Politolog Jiří Pehe komentuje pro Svobodné fórum výsledek referenda od odchodu Velké Británie z Evropské unie a jeho důsledky. Varuje před tím, co bude brexit znamenat pro samotné Brity – zejména kvůli odstředivým tendencím Skotska a Severního Irska.
Očekával jste této výsledek britského referenda? Proč se to stalo?
Já se přiznám, že v skrytu duše jsem tento výsledek očekával, protože mám nedůvěru k referendům. V referendech vítězí skoro vždy populistické emoce a rozhoduje se často o věcech, které s hlavní otázkou souvisí jenom okrajově. Že Velká Británie, tedy David Cameron, vypsali referendum, svědčí o jeho populismu. Čekal jsem, že toho velmi dobře dokáží využít o politici, kteří jsou schopni udělat nejrůznější zkratky a strašit, což se přesně stalo, takže mě to ani moc nepřekvapuje. Já jsem si přál, aby Velká Británie v Evropské unii zůstala.
Jaký bude mít výsledek dopad v nějakém střednědobém a dlouhodobém horizontu na Británii samotnou? Ekonomicky, politicky, dojde k nějakým tendencím částí země po oddělení od Británie?
Myslím, že Brexit bude mít mnohem horší dopady pro samotnou Velkou Británii než pro Evropskou unii, protože protože to spustí ve Velké Británii řadu odstředivých tendencí. Už se to objevilo v tom nočním vysílání od různých politiků. Ještě ani hlasy nebyly sečteny a už se mluvilo o odstředivých tendencích v Severním Irsku a ve Skotsku a to může samozřejmě skutečně paradoxně vést snadněji k dezintegraci britské unie než té evropské. Ta hrozba je větší pro Velkou Británii. Pokud by se to stalo, tak to bude mít celou řadu dopadů, které nejsou zdaleka jenom ekonomické, ale konstituční. Ani ve Velké Británii pořádně nevědí, jak přesně postupovat. Samozřejmě nestačí do Bruselu přinést výsledky referenda, musí nějak rozhodnout britský parlament, který má dvě komory. Bude to ještě celé komplikované. Brexit může způsobit, jak už jsem naznačil, politickou krizi v podobě dezintegrace a pokud jde o ekonomické dopady, ty už se projevují teď. Velký pokles libry, panika na burzovních trzích v Asii, které jsou před námi časově a dá se předpokládat panika na amerických a evropských trzích.
Dá se očekávat, že některé další země by následovaly pokusy o svá referenda a odtržení?
Bude hodně záležet na tom, jak uchopí výzvu Brexitu evropští lídři, jestli zůstanou pasivní, nebo uvidí, že je to jakási zpráva o tom, že britští a evropští voliči mají své pochybnosti o integraci. Ještě před oficiálními veřejnými výsledky referenda se ozvala paní Le Penová ve Francii a Wilders v Nizozemsku. Nemyslím si ale, že to na kontinentální Evropě bude tak snadné, protože situace je tu jiná. Evropské kontinentální země jsou navzájem mnohem více propojené, než byla Unie s Velkou Británií, která byla jednou nohou venku. Za druhé si myslím, že tady v rámci kontinentální Evropy existují ještě další propojení, jejichž Velká Británie nebyla součástí, jako eurozóna a Schengen. Takže tady můžeme čekat mnohem větší opatrnost. Když se podíváme na referenda ve Velké Británii a předtím v Nizozemsku, tak vidíme, že institut referenda je naprosto šílený a že evropské země hlavního proudu nebudou chtít je vypsat. Došlo by k tomu jen tehdy, kdyby v nějakém střednědobém výhledu v zemích tvrdého jádra zvítězili populisté a měli by dost sil na to, aby referendum mohli vyhlásit.
Může mít britské referendum nějaký dopad na Českou politickou scénu?
Ten dopad vidím spíš v tom, že dnes integrační tendence v Unii, které mohou nastat, mohou být pro někoho inspirativní, pokud to evropští lídři nezvládnou. Mohou také nastat v jistém jemnějším provedení v tom smyslu, že tady už dlouho visí ve vzduchu rozdělení Evropské unie na tvrdé integrační jádro a země na periferii, ke kterým patří visegrádské země. Myslím si, že Brexit velmi posílí pozici dua francouzsko-německého a u krizových jevů, které teď budou následovat, s námi budou mít mnohem méně trpělivosti než dosud. Hrozí tedy, že pokud Česká republika s ostatními visegrádskými zeměmi pojede v osobáku, zatímco zatím co integrační jádro pojede v rychlíku.
