Rezignace Jiřího Zimoly z funkce statutárního místopředsedy sociální demokracie sice mnohé překvapila, ale dala se očekávat. Obzvlášť ti, kteří sledují, v jaké kondici se nejstarší politická strana u nás nachází, měli jasno, že Zimola cosi chystá. Hlavně v momentě, kdy se mu nepodařilo se dostat do vlády. Příběh ovšem nekončí a brzy bude mít, možná velmi dramatické, finále.
[ctete postid=“220378″ title=“Pavel Šafr: Obrana před Babišem a příběh českých médií v nové knize“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/45526126_516973565444289_5353478040686952448_n-385×230.jpg“ excerpt=“V těchto dnech vychází kniha OBRANA PŘED BABIŠEM, v níž Pavel Šafr v rozhovoru s “ permalink=“http://forum24.cz/pavel-safr-obrana-pred-babisem-a-pribeh-ceskych-medii-v-nove-knize/“]220378[/ctete]
Jiří Zimola je pro neznalého pozorovatele velmi nečitelnou figurou. Chvílemi působí, že by moc rád získal nějakou významnou politickou funkci, za pár měsíců se zdá, že ho politika vůbec nezajímá. Stejně je to i s jeho přístupem k sociální demokracii.
Nejprve chce pomáhat současnému předsedovi Janu Hamáčkovi, dokonce se účastní všech rozhovorů o možném vzniku koalice s ANO, ale zároveň spoluzakládá platformu „Zachraňme ČSSD“ a tím vysílá jasný vzkaz spolustraníkům i veřejnosti, že se mu současné vedení partaje vůbec nezamlouvá. Jak tedy Zimolu vnímat? Čím dál častěji se ukazuje, že především jako velmi ambiciózního politika, který chystá „něco velkého“.
Tím by se třeba mohl stát březnový útok na předsednické křeslo, které s velmi diskutabilními výsledky nyní obsazuje Jan Hamáček. Bylo by velmi zvláštní, kdyby se Zimola nepokusil současného šéfa ČSSD na sjezdu strany neodstavit od kormidla. Bývalý hejtman Jihočeského kraje má totiž o vedení strany i jejím směřování odlišné představy než současný předseda, který se poslední měsíce vyprofiloval jako ten, kdo s Andrejem Babišem podepíše přestup socialistů do jeho holdingu.
To se ovšem ne úplně každému ve straně líbí, obzvlášť za předpokladu, že Hamáček se ani nesnaží s majitelem hnutí ANO jakkoliv obchodovat se svými ústupky k Babišovu dobru, ale nabízí je de facto sám a bez jakýchkoliv podmínek. Zimola by sice také neměl s podporou premiérova mocenského růstu žádný problém, ale patrně by z toho dokázal něco „vyrazit“ i pro ČSSD.
Jestli si někdo myslí, že se Zimola odebere do politického ústraní a nebude mít žádnou tendenci ČSSD jakkoliv ovládat, bude brzy velmi překvapen. Stačí se totiž podívat, jak dnes už bývalý statutární místopředseda sociální demokracie působil posledních pár měsíců.
Na jednání o koalici ČSSD s ANO a podporou komunistů pilně docházel, mluvil na tiskovkách. Když ovšem došlo na rozdělování rezortů, které byl Babiš socialistům poskytnout, o ministerskou funkci se nehlásil. Oba dva kroky se dají pochopit velmi jednoduše. Zimola musel být u domlouvání možné účasti ČSSD ve vládním kabinetu, aby si to mohl připsat jako svůj vyjednávací úspěch, současně ovšem nechtěl přijmout riziko, kdyby koaliční spolupráce nedopadla dobře.
Když se ovšem konečně začalo něco dít na ministerstvu zahraničí a měl se do služby v Černínském paláci hlásit současný ministr Tomáš Petříček, to už Zimola své služby pro vládu nabízet začal. Jako by už pochopil, že není čeho se bát, protože ČSSD už nezachrání a tak si může aspoň na chvilku přičichnout k moci na ministerstvu.
To ovšem nemohl přijmout Jan Hamáček, kterého Zimola rozčiluje dlouhodobě tím, jak se svou platformou rozdělují sociální demokracii na nestabilní skupinky, z nichž vlastně žádná neví, co chce, kromě toho, že by se jim líbilo, kdyby se v příštích parlamentních volbách dostala ČSSD přes pět procent.
Zároveň jasně předseda skomírající partaje řekl, že si nepřeje, aby se špinavé vnitrostranické prádlo tahalo přes média na veřejnost. Jak má ovšem Zimola tohle splnit, když se v záři fotoaparátů a za přítomnosti televizních kamer tak rád vystavuje? Jediné řešení je tedy Hamáčka odstranit.
Možnost se naskytne hned v březnu, což je pro Zimolu naprosto skvělá zpráva. Má dost času se svou platformou objíždět republiku a vyprávět o škodlivosti současného vedení strany a přitom je to málo času na to, aby spolustraníci zapomněli na všechna demagogická vystoupení, která jim během čtyř měsíců může nabídnout.
Zimola odchází, aby se vrátil. Silnější, odhodlanější a s větší podporou. Záleží na tom, co do sjezdu ČSSD stihne dokázat Jan Hamáček, ale je jasné, že svou pozici bude obhajovat za použití všech sil. A taky by se hodila pomoc z holdingu.
