Předpokládaný nominant demokratické strany do souboje o prezidentský úřad Joe Biden už před dlouhou dobou ohlásil, že si jako kandidátku na viceprezidentku vybere ženu. Dlouho se ale spekulovalo o tom, kterou si vybere. Progresivní křídlo strany horovalo za Stacey Abramsovou, která jen těsně prohrála souboj o úřad guvernéra státu Georgie. Středová frakce si pak přála například Amy Klobucharovou, senátorku za stát Minnesota. Biden, zřejmě i ve snaze stranu úplně nerozdělit, si nakonec vybral Kamalu Harrisovou. 

Prokurátorka a ministryně spravedlnosti

Harrisová se o demokratickou nominaci do souboje s Trumpem ucházela také. Ironií osudu její nejhvězdnější chvíle a růst preferencí nastaly v reakci na její výkon v debatách, v nichž si brala na paškál především právě Joe Bidena. Nicméně ke konci roku 2019 už bylo zřejmé, že žádné velké šance nemá.

Bylo to nejspíš tím, že levicové křídlo strany ji s odkazem na kariéru prokurátorky v San Francisku označovalo za „fízla“. Zároveň ale nikdy nedokázala přesvědčit středové demokraty, kteří víc věřili jiným kandidátům. Přesto může být její kariéra, která dále pokračovala v úřadě ministryně spravedlnosti Kalifornie, ve všeobecných volbách její výhodou.

Zrušte policii!

Prezident totiž o Bidenovi tvrdí, že chce policii zrušit. V atmosféře trvajících protestů proti policejní burtalitě a rasismu, při nichž zaznívá i volání krajní levice, může tato taktika slavit svůj úspěch. Joe Biden sice výslovně několikrát řekl, že je proti finančnímu přiškrcení policie a rozhodně se nechystá policejní sbory rušit, ale to nemusí stačit.

Mimochodem, prezident nemá právo regulovat policejní sbory v jednotlivých státech, natož okresech a městech. Jenže realita není tak důležitá jako symboly. Bývalá prokurátorka tak v tomto ohledu může být vítaným štítem proti těmto útokům. Pod jejím vedením navíc Ministerstvo spravedlnosti státu Kalifornie jako první státní instituce zavedlo povinné používání kamer při policejních zákrocích.

Zdravotní péče a další

Harrisová také čelila kritice za nejasné názory především na reformu zdravotní péče. Nejprve sice podpořila zákon navržený senátorem Bernie Sandersem, který by zaváděl státní zdravotní pojištění pro všechny. Pak ale svou pozici částečně upravila a představila plán, který počet státních pojištěnců významně rozšiřoval, ale nezaváděl kvůli tomu nové daně a nerušil soukromé pojištění jako takové.

Vzhledem ke stále probíhající pandemii COVID-19 bude i zdravotnictví výrazným tématem listopadových voleb. Harrisová i Biden jsou v tomto ohledu poměrně podobní, ale je otázka, zda to uspokojí levicovější část strany, která chce prosazovat spíše Sandersův plán. Ke středu v rámci demokratické strany tíhne i návrhem místo nových sociálních programů snížit daně nízko- a středněpříjmovým skupinám.

Historická kandidátka

Harrisová bude teprve třetí ženou, kterou jedna ze dvou hlavní amerických politických stran vyšle do souboje o post viceprezidentky. Ani Geraldine Ferraro v roce 1984 na kandidátce s Walterem Mondalem, ani Sarah Palinová kandidující v roce 2008 s Johnem McCainem neuspěly. Harrisová tak může být první viceprezidentkou v dějinách a zároveň také první příslušníci menšin, která tento úřad bude zastávat.

Zároveň by v případě zvolení měla ideální pozici pro volby v roce 2024. Joe Biden už naznačil, že by v příštích volbách už úřad obhajovat nemusel. Faktem je, že by hypotetický druhý mandát dokončoval v 86 letech, což je skoro o 9 let více, než bylo prozatím nejstaršímu úřadujícímu prezidentovi Ronaldu Reaganovi v době, kdy úřad opouštěl.

Sjednocení 

Hlavním tématem demokratické kampaně je sjednocení. Proto má na jejich virtuálním sjezdu vystoupit dohromady levicový Bernie Sanders a John Kasich, který se v roce 2016 neúspěšně ucházel o nominaci republikánské strany do prezidentských voleb. Hlavním úkolem týmu Biden–Harrisová totiž bude přilákat vzdělanější předměstské republikánské voliče, kteří Trumpa nemusí, ale zároveň neodradit levicové křídlo demokratů.

Středové frakce obou stran spojuje více, než by se mohlo na první pohled zdát. Umírnění republikáni například podporují policejní reformu. Nebrání se ani progresivnějšímu zdanění, které bylo po větší část amerických poválečných dějin, včetně ekonomicky veleúspěšných 50. let, normou. Ani rozšíření státního pojištění jim není proti srsti. Biden se i nominací relativně umírněné Harrisové rozhodl spolehnout na to, že levicová část demokratů k volbám přijde už z odporu vůči Trumpovi. Hraje spíš o politický střed.