Věra Jourová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Osm činitelů ze struktur Evropské unie, mezi něž patří i místopředsedkyně Věra Jourová a předseda Evropského parlamentu David Sassoli, má zakázaný vstup do Ruska. To podle svých slov reaguje na postup EU proti němu.
Mezi osobami na zveřejněném „černém seznamu“ Moskvy jsou také šéf berlínské prokuratury Jörg Raupach a Asa Scottová, šéfka švédské Laboratoře chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti (CBRN), která potvrdila německé závěry ohledně otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok. Z otravy se loni Navalnyj zotavoval v Berlíně. Do Ruska nesmí ani dva lotyšští a jeden estonský činitel a člen francouzské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Jacques Maire.
„Co nejdůrazněji odsuzujeme dnešní rozhodnutí ruských orgánů zakázat osmi státním příslušníkům Evropské unie vstup na ruské území. Tato akce je nepřijatelná, postrádá jakékoli právní odůvodnění a je zcela neopodstatněná,“ zdůraznili ve společném prohlášení předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu Sassoli. Rusko podle nich názorně ukázalo, že zvolilo konfrontaci s EU, místo aby souhlasilo se změnou negativního směřování dvoustranných vztahů.
„Neustálá snaha Ruska rozsévat dezinformace a podkopávat lidská práva si zaslouží silnou a stálou reakci. Pokud je to cena za říkání pravdy, pak ji ráda zaplatím,“ napsala ve vlastní reakci Jourová. Dodala, že se na ruském seznamu ocitla v dobré společnosti, a vyjádřila podporu dalším podobně postiženým.
Krok Moskvy vůči osmi evropským činitelům odsoudilo také německé ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí to označil za „zbytečné přispívání k dalšímu napětí ve vztazích s Ruskem“.
Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU v březnu uvalila sankce na skupinu ruských představitelů, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění Navalného po jeho návratu z Německa do Moskvy a potlačování pokojných protestů. Deset dní poté se země unie shodly na dalším prodloužení už roky existujících protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.
Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.
„Evropská unie pokračuje v politice nelegitimních jednostranných omezujících opatření vůči ruským občanům a organizacím,“ stojí v prohlášení, které ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo na webu s poukazem na březnové sankce vůči šesti Rusům. Moskva si přitom stěžuje, že EU odmítá všechny její návrhy na řešení vzájemných problémů dialogem.
„Tato praxe je v rozporu s Chartou OSN a základními normami mezinárodního práva. Je doprovázena protiruskou hysterií záměrně podněcovanou v západních médiích. Není podložená důkazy. Všechny naše návrhy na řešení jakýchkoli problémových otázek vzniklých mezi Ruskem a EU přímým profesionálním dialogem jsou důsledně ignorovány nebo odmítány,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie, které doplňuje seznam osmi osob, jež nyní mají zakázaný vstup do země.
TASS napsal, že velvyslanci EU Edererovi, předvolanému na ministerstvo zahraničí, bylo při předání příslušné nóty sděleno, že Rusko si vyhrazuje právo nadále reagovat na jakékoli nepřátelské kroky Evropské unie, jako jsou jednostranné sankce. „Šéfovi delegace EU bylo řečeno, že jednostranná omezující opatření EU považujeme za odporující mezinárodním právním normám a zásadám rovnocenné a respektující spolupráce mezi státy. Vyhrazujeme si právo i nadále reagovat na jakékoli nepřátelské akce EU tohoto druhu,“ citovala agentura sdělení ministerstva.
