Parlament postavil mimo zákon včelu. Přesněji řečeno tedy včelu medonosnou tmavou, mimochodem původní plemeno včely v České republice, a další plemena včel. Novela plemenářského zákona přijatá Poslaneckou sněmovnou 9. prosince 2016 totiž stanoví, že k plemenitbě včel lze užívat pouze včelstva včely medonosné kraňské. Naštěstí u včel nelze předpokládat znalost práva, takže včela medonosná (jiná než kraňská) nadále může přelétávat z květu na květ, netušíce, že její existence odporuje zákonu České republiky.
Včely se samozřejmě vesměs páří ve volné přírodě a donucující moc státu má své limity, tudíž proveditelnost § 20 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, ve znění poslední novely, je jaksi problematická. Nějaký význam to však přece jen má, a to i zcela hmatatelný ba vyjádřitelný v penězích, jak si ukážeme. Novela schválená v tuto chvíli Poslaneckou sněmovnou přináší několik konkrétních a jeden obecný problém.
Proč se sněmovna pustila do řešení detailních aspektů včelařství, není jasné; u jiných druhů zvířat takto specifickou regulaci neobsahuje. Jisté však je, že celá problematika může být spojena se zcela konkrétními zájmy. Pokud bude novela plemenářského zákona v této podobě schválena i Senátem a podepsána prezidentem, chovatelé, kteří mají genetické linie včely medonosné kraňské, získají touto legislativní cestou monopol na šlechtění včel v České republice. Na základě tohoto monopolu současně získají exkluzivní přístup k dotacím spojeným se zápisem takových včelstev do tzv. genové rezervy v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů.
Novela bude představovat problém i pro výzkum, pro nějž bude zákonný zákaz rozmnožování včely medonosné tmavé v kontrolovaných podmínkách omezením.
Obecný problém, který nad celou příhodou vyvstává, je ale ještě vážnější. Kde jsou hranice toho, o čem ještě má být rozhodováno legislativní cestou v Parlamentu? Jde-li o regulaci relativně velmi konkrétní věci, pro a proti níž existují faktické a odborné argumenty, nemělo by rozhodnutí být přijato spíše ve správním řízení, po předložení a zvážení důkazů včetně znaleckých posudků, a s možností opravných prostředků? Regulace má být férová. Jistě, naprostá většina lidí různá plemena včel od sebe nerozezná, ba ani neví o jejich existenci, a celý tento problém je pod rozlišovací schopnost veřejnosti. Jeho obecná rovina by však veřejnost zajímat měla. Pokud na tento styl tvorby zákonů přistoupíme, akceptujeme současně, že zákon je soubor partikulárních zájmů schválených Parlamentem.
Plemenářskou novelu bude ještě posuzovat Senát, který může a měl by iniciovat opravu.
