Žijeme dnes mnohem rychleji než kdykoli dříve. I proto nestíhá mnoho lidí přes den skoro vůbec jíst. Dohánějí to večer. Jenže to je velká chyba, existuje několik vědeckých studií, které to potvrzují. „Lidé, kteří konzumují větší procento kalorií večer, bývají vystaveni vyššímu riziku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku a zvyšuje se u nich i riziko zánětů,“ říká Nour Makaremová z Kolumbijské univerzity.

V Česku existuje přísloví: „Snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem, večeři dej nepříteli.“ Shrnuje zkušenosti mnoha generací před námi, které zjistily, že pozdní jídlo může vést k celé řadě zdravotních komplikací. Dnes toto zjištění máme dokonce podloženo několika vědeckými studiemi. Má to však malý háček, doba je výrazně rychlejší, než byla před pár desítkami let. „Lidé jsou během dne velmi zaneprázdněni a nestíhají jíst vůbec, nebo jen málo,“ osvětluje profesorka fyziologie na univerzitě v Murcii ve Španělsku Marta Garauletová deníku New York Times.

Dále čtěte

Pomůže se zácpou i hubnutím. Chia voda je trendem sociálních sítí

Chia semínka jsou skutečně superpotravinou. Pro to již máme dostatek důkazů. Řada tvůrců na sociálních sítích se nyní nadchla také…

Novinářka Alice Callahanová se ve svém článku zaměřila na to, jak ovlivňuje doba, kdy jíme, naše zdraví. „Po celá desetiletí se výzkumníci v oblasti výživy zaměřovali na to, co – ne kdy – lidé jedí, takže nemáme mnoho velkých nebo dlouhodobých studií o vlivu načasování jídla na zdraví,“ vysvětluje Nour Makaremová, odborná asistentka epidemiologie na Kolumbijské univerzitě. Přesto se ale máme oč opřít. A podle všeho, jak doplňuje Garauletová, jsou si vědci jisti jedním: „Pravděpodobně je nejlepší vyhnout se tomu, aby večeře byla vaším největším jídlem,“ doporučuje.

Tělo večer neabsorbuje živiny

Právě Garauletová si povšimla zásadního rozdílu ve stravování mezi svým domovským Španělskem a Spojenými státy (ale nejen jimi). Mnoho Američanů je často tak zaneprázdněno, že až do večera nemají čas sníst vydatné jídlo. Je to nápadný kontrast se stravovacími návyky ve Španělsku (a dalších jihoevropských zemích), kde je obvykle největším jídlem oběd. Tradiční večeře je lehká a skládá se z něčeho jako zeleninové nebo rybí polévky, krajíce chleba se sýrem a salát, popisuje španělská vědkyně.

Podle New York Times máme k dispozici hned několik vědeckých studií potvrzujících, že pozdní a velké večeře přímo souvisí s několika vážnými zdravotními problémy. Frank A. J. L. Scheer, ředitel lékařského chronobiologického programu v Brighamské a ženské nemocnici v Bostonu, je přesvědčen, že vše souvisí s vnitřními hodinami našeho těla. Ty regulují aktivitu buněk v našem těle. Podle něj je náš organismus připraven ráno zvládnout velké jídlo. Dokáže absorbovat živiny a distribuovat je do vašich buněk, aby podpořil denní aktivity. Ale postupně, jak den pokračuje, orgány, které vám pomáhají metabolizovat živiny, jako jsou játra a slinivka, začínají reagovat pomaleji.

Dobře patrné je to na kolísání hladiny krevního cukru během dne. I když sníme úplně identická jídla ve stejné porci ráno a večer, ve druhém případě se hladina cukru v krvi zvýší mnohem více a zůstane déle zvýšená. Garauletová je přesvědčena, že to souvisí s melatoninem, hormonem regulujícím spánek. Jeho hladina se začne zvyšovat asi hodinu až dvě před spaním. Je to právě melatonin, který působí na snížení sekrece inzulinu ze slinivky břišní, a tedy na regulaci hladiny cukru v krvi.

Dále čtěte

Když jedl sendvič, špatně se mu polykalo. Nyní mu zbývají poslední měsíce života

Zdánlivě nenápadný problém donutil muže k návštěvě lékaře. Ten mu však sdělil, že má rakovinu ve čtvrtém stadiu. Nyní tak…

Obezita i cukrovka

Asi každý, kdo se někdy pokoušel zhubnout, se dozvěděl o tom, jak s hubnutím souvisí hladina cukru v krvi. Studie potvrdily, že kromě obezity může její pravidelné zvyšování vlivem velkých večeří zvýšit riziko vzniku vysokého krevního tlaku, chronického zánětu, obezity a cukrovky 2. typu. Jak doplnil Scheer, výzkum také naznačuje, že konzumace velkých jídel v noci může zvýšit aktivitu určitých metabolických drah, což vede k ukládání tuku, když spíte.

Když vědci zkoumali pokusy o hubnutí u různých lidí, ukázala se jedna zajímavá věc. I když kalorický příjem a pohyb byl u dvou subjektů stejný, lidé přijímající více kalorií při snídani a obědě hubli rychleji než ti, kteří získávali nejvíce energie z večeře. A to někdy poměrně výrazně. Navíc se jim zlepšily hodnoty inzulinu, glukózy a LDL („špatného“) cholesterolu.

New York Times zmiňují britskou studii publikovanou v časopise Cell Metabolism. Podle ní byli lidé během dne méně hladoví, když jejich největším jídlem byla snídaně, a nikoli večeře, řekla Alexandra Johnstoneová, profesorka výživy na univerzitě v Aberdeenu ve Skotsku, která studii vedla.

Dále čtěte

Nastartujte svoje tělo. Bez hořčíku ani vitamínů D a B12 to nepůjde

Různých potravinových doplňků a vitamínových suplementů je na trhu nepřeberné množství. Někteří odborníci varují před jejich nadužíváním. Paradoxně ale současně…

Makaremová doporučuje zaměřit se na vyhýbání se jídlu pozdě večer. Večeře ale podle ní nemusí být nejmenším jídlem dne, ale rozhodně nemá být největším. „Začněte tím, že upřednostníte výživnou snídani, která obsahuje potraviny bohaté na bílkoviny a sytící, jako je řecký jogurt, vejce nebo fazole. Lidé často říkají, že ráno nemají hlad, ale to může být proto, že předchozí noc měli velkou večeři,“ píše deník.

„Snažte se také udělat si čas na vydatný oběd,“ doporučuje na závěr Garauletová. „Až přijde večeře, budete mít menší hlad a je méně pravděpodobné, že zkonzumujete větší jídlo. A možná vás bude méně lákat noční přejídání,“ uzavírá.