Zatloukat, zatloukat, radí ministerstvo financí a doktor Plzák

EET zaznamenalo první výpadek. V úterý 13. prosince nebylo téměř hodinu možné odesílat ona tolik vytoužená data. Ministerstvo nejprve jakékoli problémy popřelo. Podle Babiše přece systém šlape jako hodinky. Posléze se – pod nátlakem a pod tíhou důkazů – přiznali. Asi se učí od Hradu. Lhát a lhát a přiznat se teprve, když už jsou důkazy zkrátka neprůstřelné a „neokecatelné“, jako například v případě letových dispečerů, kteří pozdní Zemanův přílet na pohřeb bývalého slovenského prezidenta nezavinili. A někdy se nepřiznat ani za nic. Po Peroutkově článku Hrad neúspěšně pátrá dodnes. Nejspíš i pod shrnutými koberci.

[ctete]89939[/ctete]

StBB = Státní Babišova Bonzovačka

Rádi byste vyhráli automobil? A pouhé zapojení do účtenkové loterie vám nebude stačit? Snadná pomoc – šmírujte, slíděte po hospodách a udávejte. Pochopitelně anonymně, jak v duchu svých vžitých zvyků káže ten pán s krycím jménem Bureš. Účtenky, na kterých naleznete chybu – třeba jen v datu nebo ve jménu majitele -, vám poté, co dotyčného přes Babišův bonzovací web prásknete, přinesou ještě kromě uspokojení z toho, jak jste to někomu natřeli, také vyšší naději na výhru. Tyhle účtenky totiž budou zařazeny do zvláštního slosování, a protože jich nebude zdaleka tolik jako těch obyčejných, šance na výhru dramaticky vzroste a také vyhrané částky budou větší. Po udavačském webu postupujeme na další level hnusu. Přijde nás to na 100 000 000 Kč ročně. Ano správně – nás. Nás všechny. Složíme se jim na to všichni.

[ctete]90344[/ctete]

Nemůžou si přijít na jméno?

Nová strana kolem proruského „analytika“ Robejška to s tou konspirací poněkud přehnala. Zaregistrovali se jako Strana regionů. A vzhledem k tomu, kam Petra Robejška srdce táhne, podobnost se stejnojmennou levičáckou ukrajinskou stranou dávno vyhnaného Viktora Janukovyče v tomto případě asi nebude „čistě náhodná“, jak se někdy uvádí v románech. Učinili tak prý proto, aby vytoužený název udrželi v tajnosti. A současně s registrací hned požádali o jeho změnu. Ale ouha! Ono to nejde. Zákon nic takového nepovoluje a „realisté“ zákony neznají. Tedy, nejde to okamžitě. Takže si musejí počkat. Zlí jazykové už jim ale radí, aby se, když už budou v tom přejmenovávání, nazvali raději třeba Recesisté, a jazykové jadrnější dokonce navrhují název Ruští lezp*delisté – kvůli nepřehlédnutelné náklonnosti otce zakladatele Robejška k Putinově politice.

[ctete]87269[/ctete]

Avokádo a krevety? Za bolševika všude tuny

„Na Štědrý den budeme mít krevetový koktejl s avokádem,“ sdělila národu Monika Babišová. „Jak ho dělávala Andrejova maminka.“ (Kdybyste náhodou nevěděli, tak to byla ta uvědomělá maminka, která Andrejkovi, jak sám dojemně vyprávěl, nakázala, aby se dal ke komunistům, a hodný synek poslechl, takže on za nič nemôže, kdybyste náhodou nevěděli.) Tak jistě… mandarinky a banány byly na příděl a stály se na ně fronty stejně jako na maso a základní hygienické potřeby. Ovšem pod krevetami a avokádem se regály socialistických obchodů jen prohýbaly, to už se nám všem úplně přejedlo. Je madam Monika opravdu taková blondýna, aby fakt – byť obecně známý –, že Babišova rodina patřila ke komunistickým prominentům, práskla nevědomky, anebo už se ani nenamáhají o tom mlčet? Nemusejí. Většině voličů to nevadí.

Měl by lhář vystřídat lháře?

Michal Horáček shodil masku pravdomluvného, a tudíž přes všechny výhrady přijatelného prezidentského kandidáta a vystartoval proti Karlu Schwarzenbergovi. Zpupně samolibými slovy o tom, že on sám umí jazyky, je vzdělaný a za sebou má známé dílo. Doplněnými ovšem nehoráznou lží, že nic z toho Schwarzenberg nesplňuje. Za lež o tom, že nevládne cizími řečmi, se sice po mocné vlně obecného rozhořčení omluvil, ale na zbytku prý trvá. Jednu hlubokou pravdu ovšem vyslovil. A sice, že jiný je „naprosto ve všem. Naprosto“. Není totiž od věci připomenout, že v době, kdy pan Horáček tvořil své dílo, své populární písně a vydával knihy, Karel Schwarzenberg budoval středisko české samizdatové literatury, pomáhal českému disentu a v Rakousku podporoval emigranty, kteří utíkali před komunisty a doma nemohli tvořit vůbec nic. Ano, tohle je jiné. Naprosto.

[ctete]90591[/ctete]

Andrej Milošovi, Miloš Andrejovi

Velkouzenář a ministr financí v jedné osobě při své návštěvě podaroval pana prezidenta tlačenkou a pan prezident mu nezůstal nic dlužen.

„Račte ochutnat, pane prezidente, jako opravdová, z Agrofertu.“

„Mmm, jedna báseň, utřete mi někdo bradu! To jste si neměl dělat škodu, pane velkouzenáři, ale na revanš – tady je jedno veto zákona o střetu zájmů. Ať nejste škodnej.“

To by tak hrálo, aby pan ministr nemohl vlastnit média, když si je kúpil, aby o něm hezky psala a v kampani mu pomáhala, a aby ještě k tomu nesměl obchodovat sám se sebou, když mu to přináší miliardy. No ne? Sněmovna se sice neobává, že by prezidentské veto nepřehlasovala, ale spíš se rozmáhají dohady, co tu ti dva bývalí soudruzi spolu pečou. Vždyť i ze sociální demokracie, donedávna věrně panáčkující Babišovi, už se nesou hlasy, že pokud v sobě ti dva najdou ještě větší zalíbení a navzájem se podpoří, bude si ČSSD hledat jiného prezidentského kandidáta.

[ctete]90686[/ctete]