Vánoční prezidentské poselství doznělo. Ano, to, které nebylo vůbec žádným poselstvím, na kterém nebylo vůbec nic vánočního a právě tak málo prezidentského, alespoň tedy v tom smyslu, co si pod tím pojmem obecně představujeme. No, vždyť víte, takové ty věci jako vlídnost, státnické slovo, laskavá moudrost, naděje, povzbuzení…
Přesto (či spíš právě proto) byl projev hlavy státu hojně a podrobně komentován, citován a rozebírán do posledního ošklivého detailu. Bohužel nejen v naší české kotlince, ale i v okolním civilizovaném světě. I tam napsali další díl tragikomického seriálu s názvem „30 ostud Miloše Zemana“. Série první. Nebo už druhá? Člověk už se těžko dopočítá. Všichni samozřejmě mluvili o tom, co Zeman řekl. Ano, jistě.
Nápadně nenápadně poplácal po ramenou Babiše, pochvalou vládní ekonomiky.
Sílící sbratření těchto dvou tragických postav českého státu začíná být stále více do očí bijící, přestože je už dávno zřejmé, že jeden druhému pomáhají k cíli. Že by finance ze stejného zdroje a stejný tovarišč chlebodárce?
Při té příležitosti neopomněl pan prezident vlídně vánočně kopnout do předešlé vlády. Ta přece může za všechno, stejně jako vyvrhel národa Kalousek. O tom, že si Zeman její pád objednal, už nepochybují ani mnozí jeho skalní příznivci. „No a? Dobře udělal.“ Ištvane, trhej! Že z obrovské tíhy nalezených milionů a kilogramů zlata zbyla nakonec jedna trapná neplatička daně z dárků, je nevzrušuje. Hlavně že vláda padla a do křesla ministra financí mohl nastúpiť bezúhonný súdruh Babiš, který nikdy nebyl v StB, což mu dosvědčili dva estébáci.
Zopakoval oblíbenou fámu o zdatných mladých mužích, kteří tvoří drtivou většinu migrantů a kteří se ženou za dávkami, místo aby doma bojovali.
Že je to lež, vzápětí vyvrátila fakta odborníků. Oficiální statistické zdroje uvádějí, že mužů – a tedy i nemocných a starých, ne jen těch „dobře živených s iPhony“ – je méně než polovina. A dále každému, kdo se obtěžuje si přečíst něco málo o neskutečně komplikované situaci v Sýrii, musí být rázem jasné, že věc není zdaleka tak jednoduchá jako „ti hodní proti zlým“ čili jednotný stát proti armádě nepřítele. To ani náhodou. Takže, kde, s kým a jak mají bojovat? Lze snad předpokládat, že prezident by nevěděl to, co ví každý průměrně inteligentní občan, který se o Sýrii zajímá? To sotva. Proč to tedy říká? Inu, to je bolestně jasné.
Je to ze stejného důvodu, proč vyslovil také tu nehoráznost, ten nesmysl tak zhusta opakovaný masou pitomců – že migrace je řízená invaze.
Což zdokonalil další lží o tom, že na demonstraci Hate Free drželi účastníci transparent s nápisem „Tahle země není naše“. A vzápětí prezident v této souvislosti národu posloužil jemně upravenou verzí hesla „Čechy Čechům“, když se dal slyšet, že „Tahle země je naše“. Jako by nám nalil z poměrně ohavné hnědé konvičky…
Proč to dělá?
Protože si to myslí? Protože i sám pan prezident je pitomec? Vzdor rozšířenému mínění tomu tak ale není. Je to tvor zlý, egoistický a mstivý, což je smrtící koktejl, avšak i přes nepřehlédnutelnou devastaci ducha i těla pořád ještě dost chytrý na to, aby věděl, kdo ho volí. Čí hlasy potřebuje získat. A po kom je tedy třeba opakovat. Protože přesně tohle dělá. Je totiž těžko k uvěření, že český prezident nemá k dispozici informace, jako třeba ty o skladbě uprchlíků, o migrační krizi, o bojích v Sýrii, které u nás má a může mít každá důchodkyně i každý studentík.
Zaměříme-li se na jeho výroky, je ale model rázem jasný. Bezbřehý populista prostě opakuje po hlupácích. Kromě skutečného stavu věcí totiž Zeman ví také, co melou „naštvané matky“ nebo takzvaní „slušní Češi“, zná žvásty, které zaplňují diskuze na Facebooku nebo na Novinkách. Pak už je stačí jen opakovat. Ta radost, že pan prezident si myslí přesně to, co oni! „Mámo, vždyť on je jako my! Vždyť povídal úplně to samý, co tuhle Pepa.“ A těch budoucích voličů potom!
Ve světle tohoto modelu se ale naskýtá otázka:
Co pan prezident ještě neřekl?
Co taky často slyšíme a čteme, ale z úst nejvyšších to ještě nezaznělo? Moc toho není – to hlavní už jsme slyšeli, opakovaně a v několika variantách. Něco málo ale přece jenom zbývá.
Myslíte, že se dočkáme i toho, že vrchní velitel armády členského státu NATO začne vyvolávat, že by bylo dobré z NATO vystoupit?
Nebo že ti „domobranci“, kteří lítají se zbraněmi, vyhrožují ozbrojeným pučem a křičí do televize, že jsou připraveni vystřílet Strakovu akademii, jsou vlastně správní hoši a mají pravdu?
Nebo aspoň že červené karty zorganizovala americká ambasáda?
Jakého „poselství“ se asi dočkáme příště? Co myslíte?
