Ilustrační foto FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Nechtěl mučit vězně, nesmí být vydán Ruské federaci. Jedná se o spolupracovníka Alexeje Navalného Jevgenije Sergejeva, který byl loni v Česku v říjnu zadržen na základě ruského mezinárodního zatykače.
Jevgenij Sergejev má kromě ruského rovněž estonské občanství, aktivně působil v protiputinovské opozici a je rozhodným protivníkem současného zločinného režimu v Kremlu. Patřil k blízkým spolupracovníkům asi nejznámějšího ruského opozičníka Alexeje Navalného, kterému například pomáhal organizovat mítinky. Dále je odpůrcem ruské agrese na Ukrajině a kdysi se také zúčastnil protestů na Majdanu.
Pravdou je, že Sergejev kdysi náležel k příslušníkům ruských speciálních bezpečnostních složek a působil na postu elitního vězeňského dozorce. Nechtěl se však podílet na mučení vězňů, a tak odešel jak od bezpečnostních složek, tak nakonec i z Ruska. Nyní žije v Estonsku, kde podniká a má tamní občanství.
Zadržen byl minulý rok v říjnu v Praze na Letišti Václava Havla, když do České republiky přiletěl v rámci svého byznysu. Rusko totiž požádalo o jeho vydání kvůli údajnému podvodu. Nejprve byl v tzv. extradiční vazbě, odkud byl v únoru propuštěn po složení kauce 2,5 milionu korun.
Je ovšem jasné, že z ruské strany se jedná o vykonstruovanou kauzu. Ono nařčení se totiž objevilo v dotyčné záležitosti až po dlouhé době a opírá se o výpověď již dříve obviněného, který k ní byl s velkou pravděpodobností donucen mučením, jež je v ruském vyšetřování obvyklé, jak už potvrdilo nezávisle na sobě více svědků. To, že Rusko účelově obviňuje členy opozice z kriminálních deliktů, nejčastěji z podvodů a daňových úniků, je rovněž známou skutečností.
Zářným důkazem toho je kauza právníka Sergeje Magnitského, který odhalil závažné daňové úniky, na nichž se podílel vysoce postavený policista. Toto oznámení však dostal k vyřízení právě onen obviněný strážce zákona. Ani nepřekvapuje, že nakonec byl sám Magnitskij obžalován z daňových podvodů a skončil ve vyšetřovací vazbě, ve které v listopadu 2009 za podivných okolností zemřel. S největší pravděpodobností byl ubit dozorci. Ano, v putinovském Rusku je týrání vězňů a vyšetřovaných běžnou záležitostí.
Je jasné, že v současném putinovském Rusku, které má velmi blízko k nacistickému Německu, nemá odpůrce tamního současného zločinného režimu, mezi něž patří i Jevgenij Sergejev, prakticky žádnou šanci na přežití. To dokazují i nenávistná slova prezidenta Putina, který o opozici opakovaně mluví jako o zrádcích. Panu Sergejevovi zároveň přitěžuje i fakt, že je občanem Estonské republiky, kterou Rusko zařadilo na seznam nepřátelských zemí. Je nezpochybnitelným faktem, že Kreml vystupuje vůči Estonsku dlouhodobě agresivně, čehož důkazem je například únos elitního estonského policisty Estona Kohvera z estonského území ruskou FSB v roce 2014.
České země ještě v éře Československa pomáhaly v minulém století těm, kteří ze svých vlastí utíkali před totalitními režimy. Tak ve dvacátých letech přijaly uprchlíky ze sovětského Ruska před komunistickou tyranií a ve třicátých letech poskytly azyl německým antinacistům. A v této bohulibé tradici by měly pokračovat.
Pana Sergejeva by v Rusku bezpochyby čekalo peklo. Česká republika nesmí podle nálezu Ústavního soudu vydat kohokoliv do zemí, v níž nemá dotyčný zajištěný spravedlivý proces. A Ruská federace, která agresí proti Ukrajině hrubě porušila mezinárodní právo, mezi ně rozhodně patří.
O vydání či nevydání Jevgenije Seregejeva bude Městský soud v Praze rozhodovat v úterý 29. března. Věřím, že na základě uvedených faktů ruskou žádost o extradici zamítne.
