Jiřího Škorpíka zná většina lidí jako člena populární skupiny 4TET a také jako skvělého muzikanta. I jeho velmi překvapila zpráva, že se Miloš Zeman chystá udělit státní vyznamenání Danielu Hůlkovi. Přestože byl zpěvák dlouhá léta Škorpíkovým kamarádem, nechápe hudebník, proč padla volba prezidenta republiky právě na známého představitele Draculy. Proto se rozhodl své rozhořčení komentovat na svém facebookovém profilu a vypadá to, že tím Hůlku vůbec nepotěší. Zároveň dal jasně najevo, že kamarádství je konec.
O konci svého kamarádství nemá Škorpík problém mluvit a nedošlo k němu až po oznámení o vyznamenání Zemanem. „Byl jsem jím a dlouho jsme spolupracovali. Od dob, kdy se „dal“ cestou, kterou jsem nechtěl sdílet, nejsme ani občasnými kamarády, kteří si napíší třeba k narozeninám!!! To už je mnoho a mnoho let,“ řekl Škorpík Svobodnému fóru. „Vysvětluji to proto, protože je to důležité říct. Pokud mám přátele a kamarády, komunikuji s nimi, povídáme si o všem a respektujeme se. To je základ kamarádství – opravdového přátelství. Občas máme i velmi odlišné politické názory, ale jsem kamarády či přáteli kvůli jiným věcem, hodnotám a citům,“ dodává známý hudebník.
Status Jiřího Škorpíka na sociální síti (použito s povolením autora):
Zůstává mi rozum stát a nemohl jsem v noci spát! Přemýšlel jsem o Danu Hermanovi… o řádech… o Danu Hůlkovi, o roku 1995 a o Draculovi, o všem, o všech…
Dnes jsem dokonce četl : „Zemanovi Brady škodí, ale Hůlka pomáhá :( 31.srpna letošního roku jsem z mnoha důvodů odmítl nabídku Danovi dát opět po letech dohromady orchestr a doprovázet jej na turné k 25*letům na scéně. Jedním z hlavních důvodů byl Miloš Zeman. Nyní jsem ještě víc rád, že jsem se tak rozhodl a napsal, že je mé rozhodnutí neměnné. Teď je mi ale smutno z toho všeho okolo a vše je tolik tolik ostudné.
Nejen každý hasič, lékař, zdravotní sestra či profesor udělali pro lid i pro tuto zem víc…, ale lidé, je to volba prezidenta. Nikoliv „mého“, ale prezidenta. Jisté je, že nyní bude DanDracula pít mnoha lidem krev o něco víc… Přijde tam a bude hrd a dojat… velmi statečně a „pevně“ ohne páteř a zlomí se v pase… a pak bude vysvětlovat co vše vykonal a kázat nové… a až děsivě malé a „obdivovatelé“ mu budou naslouchat. Vždyť přeci… Jde o peníze, jde o moc…!
Je dle mého naprosto jasné, komu jde tady o moc. Jiným jde ale myslím o mnoho. O nějakou tu národní hrdost, o čest, o svobodu a slušnost, o styl a glanc a vkus… Třeba si Dan vezme na předávání Státního vyznamenání své staré tričko „Free Tibet“, které hrdě nosil, či fotku z cesty do Tibetu, odznak OF a Václava Havla, či sklenku bílého a brčko nebo trávu…a vzpomene si. Vzpomene na to, kým byl a v co ještě před lety přece věřil, za čím stál a co Hlasitě Hrdě Hlásal!!! Třeba ho konečně už něco vrátí zpět k sobě samému. K Danovi, kterého jsem měl nejen já moc rád a při kterém jsem léta stál na koncertech, představeních a vystoupeních, kterých byly stovky a… nemusel jsem se za to stydět.
Snad…, nejen kvůli němu doufám, že procitne… a že procitneme i my všichni. A třeba… Třeba tam ani nedorazí, protože bude na D1 opět zácpa, nebo bude u lékaře stejně, jako když má být na představení, či předem domluvené schůzce. To by myslím vlastně byla pro něj ta lepší varianta. Varianta, kdyby zapomněl… a všichni kdo ví a cítí by zapomněli také. Co se to s tím světem a s námi ale děje?! Ono je ostatně víc než viditelné a zřejmé, jakou paměť máme. Jakou páteř máme…
Často zavrhujeme a nepřijímáme nepohodlné pravdy o každém z nás a raději se opájíme lží a sebemámením. To je život, řekneme…Jeden Dan mne už tolikrát zklamal, ale naopak jiný Dan mne potěšil svým přístupem a chováním. Děkuji oběma za to opětovné poznání, která cesta vede asi k úctě a hrdosti a která do nikam. Tak hodně sil všem. kteří se rozhodli v životě alespoň občas „sjíždět“ tu první. Pozor ale…Pravda je jednou z mnoha a cesty se občas až nebezpečně kříží a vzájemně neuvěřitelně ač krkolomně proplétají.
