Jiřího Grygara jsme zastihli po přednášce v rámci akce Dny víry. Řekl nám, co podle něj představuje bible, komu by za loňský rok udělil cenu skeptiků i čeho se bojí.
Z nedávných výzkumů vyplynulo, že Češi patří mezi národy, které nejvíce dají na pověry. Zároveň jsme ale „pyšní ateisté“ Není to paradox?
Na první pohled to jako paradox vypadá, když víme, že česká veřejnost je zčásti agnostická a zčásti dokonce bojovně ateistická. Logiku to však podle mého mínění má: jestliže totiž začneme popírat smysl náboženství pro svůj život, tak do takto uvolněného prostoru vnikne pověra jako karikatura náboženské víry.
Vy jste vědec a zároveň věřící. Mnoho lidí se domnívá, že věda a víra nejdou dohromady, na druhé straně je známo, že nejvíce věřících je právě ve vaší profesi, mezi astrofyziky. Jak si to vysvětlujete?
Myslím, že to souvisí s tím, že astronomie má ze všech přírodních věd nejblíže k filozofii a odtud také k teologii. Zabývá se totiž historií vesmíru v tak obecné rovině, že si nutně klade otázky po důvodech, proč vůbec vesmír existuje.
Když už mluvíte o vesmíru, do jaké míry jsme ho my lidé dosud poznali?
Naše poznání je v tomto smyslu přirozeně stále tak omezené, že to lze těžko vyjádřit nějakým podílem. Proces lidského poznávání vesmíru nebude totiž nikdy ukončen; mohl by být pouze přerušen, pokud by lidstvo ve vzdálené budoucnosti vyhynulo.
Na jaké otázky podle vás věda umí odpovědět a na jaké už ne?
Věda neumí všechno. Musíme ji chápat jako v zásadě jediný vhodný nástroj, který máme, když chceme odpovědět na otázky typu: Jak něco funguje? Je však zcela bezmocná, když chceme odpovídat na otázky, které dokážou položit i zcela malé děti: Proč něco funguje?
A tady se tedy nabízí přechod k víře a potažmo i k bibli. O té nedávno váš kolega, vědec, ale zároveň kněz M. O. Vácha řekl, že bible ukazuje pravdu nikoli faktickou či historickou, ale teologickou. Souhlasíte s ním?
Doktor Vácha to říká naprosto přesně. Bible obsahuje mnoho podobenství, která mají tu základní vlastnost, že jsou srozumitelná nám, stejně jako jim rozuměli naši dávní předkové, a jak jim budou rozumět i generace příští. Troufám si říci, že bible je prostě populárně-vědecká kniha o podstatných náboženských pravdách, jež nám mají být vodítkem v životě podle biblických zásad. Bible rozhodně není učebnicí přírodních věd. Tyto vědy se neustále vyvíjejí, takže by se tato Kniha knih musela každý rok z gruntu přepisovat.
Mnoho lidí ji ale chápe doslovně.
To je právě ta chyba. Já s oblibou cituji Caesara Baroniuse: „Bible neříká, jak nebesa fungují, ale jak se do nebe dostat.“
Myslíte si, že je v současné době dost kritického myšlení?
Kritické myšlení je velmi vzácné zboží od starověku až po současnost. Z důvodů, které sám moc nechápu, dává velmi mnoho lidí přednost magickému myšlení a doslova pitomostem před racionálními poznatky přírodních a společenských věd. Kdysi to velmi trefně vyjádřil Jan Werich: „Boj s lidskou hloupostí se nedá vyhrát. Ale utéci z toho boje také nemůžeme, protože pak by blbost zaplavila svět.“
Kdyby spolek Sisyfos, jehož jste členem, uděloval ocenění Bludného balvanu i politikům, který z nich by si je podle vás za loňský rok zasloužil?
V našem statutu ceny Bludný balvan máme klauzuli, že politiku ze svého skeptického hledáčku vynecháváme. Když ale teď o vaší otázce přemýšlím, řekl bych, že politici se chovají veskrze racionálně, protože konají tak, aby je lidé příště znovu zvolili, což je zajisté účelná strategie. Takže případné balvany za politiku by spíše slušely těm voličům, kteří se při volbách chovají iracionálně. Jenže to bychom těch balvanů museli udělovat tolik, že potřebné množství valounů bychom v Berounce nejspíš nenašli.
Jste věřící, ale zároveň velmi racionální člověk. Máte z něčeho strach?
Ano, velmi se obávám válečných štváčů, kteří hrozí svým sousedům jadernými zbraněmi, dopouštějí se otevřené agrese podél svých hranic a ještě zatloukají, že oni přece žádné vojáky nikam neposílají. Nechápu ani oba naše žijící prezidenty, kteří tuto lež opakovaně šíří.
Jiří Grygar je významný český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO (Kalinga Prize 1996). Je autorem více než dvou set odborných prací i celé řady populárně-naučných knih a vzdělávacích pořadů.
