RECENZE / Filmová divize ostravského divadla Mír odstartovala na svém webu a s týdenním zpožděním i na YouTube novou sérii půlhodinových epizod projektu Krematorium. Po zhlédnutí prvního dílu mám dojem, že ambice souboru nechybí, ale trpělivost, pečlivější práce se scénářem a podrobnější ohledání tématu by jejich snaze rozhodně prospěly.
Ve středu dění se ocitá rodinka obsluhy krematoria (maminka Lada Bělašková, dcera Marie Anna Kupcová, tatínek a majitel firmy Albert Čuba), hlavní hvězdou je však jednoznačně mrtvý strýc, který se jmenuje Jiří Lábus a skutečně je to Jiří Lábus. Strýc skonal a je příbuznými zpopelněn. Jenomže kremace tak docela nezafunguje, Jiří se vrací jako duch (model Hopkirk) a vrací se do světa živých. No.
Je to trochu kostrbaté, trochu vycucané z prstu, a jestli autoři (Tomáš Svoboda a Ondřej Formánek) čekali, že z výchozí situace vytěží humorné situace, já si jich nevšiml.
Infantilní fórky, které fungují spíš na diváky na YouTube (ti chválí) než na ty na filmové databázi (zdvihají obočí a podtrhávají vlnitou červenou propiskou), jsou řekněme slabé. Jestli tam nějaké jsou.
První velký, i když také „pouze“ internetový seriál téhle party vznikl v dobách čínské chřipky. Byla to událost a já čekal na každý z dalších dílů netrpělivě, a nebylo to pouze divnou dobou, kterou jsme žili. Asi si všichni vzpomenete, že seriál sKORO NA mizině měl kromě vtipů a neokoukaných tváří to nejdůležitější, co udrží divákovu pozornost. Obsah a sdělení. To první díl Krematoria ani nenaznačil.
Mimochodem, nejvýraznější tváří seriálu sKORO NA mizině byl svého času Štěpán Kozub, který tady absentuje, a možná se bude diskutovat o tom, jestli by dokázal z řídkého děje vykřesat nějakou jiskřičku zábavy.
Krematorium může být vděčným prostředím pro audiovizuální dílo. Spalovač mrtvol je jedním z nejdůležitějších filmů nejen české filmové historie a rovněž jeden z prvních seriálů z produkce HBO se odehrával v „chrámu smrti“. Opus Odpočívej v pokoji nebyla žádná řachanda, ale humor, hodně zvláštní humor tam byl všudypřítomný a intenzivní, až mrazilo. Proč? Protože jsme se spolu s autory dotýkali otázek života i smrti s velkou vážností a tahle kombinace přináší humor jaksi sama od sebe.
To zatím z Ostravy necítím.