Miloš Zeman, navzdory slovům lítosti nad nemožností jmenovat Jiřího Rusnoka znovu guvernérem, zvolil nástupce se zcela odlišnou vizí budoucnosti měnové politiky. Zatímco Rusnok patří k zastáncům boje proti současné inflaci zvyšováním úrokových sazeb, od jeho nástupce lze očekávat zcela jiný směr.

Aleš Michl, příští guvernér České národní banky, je jedním ze dvou členů bankovní rady, kteří v předchozích hlasováních prosazovali zachování úrokových sazeb. Své rozhodnutí podkládá argumenty ve prospěch jiného původu inflace a neúčinnosti vyšších úrokových sazeb v tomto případě. Vyšší úrokové sazby by dle něj zesílily nákladové tlaky, a tím i inflaci. Jeho představa boje proti inflaci spočívá v zabránění indexaci mezd na inflaci a snížení deficitu státního rozpočtu.

Dva názorové proudy

V mnoha případech se názory budoucího guvernéra liší od názorů ostatních členů bankovní rady, kteří svými hlasy rozhodují o měnové politice. Rozpor mezi guvernérem a zbytkem bankovní rady vysílá na trh chaotické signály a koruně neprospívá. To jsme mohli vidět na okamžitém znehodnocení koruny po jmenování Aleše Michla. Jmenování guvernéra, po kterém měna oslabí a vymaže vše, co měsíce budovala, je samo o sobě chaotickým znamením.

Dále čtěte

ČNB by neměla být vydaná napospas prezidentovi. Jmenování guvernéra nesmí záviset pouze na něm

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým guvernérem České národní banky dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla. Jmenování radních centrální…

ČNB následně intervenovala a smazala ztráty způsobené vlastním budoucím guvernérem a podařilo se jí korigovat kurz koruny. Změna kurzu vychází z očekávání investorů, kteří předpokládají zastavení zvyšování úrokových sazeb nebo dokonce jejich snížení. V přímém přenosu vidíme, jak trhům nejistota neprospívá.

Jmenování nového guvernéra k ní vedlo a spor mezi dvěma názorovými proudy v bankovní radě nebude dočasný. Sám Aleš Michl prohlásil, že po svém jmenování bude usilovat o stabilitu nastaveného kurzu. Budoucnost úrokových sazeb a kroků centrální banky je tak nejistá a poslední zvýšení úrokových sazeb pod vedením současného guvernéra se stává nejen ekonomickou, ale i politickou otázkou.

Zastavení zvyšování úrokových sazeb, nebo dokonce jejich snížení, by v případě zvyšování úrokových sazeb ze strany ostatních centrálních bank přineslo oslabení koruny. To by bylo výsledkem relativní změny výnosů v jednotlivých zemích v důsledku měnícího se poměru úrokových sazeb. Tlak na oslabení koruny bude o to silnější, že bude pokračovat názorový střet mezi guvernérem a ostatními členy bankovní rady.

Zároveň je třeba poznamenat, že s největší pravděpodobností budou mít lidé díky Michlovi a případným personálním změnám v bankovní radě levnější hypotéky, než by tomu bylo za současného guvernéra. Slabší koruna také podpoří vývoz, protože naše výrobky budou pro zahraničí levnější.

Na druhou stranu zdraží dovážené produkty, které se podílejí na inflaci, a prodraží se taky zahraniční dovolené. V dlouhodobém horizontu bude záležet na skutečném původu inflace, a pokud budou úrokové sazby nastaveny neadekvátně, můžeme očekávat, že se přetrvávající inflace promítne do očekávání lidí.

Kroky ČNB jsou v současnosti považovány za jedny z nejzodpovědnějších a nejradikálnějších při krocení inflace mezi světovými centrálními bankami. Miloš Zeman má ale zřejmě jinou představu a do konce svého volebního období jmenuje dalších pět členů bankovní rady, kteří budou možná názorově bližší Aleši Michlovi. Tím by mohl získat převahu, protože v současné době hlasují proti zvýšení úrokových sazeb dva ze sedmi členů. Nad budoucím směřováním České národní banky tak visí otazník, jehož dopad se promítne do kurzu koruny, očekávané inflace a ovlivní peněženky všech občanů.