Obava o to, že by se na Hrad po Miloši Zemanovi mohl dostat ve světě respektovaný člověk, budí v některých lidech nejhorší pudy. Kdykoliv se totiž někdo, nepatřící do party obklopující současného prezidenta, rozhovoří o Hradě, je zle. V současnosti to poznává generál Petr Pavel. Stačila zmínka o možné kandidatuře, a už je na sociálních sítích zobrazován jako to nejhorší, co by nás mohlo potkat.
Přitom na bývalého nejvyššího vojenského funkcionáře v NATO mají kritici všeho „protizemanovského“ jen jednu, o to však „hrozivější“ výtku. Pavel byl v 80. letech členem komunistické strany. To sice generál již několikrát označil za chybu, za kterou se stydí, ale to nestačí. Nyní je totiž třeba ho zdiskreditovat, a než přijdou řetězové maily, plné lží a nesmyslů, musí zatím stačit Pavlova komunistická minulost. O strachu z možného silného kandidáta vypovídá i aktivita Jiřího Ovčáčka na Twitteru. Ten už bez meškání začal generála urážet a zpochybňovat jeho schopnosti.
Zajímavé ovšem je, že největšími bijci proti bývalému režimu jsou mimo nižšího státního úředníka na síti najednou lidé, kteří zároveň oslavují Andreje Babiše a Miloše Zemana. Oba bývalé členy KSČ, k tomu jednoho z nich s estébáckou zkušeností. Navíc, což je možná ještě horší, politiky, kteří dovedli komunisty zpět k moci a dali jim právo spolurozhodovat o našich životech.
Na Petru Pavlovi je jasně vidět, že se s chybou, kterou udělal jako mladý voják, popasoval naprosto s přehledem. Je to právě on, kdo si uvědomil, jak nebezpečné mohou být nejen takovéto ideologie, ale i to, co stojí za nimi. Tedy režimy, vesměs řízené diktátorem, neváhající použít vojenskou sílu nebo hybridní válku. Proti komukoliv, kdykoliv.
Generál se také nebojí takové hrozby pojmenovat a ukázat na ty, na něž bychom si měli dávat pozor a nechovat se k nim lokajsky. A právě takový člověk v čele státu by nám slušel rozhodně víc než stařec, který už dávno naši zemi zaprodal.
Petra Pavla zná celý svět jako muže, který plní, co řekne, je disciplinovaný, přitom ne suchar a umí se chovat. Kdybychom měli na Hradě někoho takového, muselo by to vadit snad jen lidem s jednodušším způsobem uvažování.
Pokud se Pavel rozhodne pro prezidentskou kandidaturu, musí počítat s velkou vlnou odporu. Jako argumentačně vybavený kritik Ruska totiž zaměstná kremelské trolly víc, než kdokoliv před ním. To by však mohla být i výhoda. Buď pro generála samotného, nebo někoho dalšího, na koho nebude mít propaganda tolik času. Snad to bude také demokrat a ne sluha Východu.