Asi každý z nás, kdo tráví nějakou část dne na sociálních sítích, někdy zaregistroval pozoruhodnou debatu, do které byl nucen se zapojit. Možná pak litoval, možná ne, ale vystoupení ze sociální bubliny ukáže občas nové, až zarážející názory. Právě toto se stalo autorce tohoto textu. Setkání na Staroměstském náměstí totiž dle statusu mladého politika Dominika Feriho bylo podle některých problematické v tom, že na pódiu vystoupil nedostatečný počet žen. Správně – nikoli tisíce lidí protestujících proti tomu, aby naše země směřovala na Východ, nikoli aktivizace společnosti, ale počet žen mezi vystupujícími, to je téma.

Už asi příliš nezáleží na konkrétní debatě (ze které se stala neuvěřitelná a nenávistná absurdita) jako spíše na dvou tématech – na kvótách pro ženy a na rovnosti, nebo spíše na rozdílech mezi pohlavími. Ač se ukázalo, že spektrum je podle lidí na Facebooku o dost širší, omezíme se na muže a ženy.

Ano, žen je prostě v některých zaměstnáních méně. V rámci levicového pokrokového smýšlení existuje teze, že pokud jich bude více, bude i daný podnik fungovat lépe. Příkladem může být třeba politika – ostatně strany se jen předhánějí v důkazech o tom, že mají na svých kandidátkách spravedlivě zastoupena obě pohlaví. Je vážně zarážející, že právě takováto otázka někoho může vést k tomu, aby danou stranu volil. Člověk by řekl, že stát/město/obec či cokoli jiného by měli vést kompetentní lidé, morální, vzdělaní, schopní atd. Ale ne, najednou se ukazuje, že pokud by bylo deset mužů na dvě ženy, znamená to, že je to strana horší.

Z tohoto hlediska je zvláštní, že vážně existují ženy, které by chtěly získat nějakou pozici kvůli zákonem daným kvótám. Tak si to představme – přijdete na pohovor, postoupíte do posledního kola a proti sobě stojí muž a žena. Oba stejně schopní, se srovnatelnými zkušenostmi… A vy byste radši přijali muže, protože je vám sympatičtější nebo třeba proto, že se vám s muži pracuje lépe (mně třeba ano). Jenže nemůžete, protože by tím ve firmě vznikla situace, kdy je více mužů než žen – a to nejde. Tak přijmete ženu. Co je to? Pokrok?

Upozornit na rozdíl je diskriminace

Pak je tu ale ještě zajímavější otázka. Z projevů feministicky zaměřených lidí jsem nabyla dojmu, že je špatné říkat, že mezi muži a ženami existují rozdíly. Pokud něco takového vyslovíte, znamená to pravděpodobně, že si automaticky myslíte, že ženy jsou horší. Ano – ženy jsou prostě v něčem horší a v něčem lepší, doposud se to zdálo samozřejmé, stejně jako to, že se ženy na něco hodí méně a na něco jiného více než muži. Ovšem tato myšlenka se nyní zdá být velmi politicky nekorektní.

Jistě, nežijeme v 19. století a žena nemusí být doma a čekat na manžela, který se realizuje a nosí domů peníze. Ostatně to ani nikdo netvrdí, naopak, ženy jsou úplně normálně podporovány (navíc spousta z nich žádnou podporu nepotřebuje) a mnoho z nich má velmi úspěšnou kariéru. Velkou část těchto kariér zbrzdí děti, ale není to snad (pokud všechno nepřepočítáváme na peníze) také výhoda, moci strávit čas se svými potomky? A hlavně – pokud pro někoho ne – není samozřejmé, že si život partneři zařídí společně podle toho, jak jim to vyhovuje? Zjevně ne.

Věčná snaha něco nařizovat a těmito nařízeními řešit problémy, které ve skutečnosti žádnými problémy nejsou, je děsivá. Pokud někdo svádí své neúspěchy na to, že je žena, možná by se měl spíše zamyslet nad tím, zda to není výmluva. A pokud má někdo pocit, že sociálním inženýrstvím a povinnými kvótami zařídí, že zmizí rozdíly mezi lidmi, plete se. Ostatně kdyby se feministky naučily z rozdílů udělat výhodu, místo aby se snažily světu ukázat, že jsou stejné jako muži, mělo by to jistě větší efekt. A nemusely by se dál vymlouvat.