Protože se v České republice konaly volby do krajských zastupitelstev a do Senátu, které pravděpodobně velmi přesně ukázaly, kdo se za rok stane premiérem, začali všichni snaživě hledat kandidáty na prezidenta. Zástupné téma par excellence ale navíc během několika dní dostalo nový, absurdní rozměr. Každý, kdo promluví přijatelněji než Miloš Zeman (nebo má nějaký jiný kladný projev), je automaticky kandidátem. Během úterka dokonce došlo na dvě jména, z toho jedno ženské – protože pokud jste žena, máte z jakéhosi důvodu výhodu. Takže: Dana Drábová, Petr Pithart nebo kdokoli další?
To, kdy se začne objevovat jméno Drábové, bylo otázkou času. Tak tedy – je žena. Bohužel není jasné, proč to z někoho dělá lepšího kandidáta, ale tento důvod tedy zatím pomineme. Za druhé – je nepolitická. To je ostatně také zásadní příčinou úspěchu hnutí STAN – lidé, kteří nechtěli volit ANO, ale vědí, že politika je strašně špatná věc, všichni politici kradou a vůbec by bylo potřeba je zakázat, volí různá hnutí, uskupení a sdružení. Není sice jasné, jakou další kompetenci pro nejvyšší politickou funkci v zemi paní Drábová má (i když je nepochybně špičkovou odbornicí ve svém oboru), pravděpodobně stačí, že se společně s Petrem Gazdíkem usmívala z mnoha billboardů s melounem v ruce.
Česká politika je naprosto pokřivená – z tohoto spojení slovo politika totiž úplně zmizelo, protože je neslušné. Každý, kdo patří do nějaké strany, je automaticky podezřelý, na kandidátkách se to jen hemží zkratkou BPP (bez politické příslušnosti), jen aby si člověk nezadal. A tomu všemu kraluje vrchní nepolitik Andrej Babiš, který nám přišel ukázat, jak se doopravdy maká.
Samozřejmě – bylo by hezké mít prezidenta, za kterého se nemusíme stydět. Ale nebylo by o něco lepší se snažit o to, aby politika zase měla smysl? Demokracie bez politiky nemůže být demokracií. Politická funkce, kterou nebude zastávat politik, má asi takovou logiku jako lékař bez medicíny nebo taxikář bez řidičského průkazu.
Vraťme se ale ještě na chvíli k hlavnímu argumentu pro paní Drábovou – je žena. Ano, to působí, jak má. Když budeme dostatečně prosazovat ženy, hned se staneme demokracií západního střihu. Budeme dostatečně pokrokoví a možná by se dokonce dalo říci, že bude líp. Pak už jen stačí zavést kvóty na kandidátky pro každé volby a všechno se vyřeší.
Anebo taky ne, protože pseudoproblémy si žádají zase jen pseudořešení.
