Dějiny se opakují, ne že ne.
Po 11. září 2001 reagoval tehdejší americký prezident Bush protlačením zákona s názvem Patriot Act, který prezentoval jako nezbytnou zbraň proti terorismu. Zákon v podstatě zrušil zásadní zábrany právního státu proti zneužití moci, jako jsou zatýkání bez zatykače, vazba bez obvinění, prohlídky bez povolení, odposlechy a zachycování mailů, tajné procesy mimo kontrolu veřejnosti – stačilo říci, že je podezření z terorismu a to, co se nikdy nesmělo, je najednou v pořádku.
Kvůli dnešním paralelám stojí za to připomenout, že obsáhlý a komplikovaný zákon byl předložen a protlačen zákonodárným sborem za 48 hodin, tedy bez možnosti zákonodárců jej promyslet. Ctihodní členové kongresu byli jednoduše postaveni ke zdi: buď to obratem schválíte, nebo to bude vypadat, že podporujete teroristy, kteří chtějí zničit naši zemi. Výsledek byl jasný: jeden hlas proti, pár zdržení se, ostatní pro. Zákon platí dodnes, v roce 2011 byl znovu potvrzen.
Rok 2016, Česká republika: země klidu a míru, které se obloukem vyhýbají nejen teroristé, ale dokonce i nebozí uprchlíci. Přesto žijeme v obrovském strachu z hrozeb známých i neznámých, hypotetických i existujících. Média píšící o “hordách”, vážně se tvářící představitelé státu a prezident předkládající zcela vážně teorie o kýmsi organizovaném tažení s cílem dobýt Evropu. To vše má jednoznačný efekt: lidé se bojí, stejně tak jako byli k smrti vyděšení Američané po září 2001. My nyní i oni tehdy ochotně odkýveme cokoli, co nás pomůže zbavit strachu.
Historie se opakuje: český stát, tedy jeho represivní složky, neomylně vycítily možnost posílit svoji moc – vycítily chvíli, která se nemusí již nikdy opakovat. Veřejnost je vyděšená, takže jakékoli omezení svobod s argumentem “protože vás chceme chránit” hladce projde, protestů bude málo a budou zanedbatelné. Policie získává právo vstupovat do vašich domů a zabavit zde legálně drženou zbraň (prošlo hladce parlamentem). Urážky úřední osoby mají být trestány vysokou pokutou – a to pouhým rozhodnutím jiné úřední osoby, nikoli v soudním procesem s právem na spravedlivé posouzení. Za neuposlechnutí výzvy policisty – opět zvýšená pokuta. Policie má mít pravomoc “rozpustit shromáždění”, i oznámené a povolené. Policie oznamuje, že potřebuje najmout další tisíce lidí – přece proto, abychom vás lépe ochránili před nebezpečím, které se na nás valí ze všech stran! Přidávají se příznačně i myslivci: další, kteří mají ono “nadlidské” právo nosit zbraň a pálit z ní po tom, co ještě žije. Les a to co v něm žije je přece jejich a občanovi nastavíme do cesty překážky a tvrdé tresty, kdyby do něj náhodou zaběhl.
Všimněte si, jak hladce a ve shodě procházejí nové zákony parlamentem. Koaliční ANO je pro omezování svobod občanům všemi deseti, protože rovnice o co slabší občané, o to silnější korporace platí jako žádná jiná. Koaliční ČSSD má dvě křídla – to první vzpomíná nostalgicky na dobu, kdy stát mohl všechno a pendrek byl nejlepším argumentem v diskusi; to druhé se s prvním moc hlasitě nehádá. Koaliční lidovci vyčkávají, jak se věci vyvinou. Opoziční komunisté mají státní teror ve své kanonické literatuře. Opoziční ODS vítězí ve strašení muslimskými hordami, takže přece nemůže být proti opatřením pro naši bezpečnost, že. TOPce k životu stačí, když útočí na Babiše. Kde se mentálně nalézá prezident, není potřeba zmiňovat. Divíme se pak, že represivní zákony procházejí za odporu nějakých 15% zákonodárců? Z tohoto neradostného obrázku vyplývá jenom jedno: bude ještě hůř. Pokud tyto zákony procházejí jako nůž máslem – média a občané mlčí – je čas ještě přitvrdit, co říkáte, hoši? Podívejte se jak to pěkně s Polákama zvládl Kaczynski, jak si Maďary postavil do latě Orbán – neříkejte že bychom to taky nezvládli.
Mezi USA a Českou republikou je jeden velký rozdíl – bohužel v náš neprospěch. Amerika je státem s hrdým a sebevědomým občanstvem, které různé fikané ohýbání a a zneužívání zákonů umí ve volbách tvrdě trestat. U nás nic takového nemáme; naopak jsme sami v různém hledání klikatých cestiček mistři a považujeme to často za přednost. Proto jsou zákony omezující svobodu ve jménu svobody a bezpečí u nás zvláště nebezpečné: protože nebezpečí jejich zneužití není hrozbou, ale jistotou. Potřebujete příklady? Policie zcela zbytečně a šikanózně obšancovala půl Prahy kvůli čínskému potentátovi, nedovolila konání ohlášených a schválených demonstrací. Policie chodí v hlídkách s vojáky třímající automatické zbraně schopné vykosit půl Václaváku a v tomto složení zasahuje proti zmatenému klukovi způsobem, jako kdyby šlo o komando islámského státu. Policie se za tyto činy vzájemně odmění, pochválí a povýší.
A to je všechno test, co na to občané. A občané nic. Necháváme si omezovat občanské svobody – a ještě jsme schopní jim za to poděkovat.
Zdroj: Stránka Jiřího Hlavenky