Zatímco ruská propaganda oznamuje triumfální tažení vakcíny Sputnik V po světě, v samotném Rusku se občané na očkování nějak nehrnou. To je zvláštní, tam by přece neměli být pod vlivem očerňující západní propagandy. V čem to jen může být?
Jak píše server Themoscowtimes.com, když bylo počátkem března jasné, že ruská vakcinační kampaň vázne, tak se prominentní technologický a vydavatelský podnikatel Ilja Krasilšik rozhodl pomoci. Na sociálních médiích vyzval své stoupence, aby si nechali vakcínu píchnout.
„Prožíváme národní katastrofu,“ napsal Krasilšik na facebooku. „Jděte se nechat očkovat.“
Krasilšik je ale jen jednou z mála ruských celebrit, které se veřejně přihlásily k propagaci očkování. Přitom už by se něco podniknout mělo, protože Rusové jsou vůči vlastní vakcíně dosti chladní. Podíl na tom má i to, že od začátku pandemie covid-19 patří Rusko, kde byl v létě 2020 zrušen tříměsíční lockdown, k zemím, které jsou virovou pandemií nejméně znepokojeny.
„Podle údajů nezávislého výzkumného střediska Levada Center se počet Rusů obávajících se nákazy virem udržel pod 50 procenty, s krátkými výkyvy na jaře 2020 a během druhé vlny, která Rusko zasáhla na podzim. Uvolněné postoje Rusů k viru se odrážejí ve skeptickém pohledu na očkování. Navzdory tomu, že Rusko vyrobilo první vakcínu proti koronaviru na světě, zůstává ohledně očkování jednou z nejváhavějších zemí.“
Od listopadového zahájení celonárodního očkovacího programu průzkumy vytrvale ukazují, že vakcínu je připraveno nechat si píchnout jen zhruba 40 procent či méně Rusů. Skepse se připisuje nedostatku důvěry v úřady, kulturním preferencím pro zahraniční léky a příliš rychlému vývoji samotného Sputniku. Úřady ale těmto náladám nijak nečelily. Když to PR odborníci z Ruska srovnávají s tím, jaká kampaň se vedla kvůli „referendu“, které zavedlo změny ústavy a umožnilo Vladimiru Putinovi setrvávat opakovaně v úřadu, neudělalo se prakticky nic.
V počátcích zavádění Sputniku V byla dostupnost očkování inzerována v ulicích na plakátech předních moskevských lékařů, kteří vakcínu podpořili. Jenže to nezabralo. „Lékaři, kteří mluví lékařským žargonem, nikoho nepřesvědčí, aby se nechal očkovat,“ řekla Aljona Avgustová, moskevská PR konzultantka a politická analytička.
Výsledkem bylo podle Avgustové to, že vakcínu dostalo jen asi 1,4 milionu z odhadovaných 17 milionů obyvatel Moskvy, a to navzdory nabídce zmrzliny zdarma, jak se to nabízelo v obchodním centru GUM.
„Styk s veřejností měl být emocionální, postavený na vyprávění příběhů. Ale to stát nedokázal,“ soudí Avgustová.
Absence rozsáhlé PR kampaně na podporu očkování způsobila, že Sputnik je závislý na hlavních státních televizních kanálech, které denně vysílají nejméně jednou o snadné dostupnosti vakcín proti covid-19 v Rusku. Státní televizní kanály jsou sice nejvlivnějším ruským mediem, ale v jejich publiku výrazně převládají starší a provládně naladění občané. Dosah u mladších městských obyvatel je menší a mladší protikremelsky naladění lidé se prostě moc očkovat nechtějí.
Problém je i to, že „ruská elita“ se na propagaci zrovna moc nepodílí. Zatímco v jiných zemích se očkování před kamerami podrobují politici a celebrity, v Rusku se to neděje. Z vládnoucích kremelských kruhů se veřejně nechal očkovat jen ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Putin to ale absolvoval za zavřenými dveřmi a bez kamer.
Denis Volkov z Levada Center k tomu poznamenává, že kdyby se Putin a třeba veteránka populární hudby Alla Pugačeva nechali očkovat před kamerami, posunulo by to mínění veřejnosti ve prospěch vakcíny. „Oni to ale, ať už z jakéhokoli důvodu, neudělali.“