Protestní hladovka Jiřího Gruntoráda před Úřadem vlády ČR kvůli nízkým důchodům pro disidenty. FOTO: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
FOTO: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala dnes hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.
Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V rozhovoru pro server Aktuálně.cz ve středu uvedl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší dané usnesení. Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že on takovou věc nenavrhne, učinit tak podle něj ale mohli členové kabinetu.
Kabinet se loni v usnesení přihlásil „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. „Vláda si váží všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli,“ stálo v dokumentu.
Vláda v tomto kontextu chápe Gruntorádův protest, který vychází z vědomí nesouladu usnesení se skutečností, že řada bývalých odpůrců komunistického režimu pobírá i násobně nižší důchod než někdejší důstojníci Státní bezpečnosti a komunističtí funkcionáři.
„Na obhajobu naší vlády je třeba říci, že tento stav nezavinila a naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti. Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat,“ poznamenala Strakova akademie.
Podle kabinetu to neznamená, že by se odkazu Charty 77 chtěl vzdát. Chce odstranit diskriminaci a ponižující překážky, které musejí podstupovat lidé, kteří před listopadem roku 1989 usilovali o demokratický systém.
Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí.
Kabinet se ve středu usnesl, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí. Novela i další opatření mají zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, ministerstva obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Charta byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.
