Za socialismu sice býval společenský rituál zvaný volby, ale ve skutečnosti mohl volič volit jen to, zda za plentou jednoho jediného kandidáta přeškrtne, nebo ne. Z vícera kandidátů volit nešlo, to nebylo součástí socialistického zřízení. Chci věřit, že se v této cause jihlavská volební komise jen spletla, a že se nevracíme do socialismu, ani necestujeme do Ruska. Paní Mgr. Martina Rychetská šla volit v Jihlavě s dcerou, a dcera měla možnost volby jak za komunismu: Jakeše, nebo Jakeše. Přesněji – Nagyovou, nebo Nagyovou.
Když probíhalo zcela svobodné, nezávislé a věrohodné referendum v Doněcku a Luhansku, dělo se tak podle svědků velmi často jako šťára gestapa. Volební komise (v ruském slova smyslu) přišla ke dveřím bytu v doprovodu ozbrojenců a komisař navštívenému občanovi položil zásadní dotaz: „Chcete do Ruska, nebo to s vámi má probrat tady soudruh…“ A ukázal na muže se samopalem. Takže přičlenění svého okresu k Rusku často odhlasovalo mnohem více lidí, než v daném bytě bydlelo. Když jste u známých na návštěvě a Putinovo gestapo přijde s podobným dotazem, jistě odpovíte disciplinovaně. Chyběl byste své rodině, kdybyste odpověděl jinak.
Jihlava je v Evropě!
Jihlavské volby byly nejsledovanějším volebním soubojem letošních senátorských voleb. Šlo o duel dvou těžkých vah naší politiky: Pan Miloš Vystrčil, předseda senátu, je v centru pozornosti veřejnosti jako viditelný a zapamatovatelný pravicový politik, který se nebojí a jehož návštěva Tchaj-wanu byla fackou pohlavárům Komunistické strany Číny. Předseda tehdy udělal radost, myslím, několika milionům českých občanů. Myslím, že voličům celé vládní koalice.
Soupeřkou mu byla paní Nagyová, která však de facto fungovala jako alter ego Andreje Babiše, hlavního populisty pro středně příjmové skupiny obyvatel (pro chudé je hlavním populistou a oblíbencem Tomio Okamura). Paní Nagyová je veřejnosti známa především díky tomu, že je spolu s panem expremiérem Babišem obviněna v cause dotací pro Čapí hnízdo. Podnik, o kterém svědci z bank minulý týden vypověděli, že byl od počátku Babišovým favoritem a že jej od počátku chápali jako Babišův projekt. Velký oligarcha se svým velkým korporátem však – zcela výslovně – na dotace pro malé a střední podniky neměl nárok. No a nyní se získání těch dotací soudí, paní Nagyová je obžalována spolu s panem velkouzenářem, a tak ji pan kobliha v Jihlavě zastoupil i ve volební senátorské kampani. Zatímco pan Vystrčil zveřejňoval své místní fanoušky a chodil mezi lidi, na mítincích paní Nagyové za ni hovořil Andrej Babiš.
Napjatý souboj vzbudil velký zájem o volby – Jihlava měla letos vysoce nadprůměrnou volební účast. Také do Jihlavy zaměřil pozornost celostátních médií, i v Týdeníku Fórum dnes na pultech naleznete naši reportáž z Jihlavy před druhým kolem. Našli jsme sice spoustu poničených plakátů pana Vystrčila, ale nic, co by připomínalo volby za socialismu nebo v Rusku.
Jihlavská volba: Jana, nebo Jana?
V této vypjaté atmosféře šla volit i paní Mgr. Martina Rychetská. A zažila pozoruhodnou událost. Telefonicky mi to vylíčila: „Šli jsme s rodinou – dcera, manžel a já – volit. Přišli jsme do volební místnosti okrsku 49, kam chodíme běžně volit. Byli tam tři členové komise, jedna předsedkyně a dva řadoví členové. Šli jsme se zapsat pod svým písmenem, já první. Obdržela jsem sadu volebních lístků. Na našem okrsku to měla komise nachystáno tak, že měli obálku, a na ní položené dva lístky. Automaticky jsme předpokládali, že jeden je paní Nagyové a jeden pana Vystrčila. Já je tak obdržela a šla jsem odvolit. Po mně lístky obdržela dcera. Dostala stejně jako já tento set od pracovnice komise. Šla také za plentu, ale vrátila se zpátky s tím, že si všimla, že v setu nemá lístek pana Vystrčila a nemůže řádně odvolit. Takže členka komise sáhla do sloupku, kde měla sety nachystané, a chtěla jí podat další set. Zkontrolovala si jej a zjistila, že jsou tam také dva lístky paní Nagyové, a ne lístky pana Vystrčila. Takže set dala bokem a podala dceři další set, který už byl v pořádku. Lístek paní Nagyové i pana Vystrčila, takže dcera šla odvolit.“
Ptám se, jak to paní magistra cítí – podvod, nebo omyl? Ženy mívají intuici. „Říkám jen naše pocity, které jsme s dcerou rozebíraly cestou domů. Dcera v první chvíli za plentou, když zjistila, že má dva stejné lístky, tak si myslela, že se vloudila chybka. Šla pro náhradní, a když byl další set také špatný, tak jí bliklo hlavou, že to už nemůže být náhoda. Ale na druhé straně víme, že lidé dělají chyby. Trošku nás mrzí, že sice poctivě chodíme k volbám, ale nevěděly jsme, že když se něco takového stane, tak máme právo požadovat po volební komisi zápis. Kdybychom to věděly, tak bychom ho požadovaly. Nám to v tu chvíli košer nepřišlo. A trochu mne mrzí, že se v tu chvíli neozvala předsedkyně volební komise. Ta o právu zápisu musí vědět. Myslím, že měla směrem k nám zaznít výzva, zda to chceme nějak řešit. To, že se paní předsedkyně neozvala, považuji trochu za selhání.“
Z druhé strany
„Členové komise si situaci pamatují, došlo k ní v pátek kolem deváté hodiny večerní. „Volička dostala dva stejné volební lístky, upozornila nás na to a dostala dva rozdílné kandidáty, aby mohla odejít za plentu a odvolit,“ potvrdila předsedkyně komise Miroslava Paclíková. Důrazně popírá komentáře na twitteru, kde veřejnost zpochybňuje poctivost voleb. „Šlo o omyl, určitě to nebyl žádný úmysl. Lístky jsou tenké,“ uvedla předsedkyně,“ píše v Jihlavském deníku k události jeho šéfredaktor Martin Singr.
Argument „lístky jsou tenké“ trochu připomíná legendární výrok „prase bylo hladové“. Ale protože in dubio pro reo, v pochybnostech ve prospěch „podezřelé,“ považujme celý incident skutečně za omyl, ne za úmysl. Připusťme, že šlo o lidskou chybu, a ne o záměr ovlivnit volby.
Ale zkusme si představit, jak by reagoval Andrej Babiš, kdyby k podobné chybě došlo „opačným směrem“. Kdyby voliči dostávali dva lístky pana Vystrčila a žádný paní Nagyové. Jak by reagoval pan velkouzenář Babiš, víme z minulosti všichni. Ta odpověď by byla stručná, hlasitá, a opakovala by se dokola. Babišův výrok v „obrácené“ situaci, kterou zažila Mgr. Martina Rychetská, by nejspíše zněl takto:
Kampaň! KAMPAŇ! KAMPÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁŇ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!