Andrej Babiš poskytl rozhovor deníku Právo („Firmu neprodám, v politice zůstávám“, 20. 6. 2015), který je pozoruhodnou sondou do ministrovy duše. Ale i pod pokličku dění v koalici nabízející poněkud jiný obrázek než deníky Agrofertu, jejichž redaktoři by byli za podobně vedený rozhovor na hodinu propuštěni.
Kauza složky na poslance Ladislava Šincla ministra financí zjevně rozhodila. Reagoval agresivně, útočně, všechny – včetně redaktora – napadal ze lží. Šincla navíc z lobbingu ve prospěch pojišťoven a sociální demokracii ze střetu zájmů. Ostentativně dával najevo, že kritiku své osoby a svého podnikání nepřipouští. S vyděračskou doložkou, že v opačném případě může vládu potopit. Ani na vteřinu nepřipustil, že by v něčem pochybil.
Takhle jej známe z doby, kdy se kolem něj nepohybovali marketingoví mágové, kteří se z něj snaží vytvářet virtuální postavu, kterou ve skutečnosti není. Sociálně citlivého a „ustaraného“ strážce státní kasy, který v žádném případě není ve střetu zájmů a nikdy nebyl součástí tolik jím nenáviděného „Palerma“.
Ukázky z rozhovoru
Právo: „Povídá se o vás, že spíš než ministerstvo vás zajímá shromažďování informací o lidech.“
Babiš: „Přestaňte lhát, pane redaktore, to není pravda! Já si žádné složky nevedu! Žádné složky neexistují!“
Právo: „V médiích se nepsalo o propojení Šincla se Sobotkovým přítelem, právníkem Radkem Pokorným, advokátem Miroslavem Janstou nebo senátorem a vlastníkem sázkové kanceláře Ivo Valentou. Šincl říká, že se s nimi nikdy neviděl. Kde jste na to přišel?“
Babiš: „To nebudu vůbec komentovat. Stejně jako novináři získávají informace, tak nějaké informace plují v prostoru.“
Právo: „Není přece jen čas na omluvu, když dům převedl na manželku proto, že se bál, že zemře na rakovinu?“
Babiš: „Neptal jsem se na jeho majetek, jen jsem mu četl, co bylo v médiích. To, že měl rakovinu, mě mrzí, ale je to jen výmluva. …Není to poprvé, co je pan Šincl zlobbovaný.“
Právo: „Objevila se spekulace, že byste si mohl se soc. dem. vyměnit resort zdravotnictví a místního rozvoje. Co vy na to?“
Babiš: „Nic takového není a nebude. Pokud se premiér rozhodne pana Mládka vyměnit, tak celá Praha ví, kdo tam půjde, jaká marketingová agentura tam koho dosadí.“
Právo: „Když jsme u střetu zájmů, u vás se zmiňuje mj. kvůli státním zakázkám pro Agrofert. Sám jste to označil za drobné, protože dělají jen 1,1 procenta tržeb. Proč nedáte pokyn, aby o ně vaše firmy neusilovaly?“
Babiš: „Nejdřív mi upíráte právo jít do politiky a teď mi upíráte právo podnikat? To je ten váš systém, který jste si tu vybudovali, tedy tradiční politické strany a média… Proč bych to dělal?! Já mám čistý stůl i čisté svědomí.…Kolik je zlodějů ve sněmovně? Co vím, tak minimálně čtyři pět.“
Právo: „Kromě Šinclovy kauzy vzbudila pozornost zpráva o tom, jak firma Agro Jevišovice z Agrofertu herbicidem vypálila farmáři úrodu za čtyři miliony. Připomíná to mafiánské praktiky.“
Babiš: „Cože? Co já s tím mám společného? To se běžte zeptat na Agrofert, já o tom nic nevím, nerozhodoval jsem o tom. Firma má právníky a předpokládám, že vědí, co dělají. Pan Rada je lhář a podvodník, který nezaplatil své dluhy.“
Sběr informací Babišovi není cizí
Babiš v rozhovoru popřel sám sebe. Na jedné straně napadl Šincla ze lži, protože všechny zprávy prý má z médií a žádné složky si nevede. Na druhé straně sděluje, že „nějaké informace plují v prostoru“, „celá Praha ví, jaká marketingová agentura dosadí ministra za ČSSD za Jana Mládka“ a ve sněmovně je, co on ví, „minimálně čtyři pět zlodějů.“ Odkud ty informace asi má? Z médií asi ne.
Dále též sdělil veřejnosti, že chování jeho firmy Agro Jevišovice, která konkurentovi zničila úrodu na 300 hektarech za miliony korun, je vlastně v pořádku. Že si to vzpurný farmář zaslouží, protože je „lump“ a „podvodník“. Tento „lump“ má tolik drzosti, že s Agrofertem, se kterým Babiš náhle nemá nic společného, vede soudní spor. A troufá si domáhat svého práva na užívání zničených pozemků naplněním memoranda, které Babiš sám podepsal. To je v Nových pořádcích svérázný příspěvek k budování právního státu.
Babiš napadl Šincla za lobbování, sám lobboval za biopaliva
Z úst současného ministra financí působí opravdu bizarně, když dnes někoho napadá z lobbingu. Byl to právě Babiš, který se ještě v době, kdy nebyl v politice, k lobbingu u poslanců sám veřejně hlásil a připadalo mu to naprosto normální.
V květnu 2010 vyvinuli lobbisté enormní tlak na prosazení zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách těsně před parlamentními volbami, aby si podporu biopaliv pojistili. Poslanecká sněmovna se musela postavit k prezidentovu vetu novely zákona o ovzduší, která měla biopaliva zvýhodnit. Tehdejší předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka zařídil, že se sněmovna sešla den před parlamentními volbami a biopaliva „zázračně“ prošla.
Hlavním lobbistou se tehdy stal současný první místopředseda vlády Andrej Babiš. Jeho spoluhráč prezident Agrární komory Jan Veleba následně prohlásil: „Tentokrát byla i velká součinnost s Agrofertem. Komunikoval jsem s Babišem a vím, že i on všemu věnoval mimořádné úsilí.“
Samotný Andrej Babiš veřejně přiznal: „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas.“
Už tehdy bylo zjevné, kdo má na prosazení biopaliv největší zájem. Zejména proto, že majitel Agrofertu vybudoval zbrusu novou továrnu na bionaftu Preol za 1,6 miliardy korun a na obzoru se rýsovaly miliardové obchody.
To bylo v době, kdy byli Babišovi politici prospěšní pro prosazování jeho obchodních zájmů. Ať veřejně sdělí, komu z poslanců tehdejšího „Palerma“ volal, aby mu pomohli prosadit jeho byznys. A jestli jim skutečně jenom volal. Ať přizná, když je tak transparentní, jaké politiky dříve jako čelný lobbista využíval, když je potřeboval. Nejen kvůli biopalivům. A dnes na nich nenechává nit suchou, dnes je považuje za „korupčníky“.
Zdá se, že Babišovi už tečou nervy.
Jiří Sezemský
mediální konzultant a analytik