NÁZOR / Když se hynoucím režimům nedaří, je třeba najít viníka. Jako první se zlikviduje opozice. Protože se ani pak úspěchy většinou nedostaví, hledají se vnitřní nepřátelé a zrádci. Rusko je momentálně v tomto stádiu. Vládnoucí vrstva se většinou nevyjadřuje tak radikálně jako její stoupenci, protože musí předstírat, že je pořád nad věcí. Fanoušci jsou ale netrpěliví.
Platformou nacionalistických fanatiků s nálepkou pravoslaví je web Tsargrad.tv, v ruštině Cargrad, tedy Cařihrad, centrum ortodoxního křesťanství, za které se dnes ale považuje Moskva. Založil ho v roce 2015 oligarcha Konstantin Malofejev a najal jako výpomoc Američana Johna Hannicka, který předtím pracoval pro Fox News.
Šéfredaktorem byl na počátku sám ideolog eurasianismu Alexandr Dugin. Tsargrad (Cargrad) odhaluje zrádce a páté kolony s oblibou. Především je nachází mezi politiky a podnikateli, kteří se vyšvihli nahoru v dobách Borise Jelcina. Ve velké politice jich už není tolik, kromě veterána všech vlád a věčně loajálního Sergeje Šojgua, ale bohatství jim zůstalo. Právě takoví jsou podezírání z nedostatečné loajality, protože jim jsou prý peníze bližší než rodná Rus, v čemž mají cargradovci dost pravdu. Přinejmenším pokud jde o Rus zataženou Putinem do války, kterou ani neumí vyhrát.
„Pokud někdo kupuje nemovitosti ve Velké Británii nebo ve Španělsku, a ne v Moskvě nebo na Krymu, vidí zjevně budoucnost svou a své rodiny mimo Rusko. Pokud však milovník zahraničního majetku zastává vysokou veřejnou funkci, jedná se o přímé ohrožení národní bezpečnosti,“ míní v jednom z posledních článků nepodepsaný autor. Článek tedy podepsaný je, ale kdo je to konkrétně „Vyšetřovací jednotka“, nevíme. Zní to dost výhružně.
„Vyšetřovací jednotka“ píše, že „již tři desetiletí mnozí činitelé přemýšlejí jen o tom, jak se po skončení svého funkčního období přesunout do zahraničí, a to tak, že tam předem převedou svůj majetek, nebo si prostě jen nakloní přízeň západního ‚hegemona‘.“ Z „obtížného průběhu speciální vojenské operace“ je prý vidět, že takoví lidé zemi neprospívají.
Citován je novinář Anatolij Šarij, který zveřejnil seznam, kde žijí bývalí místopředsedové ruské vlády. Z něj je patrné, že bývalí i současní vrcholní představitelé mají mnoho majetku a finančních zájmů v zahraničí. „I zběžná analýza ukazuje, že náš stát je bohužel chronicky nemocný. A k jeho vyléčení mohou pomoci jen ta nejbrutálnější mobilizační opatření,“ odhaluje autor/autoři pod značkou „Vyšetřovací jednotka“.
„S nástupem SVO (Speciální vojenské operace) se Rusko začalo rychle distancovat od západního ekonomického systému. Za těchto podmínek je přítomnost prozápadních prvků ve vedení země velmi nebezpečným luxusem. Zájmy země vyžadují nacionalizaci elity. K tomu však nedojde samo od sebe. Je nutná politická vůle. Jinak bude Rusko jako jednotný stát zničeno. Prozápadní síly v elitě pro to udělají cokoli,“ uvedl v komentáři pro kanál Pervyj Russkij Sergej Ivannikov, který je charakterizován jako veřejně činná osoba s doktorátem z filozofie.
Pak jsou někteří zrádci vyjmenováni. Alfred Koch, místopředseda vlády ve vládě Viktora Černomyrdina (1997), který je viněn z „výprodeje naší země a její privatizace“ a je hledán pro obvinění z pašování kulturních statků. Ten včas zmizel do Německa. Provinil se i tím, že se klaněl u hrobu samotného Bandery jeho památce.
Dalším zrádcem je Arkadij Dvorkovič, místopředseda ruské vlády v letech 2012-2018. Po invazi řekl, že je „proti vojenské akci na Ukrajině“. Podle některých zdrojů Rusko opustil, ale on tvrdí, že to není pravda. Neví se tedy, kde je, a není ani znám rozsah jeho majetku v zahraničí, ale prý má liberální přesvědčení, což jako hřích stačí.
