Novým náměstkem pražského primátora pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči se dle očekávání stal Jiří Pospíšil (TOP 09). V rozhovoru pro deník FORUM 24 nastínil, na které projekty v oblasti kultury se hodlá zaměřit, či jak se chce zasloužit o lepší péči o zvířata, jimž se dlouhodobě věnuje. „Je mým cílem nedopustit, aby při sestavování rozpočtu utrpěla při současné krizi pražská kultura výrazné škrty,“ říká mimo jiné.
Stal jste se náměstkem, který kromě kultury bude mít na starosti i tzv. animal welfare neboli péči o zvířata. Co si pod tím Pražané mají představit?
Pro mě je to osobní a současně velmi důležitá záležitost. Je zde celá řada problémů spojených se soužitím lidí a zvířat, a zatímco v moderním světě se otázky péče o zvířata řeší, ta veřejná správa to u nás příliš neumí. Jsou známy případy týraných psů, kteří pro svůj špatný zdravotní stav skončili v útulku, a přesto jim reálně hrozí, že je úřady vrátí majiteli, který je týral. V úvahu přichází i otázka budování obecních holubníků, které by mohly napomoci humánní redukci holubů například v podobě odebírání vajec z hnízd, protože v Praze jsou městské části, které s jejich počtem mají problém. A je také třeba zabývat se poraněnými volně žijícími zvířaty. Z toho důvodu chceme zbudovat novou záchrannou stanici pro volně žijící zvířata, protože ta stará je už nevyhovující.
Je to gesce, za kterou na rozdíl třeba od dopravy, majetku či územního plánování asi nebudou úplně viditelné výsledky z hlediska fungování města. Počítáte s tím?
Je to nová kompetence, která v pražské politice dosud nebyla, to je nutné si uvědomit. To, že to nemusí být vidět, neznamená, že to není důležité téma. U případů týraných pejsků nebo jiných mazlíčků jde kolikrát o záležitosti, se kterými to úředníci městských částí příliš neumí. Rád jim budu nápomocen, a kdo ví, třeba se tato činnost stane další inspirací pro budoucnost.
Dočká se pražská kultura oproti předešlým letům výraznějších změn?
Trend, který zde předešlá radní nastolila, je trendem, na nějž bych rád navázal. Některé věci bych ale řešil rychleji a jinak. Třeba Slovanskou epopej, poněvadž Praha v minulosti prohrála prvoinstanční spor o vlastnictví epopeje. Roční lhůta, kterou nám soud udělil k urovnání sporu s potomky Alfonse Muchy, už uplynula. My s nimi nyní musíme najít nějaké východisko a především také rozhodnout, kde v Praze by Muchova epopej konečně mohla spočinout. Zda debatované umístění v paláci Savarin bude, či nebude, eventuálně zda se rozhodneme pro jiné umístění.
Která témata hodláte akcentovat?
Nejdůležitější akcí, a tedy zásadní prioritou pro toto volební období, bude nepochybně obrovská rekonstrukce Divadla na Vinohradech, která bude stát v řádech jednotek miliard. Je třeba zajistit kompletní financování tohoto projektu a investici spustit. A bylo by jedině skvělé, kdyby se nám ještě v tomto období podařilo celý projekt dokončit. Druhou největší investicí v mé gesci bude dostavba a rozšíření Kongresového paláce, protože chceme v Praze rozvíjet kongresovou turistiku. Praha je mezi 10 nejlepšími destinacemi, kde kongresová politika probíhá, z toho důvodu rozšíření Kongresového paláce dává smysl a může toto postavení ještě vylepšit. Chci také navázat na práci mé předchůdkyně ve snaze zpřístupnění Clam-Gallasova paláce veřejnosti, kde by Muzeum města Prahy mohlo uskutečnit novou barokní expozici. Je nezbytné konečně otevřít Muzeum paměti XX. století, protože považuji za důležité, abychom si připomínali novodobé dějiny, zvláště abychom nezapomínali na dvě totality, které nás postihly. A pak je zde celá řada menších akcí, které si zaslouží pozornost.
Můžete být konkrétní?
Dokončujeme rozestavěnou knihovnu na Petřinách. To je strašně důležitá věc, protože poslední knihovna, která v Praze byla postavena jako nová budova se vším všudy, vznikla už před 14 lety v Dejvicích. Řešíme vznik Domu tance na Žižkově, který nahradí léta chátrající a nevyužívané bývalé městské lázně. Realizováno má být také rozšíření prostor Švandova divadla. Aktuálně se zabýváme možnostmi ohledně zachování nebo zbourání Železničního mostu pod Vyšehradem, a ačkoliv Praha není rozhodujícím orgánem, tak bychom chtěli památku zachovat, neboť doplňuje obraz města. Také chceme podporovat některé skvělé projekty, kterými je Praha jedinečná a kterými láká návštěvníky z daleka. V neposlední řadě, a to je věc, na níž mi záleželo už v předešlých letech, je to obnova pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí.
Radeckého pomník má své příznivce i odpůrce. Neobáváte se kontroverzí kolem něj?
V současné politické situaci není nic špatného, když se národ hlásí ke svým vojenským veličinám, k profesionálům, kteří byli schopni bojovat za svou zemi. Žijeme v době, kdy vojenští profesionálové začínají být habilitováni, a v případě maršála Radeckého se bavíme o historické osobnosti, která pocházela z Čech a jejíž vojenský věhlas byl bezpochyby celoevropský. Předpokládám proto, že o obnově umělecky mimořádně zdařilého pomníku povedeme věcnou debatu.
Jak to bude s financováním kultury, zvláště při současné krizi?
Na twitteru mě někdo označil s tím, že jsem pouhý milovník výtvarného umění. Pro mě to není nadávka, protože jím jsem. Ale jsem nejenom milovníkem. Několik let se starám o největší privátní muzeum v Praze. Vím, jak je to těžké, udržet ho nad vodou napříč krizemi, kterými v uplynulých letech prošlo, kdy máte najednou trojnásobné ceny energií a podobně. Je mým cílem, a z historické zkušenosti víme, že se v oblasti kultury škrtá při sestavování rozpočtu zpravidla na prvním místě, toto nedopustit. Jak tvrdí klasik – každá oblast politiky je závislá na penězích. Kdo chce válčit, potřebuje peníze, peníze, peníze. Potřebujeme udělat maximum pro to, abychom udrželi grantovou politiku a abychom dělali vše pro to, aby současné problémy s energiemi nezničily nestátní neveřejnou neziskovou kulturu v Praze. Jsem si vědom, že živá kultura to má v tomto období velmi těžké. Budu se snažit o uvolnění mimořádných finančních prostředků do živé kultury, a také o to, abychom v této těžké době vypsali mimořádné granty pro kulturní instituce, které trápí vzrůst cen energií. Jsou zde peníze z Národního plánu obnovy, dále peníze z evropských fondů, které jsou a budou využívány v rozvoji pražské kultury.