Stál u zrodu novodobé české investigativní novinařiny. Tato práce ho natolik upoutala, že se stal nejvýraznější postavou v tomto oboru. Josef Klíma se několik desítek let zabývá zajímavými případy, které měly zůstat bez zájmu veřejnosti a svá zjištění předkládá televizním divákům i čtenářům novin a časopisů. V rozhovoru pro Revue FORUM Klíma vypráví o současné práci investigativce, své zkušenosti s Jiřím Kajínkem, nebezpečím dezinformací i nepřípustnosti některých kroků prezidenta Zemana.

Pane Klímo, když se řekne investigativní novinář, většina lidí si toto označení spojí s vaším jménem. Jak se tento typ novinařiny změnil od doby, kdy jste s ní startoval?

My jsme s ní začínali v Reflexu, těsně po roce 1989, a tam byla první investigativní žeň. Všichni najednou byli ochotní mluvit, sdělit třeba ta letitá tajemství, která měli nastřádána kvůli StB. Najednou se to na nás hrnulo, téma za tématem, a my jsme ověřovali, zda je to pravda. Všechno jsme se učili za pochodu. Technika byla sice v plenkách, ale doba byla investigativní novinařině nakloněná. Všichni totiž měli zájem odhalit stará tajemství a také byla euforie „teď budeme všichni čestní a poctiví“. Po téhle stránce to bylo daleko lehčí než dnes. 

Také internet byl tehdy v plenkách a na web nepsal každý, tudíž nevznikalo ani tolik dezinformací. 

My jsme si museli všechno obchodit po archivech a knihovnách, třeba Standa Motl tam strávil převážnou část života. Když jsem potřeboval nějakou informaci, tak jsem si ji musel dohledat. Tehdy třeba neexistoval ani obchodní nebo živnostenský rejstřík, takže se špatně zjišťovalo, třeba kdo je s kým propojen hospodářsky nebo ekonomicky. Po téhle stránce to internet strašně usnadnil a zrychlil. Tím, že se otevřel všem, však vyslal do prostoru tolik hoaxů a fakeů, že dneska je velmi obtížné se v tom vyznat, třeba i pro mě. I mí dobří známí mi posílají odkazy na absolutní kraviny. Pak trávím hodně času tím, že jim to vysvětluji, což bych tenkrát nedělal. Nyní všichni křičí, tudíž nikdo není slyšet. 

Máte nějaký návod, jak proti tomu bojovat?

Ověřovat, ověřovat, ověřovat a používat selský rozum. Protože, když mi po stodvacáté přijde upozornění, že nás práškují z letadel chemtrails, tak mě už nebaví stále odepisovat, aby lidé zapnuli rozum. Vždyť, víte kolik létá letadel, kolik existuje společností, kolik lidí by do této tajné operace muselo být zapojeno, protože by to museli plnit, nebo že by piloti, kteří mají na zemi rodiny, souhlasili s tím, aby je práškovali? Lidi kolikrát prostě nezapnou rozum. 

Není jednodušší si informace neověřovat a pouštět mezi lidi tyto polopravdy?

V tomto případě bych řekl, že je to řízené. Jsou celé farmy trollů, kteří na tom pracují. Jejich cílem není systémově něco udělat, ale zpochybnit, znejistit a vyvolat chaos, aby se nevěřilo ničemu. A politické strany se podle toho chovají. Už nemají vize, se kterými by šli do voleb, ale dívají se na to, co na lidi zabírá a podle toho se snaží získat moc. 

Vaši práci by kromě diváků chtěli ocenit i poslanci, kteří vás prezidentu Zemanovi navrhli na státní vyznamenaní. Došel byste si pro něj v současné politické situaci a vzhledem k tomu, kdo sedí na Hradě?

Od Miloše Zemana bych ho bohužel nemohl přijmout. I když cítím jako čest, že jsem na medaili byl poslanci navržen. Ale jako nositel Ceny Fedinanda Peroutky prostě nemohu. Vždyť ani po letech nebyl prezident schopen se omluvit za nepravdivé výroky na adresu tohoto novináře. Navíc nemohu také právě kvůli své práci. Zeman novináře napadá soustavně, a to ani nemluvím o svém nesouhlasu s jeho politickými kroky.

Je Jaromír Soukup investigativní novinář?

K čemu povedou politické tlaky na Českou televizi?

Změnil by Klíma něco na své někdejší práci s Jiřím Kajínkem?

Jak se dívá na změny v bezpečnostních složkách, které provádí Andrej Babiš?

Tohle a ještě víc se dočtete v aktuálním vydání Revue FORUM! Můžete si jej koupit ZDE nebo ve vašich trafikách.