Někdejší vydavatel inzertních novin Annonce a také legendárního Českého deníku z devadesátých let Josef Kudláček, někdejší emigrant a pak úspěšný německý podnikatel, napsal svým neotřelým způsobem otevřený dopis Ivanu Vyskočilovi k jeho státnímu vyznamenání. Josef Kudláček proslul články, které měly nezaměnitelně přímočarý obsah a také nezaměnitelnou grafickou podobu, a které jsou dnes již dokumentem tehdejší doby.

Jeho současný text publikujeme tudíž v autentické podobě. Dovolili jsme si pouze vytečkovat s ohledem na charakter našeho deníku nejhorší sprostá slova. 

M i l ý  I v a n e  V y s k o č i l e ,

když mne před rokem a půl sklátila ošklivá choroba a já myslel, že se už z nemocnice nevrátím, poslal jsi mi hezký a dlouhý mail. Bylo to po letech, kdy se naše kontakty přerušily (k tomu níže). Proto nyní cítím povinnost ti taky napsat delší mail, leč ve zcela jiných souvislostech a … ale věru nevím, zda ti pomůže tak, jako mně tehdy ten tvůj.

Po valnou část devadesátých let jsi stál aktivně po našem boku – nás pár naivů z Demokratické unie, kteří se nechtěli smířit s megasvinstvem, které na nás upekli dva megaz..di – Klaus & Zeman – zvaný Opoziční smlouva. Jak to vše bylo, víme, nebudu to vypisovat. Já svým naivním způsobem jsem bojoval tím, že jsem po několik let(!) v záhlaví titulní strany ANNONCE (tedy týdně v několika statisících výtisků) trvale otiskoval řádku: Prezident ČR Václav Klaus a premiér ČR Miloš Zeman jsou prolhaný šmejd. (Na straně xy pak s vysvětlujícím článkem.) To za jejich lživou kampaň: Doleva nebo s Klausem (ODS), resp. Dostaneme zloděje do tepláků (ČSSD). Zajisté naivní a neúčinné, ale to už je jedno. (Pak odměna 10 mega tomu, kdo Klause odstraní z politiky, leč toť jiná story.) Ty jsi také „bojoval“: My, zbytky DEU, jsme se jednou měsíčně scházeli v pizzerii v Konviktské a tam jsi nás bavil záplavou anekdot na šmejdy Klause a Zemana. Vtipy jsou vtipy, leč i tvá konverzace u stolu se skládala z poloviny z tématu z..d Klaus a megaz..d Zeman (či obráceně?). Zajisté poněkud nekorektní, ale docela nám to tehdy pomáhalo. Nicméně je třeba dodatečně ocenit tvou volbu slovníku: velmi stylově jsi používal (tedy – vedle kund) nejoblíbenější výraz našeho dnešního ctihodného pana prezidenta.

O to větší šok mě čekal, když jsem před pár lety zaregistroval, kterak v TV moderuješ projev Zemana na Hradčanském náměstí … zbožně k němu obracejíc zraky vzhůru (stál jsi na tribunce o stupeň níže). Ano, bral jsem argumenty okolí, že potřebuješ peníze (do „Růžovky“ tě nevzali). Tedy celkem ještě pochopitelné. Nicméně já to nevydýchal … a z toho pak vznikla naše zmíněná letitá odluka. Po mé operaci (a tvém mailu) se však vše znormalizovalo, a my se opět (v celé partě) začali stýkat. A opět jsi nás zasypával tucty profesionálně přednesených anekdot. (Nikoli však už o Zemanovi, to jsem si ale uvědomil až nyní.) Ještě před dvěma týdny v hospodě Na Slamníku – bylo opět moc příjemné. A pak – TATO BOMBA!

