
Elon Musk FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

NÁZOR / Pohled do minulosti mogula Silicon Valley: Elon Musk se díky své žízni po uznání a pozornosti stal symbolem něčeho, co jsme dávno tušili, ale odmítali si to přiznat. Jeho vášnivé dvojité zvednutí pravice do tzv. římského imperátorského pozdravu na inauguraci (pozdrav, který převzal jako první Mussolini a poté i Hitler), mělo mnoho významů. Bylo adresováno radikální základně, která podporuje paramilitární bojůvky a pozdrav neomylně zná. Bylo určeno k trolení, zastrašení a pobouření obyčejných lidí, kterým američtí radikálové pohrdavě říkají „normies“, ale bylo určeno také liberální židovské populaci ve Spojených státech, proti které vede Elon Musk již dlouho soukromou válku na své nově nabyté síti X.
Naposledy vyhrožoval žalobou slavné židovské neziskovce Anti-Defamation League, která měřila nárůst antisemitismu na X poté, co Musk provedl první úpravy směrem ke „svobodě slova“. Přeloženo do obyčejného jazyka – propustil většinu technologů, kteří moderovali obsah a antisemitské posty potlačovali či suspendovali, a sám se dal do podpory šíření účtů s fašistickým a nacistickým obsahem. Lidé to ale pořád omlouvali jako „výstřelky a trolení“, nikdo to nebral vážně, kromě americké židovské komunity.
Když ho šéf ADL Jonathan Greenblatt volal k odpovědnosti, obvinil ho Musk, že mu kazí zisky z reklamy, že je ADL sama antisemitská a hrozil žalobou.
Jeho římský pozdrav je už jen závěrečným vyvrcholením dlouhodobé životní trajektorie nepříliš šťastného muže, který se dle vlastních slov léčí s depresí a bere tvrdé drogy kvůli výkonu. Trajektorie, která začala už u jeho dědečka Joshuy Haldemanna. Muskův dědeček byl v Kanadě za druhé světové války zatčen kvůli své příslušnosti k subverznímu hnutí, které obdivovalo Hitlera a prosazovalo zrušení demokracie a zavedení diktatury vědců a inženýrů.
Hnutí se jmenovalo Technocracy Incorporated a mimo jiné prosazovalo vybudování autoritářské, technokraticky řízené imperiální Ameriky od Panamy po Grónsko. Dědeček Haldemann dobrovolně po válce přesídlil do Jihoafrické republiky, kde se rodina usadila natrvalo, a zde se narodil v Pretorii i jeho vnuk Elon.
Rodina dodnes tvrdí, že jméno Elon vybrala podle fiktivní postavy z románu nacistického vědce Wernera von Brauna (spolutvůrce slavné německé raketové střely V2 z druhé světové války, který v rámci operace Paper Clip přesídlil do USA, aby se podílel na vývoji jaderných zbraní). Von Braun v knize popsal postavu Elona, vůdce kolonie na Marsu. Jenže kniha vyšla v plném znění až po Elonově narození, takže je dost pravděpodobné, že rodina pouze usilovala o tento typ image záměrně a historku si přibarvila.
Peníze na podnikání dostal Elon od otce, který vlastnil v Africe smaragdové doly. Jeho finanční angažmá ve Spojených státech ho svedlo dohromady s dost možná nejmocnějším člověkem dnešního světa, německým emigrantem Peterem Thielem.
Thiel je dnes největším vlastníkem strategické suroviny na zeměkouli. Dnes už to není ropa, ale lidská data, těžená na sociálních sítích. Thielovy firmy dodávají data a datové operace všem důležitým tajným službám a také ho najdeme jako dodavatele služeb NATO.
Oba muži se shodou okolností se svými penězi stali nejmocnějšími muži v americkém Silicon Valley a také sponzory Donalda Trumpa. Peter Thiel přivedl do politiky donedávna neznámého J. D. Vance, novopečeného amerického viceprezidenta.
Elon Musk koupil nejmocnější americkou sociální síť Twitter, přes kterou si Američané léta vyměňovali kriticky důležité informace. Většina velkých korporátů na ni přemístila svou firemní komunikaci, své help-linky, americký stát ji využíval pro systém včasného varování atd.
Twitter bylo kritické krevní řečiště Ameriky. Peníze, které Elon investoval, ale zdánlivě promrhal. Koupil síť dva roky před volbami za 44 miliard dolarů a dnes je její hodnota stěží deset.
Na nákup mu půjčily čínské firmy, Saúdská Arábie, synové dvou ruských oligarchů a americký rizikový kapitál. Investice se ale zlatě vyplatila, nemyslíte? Elon si za sponzoring volební kampaně a úpravy „free speech“ koupil podíl na ukončení demokratické Ameriky.
Autorem je místopředseda poslanecké sněmovny za KDU-ČSL.