Profesor Jiří Drahoš je zatím podle průzkumů nejvážnějším soupeřem současného prezidenta Miloše Zemana. Pro deník FORUM 24 odmítl, že by byl nevýrazným člověkem, a uvedl na pravou míru zásadní otázku: Zda by jmenoval, či nejmenoval vládu za účasti komunistů, SPD nebo trestně stíhaného premiéra.

V kampani vám často vyčítají nevýraznost. Co byste těmto kritikům vzkázal?

Je to především účelová hra některých protikandidatů. Myslím si, že každý, kdo má možnost sledovat diskuse kandidátů, ať už k aktuálním, či dlouhodobějším tématům, může posoudit sám. Nikdy jsem nebyl nevýrazný ani nečitelný. Mám jasnou představu o své práci i úřadu prezidenta.

 Co byste rád České republice přinesl jako prezident?

Jako prezidenta potřebujeme osobnost, která by nerozdělovala společnost, ale naopak připomínala, že jsme všichni posádka jedné lodi, zvané Česká republika. A kterou by ani ve snu nenapadlo nedůstojně nálepkovat lidi podle toho, zda souhlasí nebo nesouhlasí s jeho názory nebo chováním. Pokud jde o můj přínos pro ČR, představuji si naši zemi jako moderní a bezpečný stát, ve které se nikdo nemusí bát budoucnosti. Cestou k tomu je podpora vzdělání a tvořivosti, aktivní obhajoba našich zájmů v EU a NATO a samozřejmě lepší péče o ty, kteří se o sebe nemohou postarat.

Rok 2018 bude rokem důležitých výročí pro naši historii. Jaké „osmičky“ z naší minulosti považujete za důležité? Dokázali jsme se podle vás z historie poučit?

Většinou všichni zmiňují osmičky v minulém století. Rád bych ale připomenul rok 928, nástup patrona české země, knížete Václava, na trůn.

Z minulého století pak vyzdvihuji rok 1918, což je samozřejmostí. Na stoleté výročí vzniku naší republiky se opravdu těším. Je to příležitost připomenout si základy, na kterých otcové naši samostatnosti republiku stavěli.

1938, 1948, 1968  – to jsou osmičky, na které je správné vzpomínat proto, aby se už nikdy neopakovaly. V letech 1938 a 1968 jsme se stali obětí vnější agrese, čemuž dnes můžeme čelit díky členství v největším obranném uskupení na planetě – NATO.

Rok 1948 si pak připomeňme proto, že bychom se měli mít na pozoru před klamnými sliby populistů.

Občas se objevují rozporuplné informace o vás a o tom, koho byste jmenoval či nejmenoval do vlády. Zajímá mě tedy: Jmenoval byste vládu s obviněným premiérem? Jmenoval byste vládu za účasti komunistů/SPD (ať už s Andrejem Babišem, nebo bez něj)?

Já vždy opakuji, že bych nejmenoval premiérem osobu trestně stíhanou. Mám k tomu dva zásadní důvody – pověst naší republiky v zahraničí a pověst vlády doma. Druhý je fakt, že premiér musí sto procent své energie věnovat vládě, nikoliv obhajobě v trestním řízení.

Stejně tak bych nejmenoval vládu za účasti komunistů ani SPD. Požadoval bych, aby vláda byla podporována většinou ve sněmovně. Samozřejmě pokud by to nebylo možné, lze uvažovat i o menšinové vládě, ta by však v každém případě měla získat důvěru sněmovny. Vděčit by za to ale neměla podpoře SPD a KSČM.

Je něco, co vás v prezidentské kampani překvapilo?

Na mých setkáních s občany mě překvapilo a potěšilo, jak jasnou představu mají lidé o tom, jak by se měla chovat a fungovat hlava našeho státu. Také jsem nečekal a stále mě udivuje, že se jeden z kandidátů kampaně osobně vůbec neúčastní.

Jak se díváte na dosavadních pět let působení Miloše Zemana? Mohl byste jmenovat jednu dobrou a jednu špatnou věc, kterou za tu dobu udělal/neudělal?

Jako pozitivní určitě vidím jeho častý kontakt s našimi městy a obcemi, které rád (v rámci své nekampaně) navštěvuje. Negativních věcí je bohužel víc. Nejhorší je podle mě jeho zahraniční politika, kde zastává názory, které jsou v rozporu nejen s vládou, ale především zájmy naší země.

Jak hodnotíte fakt, že prezident Zeman odmítl střety se svými protikandidáty, tvrdí, že nedělá kampaň, ale zároveň jsou po celé zemi jeho billboardy a v televizi každý týden sledujeme jeho pořad?

Připadá mi to nedůstojné a dětinské.

Co ve vaší dosavadní kariéře považujete za největší výhodu pro působení na postu prezidenta?

Kariéra vědce a manažera je dobrou průpravou pro výkon úřadu prezidenta. Já jsem navíc stál osm let v čele Akademie věd. Post předsedy této instituce s více než osmi tisíci zaměstnanci je z velké části o vyjednávání, hledání shody a nejlepších řešení nebo nutných kompromisů, a to jak uvnitř Akademie věd, tak také s vládou a dalšími politickými institucemi. Stejně tak je tomu na postu prezidenta.

Koho z vašich konkurentů byste podpořil ve druhém kole, pokud byste v něm nebyl vy sám?

Podpořil bych kteréhokoliv z demokraticky smýšlejících kandidátů, který bude respektovat ústavu, pracovat ve prospěch všech občanů a nebude zpochybňovat naši aktivní roli v EU a NATO. A samozřejmě toho, kdo se nesnaží získat voliče líbivými a populistickými sliby.