Ideálním typem zrádce je Anatolij Čubajs, první předseda ruské vlády v letech 1994-1996 a do března 2022 zvláštní zástupce prezidenta pro vztahy s mezinárodními organizacemi pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. Jak říká Tsargrad, „ve skutečnosti hlavní lobbista za zelenou energii v naší zemi“. Po invazi Čubajs prozřetelně zmizel soukromým letadlem a je nejspíš v Itálii, kde má majetky. Zámek v Peredělkinu u Moskvy a byt v Moskvě převedl na jiné osoby.
Nás by možná mohla zaujmout jedna věta, která se týká Česka: „A špatně si nevede ani rodina Anatolije Borisoviče. Čubajsův zeť Grigorij Polikarpov například vlastní rodinnou restauraci v centru Prahy v historické budově.“ Jen nákup prostor stál 600 tisíc eur.
Pak se v seznamu objevují současné veličiny. Taťána Golikova je současnou vicepremiérkou, která má ve vládě na starosti otázky sociální politiky. Ta má údajně společně s manželem (bývalým vicepremiérem Viktorem Christenkem) majetek ve výši 50 miliard rublů , letadlo Bombardier Challenger 600, golfový klub ve Španělsku, několik vil ve Španělsku a Portugalsku, nemovitosti na Azurovém pobřeží.
Alexej Kudrin byl místopředsedou vlády v letech 2000 až 2004 a 2007 až 2011. Podle „Vyšetřovací jednotky“ zřejmě nemá takové majetky jako ostatní, ale je to ve skutečnosti ještě horší. „Kudrin není zlodějský byrokrat, ale ideologický liberál a stoupenec americko-centrického liberálního světového řádu. Skutečně v něj věří.“ A je napojen na George Sorose, brouzdá po světě a má přednášky.
Netrpělivým nacionalistickým fanatikům vadí, že mnozí lidé z dnešní elity „se zformovali za Jelcinovy éry a od té doby nezměnili svůj charakter“ a tehdy „barbarsky vykrádali sovětské dědictví“ a jsou pořád stejní.
„Nevidí Rusko jako zemi, kde budou žít jejich vnuci. Rusko je pro ně místem, kde se dají vydělat peníze, ale ne státem, který chtějí rozvíjet pro budoucí generace,“ stěžuje si Alexej Kočetkov, šéf koordinační rady hnutí Ruský svaz.
„Jedině náš národní vůdce může přivést elitu k rozumu a uspořádat personální čistku. A to je jediná naděje na alespoň nějaké změny systému,“ doufá „Vyšetřovací jednotka“ v závěru článku.
S tím rozvíjením Ruska pro další generace to nevypadá dnes moc dobře. Vladimir Putin je u vesla už 23 let, značnou část té doby těžil z vysokých cen ropy (Gorbačov a Jelcin měli v tomhle smůlu), takže lidé v Rusku aspoň dostávali výplaty, což nebylo předtím samozřejmé. Na zavedení plynu do mnoha domácností na venkově (což je většina Ruska) a zřízení normálních záchodů ve školách už nezbylo. Kradlo se dál a kradlo se všude, ale kradli ti, kdo poslouchali Kreml, tak se to neřešilo. Černou dírou byla armáda, olympiáda v Soči, kosmodrom Vostočnyj a řada dalších podniků. Třeba stavba mostu na Krym, který je zřejmě tak mizerný, že možná spadne dřív sám, než ho stačí shodit Ukrajinci. Část mladší generace teď padne ve válce, čímž ještě stoupne počet neúplných rodin v zemi. Přežije část zlaté mládeže, která je vlastenecká jen slovně, zatímco řádí v klubech, a lidé z velkých měst, které se zatím nikdo neodvážil moc mobilizovat. Protože není na nic spoleh, mnoho mužů raději prchlo do ciziny.
Pokud dojde k nějakým změnám systému, po kterých fanatici touží, budou nejspíš jiné, než si tihle rádci myslí. Udrží-li se Rusko pohromadě, nastoupí nejspíš někdo, kdo bude aspoň předstírat, že se chce se Západem nějak domluvit. Nebo to může být naopak vůdce, který zatočí ještě víc asijským směrem, kde ale Rusko bude hrát vedle Číny druhé housle. V případě rozpadu impéria bude všechno úplně jinak.
Na jednu věc se Tsargrad.tv zeptat neodváží. Kde má své majetky mimo Rusko schované sám národní vůdce Vladimir Putin.