Moderovat hodinu bláboly senilního a sprostého starce je jedna věc. Přijmout z jeho rukou před zraky celého národa medaili je věc zcela jiná. Zajisté – ona zlá a zapšklá osoba v posledních letech z té hradní parády učinila frašku. Mohl bych uvést řadu v tomto kontextu zcela absurdních jmen z doby jeho panování (tvým příbuzným Michalem Davidem letos konče), leč není mi známo, že by kdokoliv z těchto „osobností“ byl tak zapáleným zemanobijcem, jako jsi po léta jím byl ty. Pochop – a právě v TOMTO spočívá tvůj průser!

Lidově se tomu říká: Nasrat si do huby. Nicméně ti chci oznámit, že se tě zatím vehementně zastávám! Vím, že to je asi z oblasti science fiction, ale v krátké době, kdy se tato zpráva roznesla, jsem mezi úzkým kruhem mých v této věci involvovaných přátel zaujal zcela ojedinělé stanovisko: Razím názor, že přeci nemůžeš být takový ubožák, aby sis takto veřejně nakálel na hlavu! Věřím tomu, že jde o tvůj – z pochopitelných důvodů – přísně utajený plán. Tipuji: Půjdeš na Hrad, onen trapný kus plechu převezmeš … a pak ho hodíš tomu sprostému šmejdovi pod nohy. A proneseš k tomu několik vhodných slov … které jako profesionál zajisté vysypeš z rukávu. Ano, bude to skandál – především mezi tou hradní chamradí. Nicméně ti garantuji: U většiny národa, 70-80 %, budeš naprostý KING!  Ivane – je to pro tebe obrovská šance! Prosím – využij ji!

Víme dobře (po tom, co tento senilní stařec provádí v poslední době), jak by dopadly prezidentské volby dnes. (Kdyby měl rovnocenného protivníka, to Drahoš nebyl a nebude.) Chlapče, máš na to? Povahou, odvahou, svědomím! Ne financemi. Leč i v tomto směru mám nabídku. Jeden milion korun českých (třeba hned v pondělí). Nikoliv jako úplatek – zcela lege artis coby sponzorský a legální dar! (Ano je třeba ho zdanit, darovací daň 15 % bude přibalena.) Tato částka coby malý projev mé úcty ke svému kamarádovi, frajerovi. Avšak to, co by toto úžasné gesto pro tebe přineslo u velké většiny národa, se nedá vyčíslit!

Tak co chlape – jdeš do toho? Pokud to dokážeš – u výše zmíněné většiny budeš onen King. (I ta mladá Ledecká zřejmě zvládne se tam neztrapnit.) Pokud ne: U stejného množství lidí budeš zaprděnej sráč. Ano, jsou to hrubá slova. Ode mě však jen jednou v tomto mailu. Avšak to, co jsme od tebe po léta(!) slýchali na adresu osoby, které (stále se mi nechci věřit!) v neděli večer (už zítra!) hodláš vlézt do prdele, bylo sprostší, ale hlavně – učinil jsi tak asi 500x. Pokud tu radost senilovi uděláš, budu zřejmě zralý na druhou emigraci (což už tě  zajmat nebude). Kus plechu na Hradě z rukou prolhaného šmejda: Toť tedy to, zač jsi s námi v devadesátých bojoval?

Mám tě rád jako člověka. Mám tě rád jako herce profíka. Nicméně realita je neúprosná (snad se neurazíš): Tvá popularita je již trošku zaváta prachem. Dědek z Hradu tento prach nyní zajisté převelice rozvíří. Žel: Jednoznačně v tvůj neprospěch! (U lidí, které bereš, vážíš si jich a hraješ pro ně – tedy většiny obyvatel této země.) Řešení, jež ti navrhuji, ti umožní ten prach rozfouknout zcela opačným směrem! Pokud mluvíme v politické a (tvé) profesní rovině, tož chapče – není co řešit! Pokud nechceš zbytek života strávit v hanbě (promiň mi velká slova, není to můj styl, ale jinak to říci neumím): Moc tě prosím – vyber si na této křižovatce tu slušnou cestu.

Za to by ti chtěl MOC poděkovat předem

tvůj dlouholetý karamád

P e p í k  K u d l á č k ů