KOMENTÁŘ / Krátce poté, co europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová oznámily, že už nechtějí kandidovat za ANO ve volbách do Evropského parlamentu, otáčí eurokomisařka Věra Jourová. Ani jí se nelíbí současné směřování Babišova hnutí, které však není překvapením.
ANO sehrává před volbami do Evropského parlamentu podivnou taškařici. Vstupuje do ní i liberální skupina ALDE, jejíž součástí je Babišovo hnutí v rámci europarlamentní frakce Renew Europe.
Spolupředsedové Timmy Doley a Ilhan Kjučuk se přijeli do Prahy ujistit, zda se ANO nezpronevěřuje hodnotám ALDE. Náhle se hlásí ke konzervatismu, podporuje kontroverzního Viktora Orbána a nevybíravě napadá klíčové cíle frakce. Ať už je to silnější role Bruselu, nebo plány Green Dealu, které Babiš jako premiér odsouhlasil.
Zhrzené europoslankyně
Není jasné, co měla tato „inspekce“ znamenat, když Karel Havlíček hodnotil setkání s vedením ANO jako „přátelské a velmi konstruktivní“. ANO prý sdělilo svým partnerům, že chce v ALDE zůstat, ačkoli se Babišova rétorika míjí s jejím programem.
Na rozdíl od představitelů ALDE jsou mnohem nesmlouvavější tři výrazné europolitičky ANO. Neskrývají deziluzi. První se ozvala místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, jíž vadí údajné konzervativní a národovecké směřování hnutí. Odmítla proto obhajovat svůj mandát ve volbách v příštím roce.
Ze stejného důvodu se přidala její kolegyně Martina Dlabajová, která navíc poukázala na hrozící spolupráci ANO s SPD. Uváděné důvody však mohou být jen zástupné.
Marketingový posun ke konzervatismu je jen další hra, zvláště pokud se nemění obsah politiky ANO. Tím je jednoduchý populismus, nepřesně zahalený do pojmu catch-all party, tedy hnutí pro všechny.
Europoslankyně Charanzová a Dlabajová do té doby hájily zájmy svého šéfa i v jeho sporech kolem střetu zájmů. Jejich odchod z ANO je proto spíš vyvolán zjištěním, že s nimi Babiš už nepočítá a neprosadily by se na čelná místa kandidátky.
Babiš na minulé zásluhy nehraje. Potřebuje do Evropského parlamentu prosadit tvrdé jádro poddajných podporovatelů, které bude papouškovat jakékoli populistické fráze. Klidně i ve frakci ALDE, pokud si to nechá líbit.
Catch-all party je nesmysl
K Charanzové a Dlabajové se přidala bývalá místopředsedkyně ANO Věra Jourová, která příští rok ukončí druhé období na pozici eurokomisařky, kam byla jmenována v roce 2014. Nyní se nechala slyšet, že bude sledovat, jak se bude ANO vyvíjet dál.
„Uvidím, jestli moje vidění světa bude kompatibilní s kampaní ANO do Evropského parlamentu a vůbec s celkovým směřováním. Já nevěřím na catch-all party, myslím, že je to nesmysl. V momentu, kdy hnutí ujede někam, kde už to pro sebe nevidíte, musí to skončit,“ prohlašuje.
„Pan předseda Babiš udává tón, se kterým nesouzním. Pro něj je Evropa prostor pro boj, pro mě je prostor pro spolupráci. V tomto si nerozumíme dlouhodobě. Navíc Evropa je prostředí, které táhne Česko nahoru, můžeme v něm růst,“ uzavírá Jourová.
Na co Jourová čeká?
Babiš ovšem používá jinou rétoriku před domácím publikem a jinou na evropské půdě, kde má svoje obchodní zájmy, dlouhodobě. Stejné to bylo v kampani do Evropského parlamentu v roce 2019. Všimnout si toho musela nejen Jourová, ale i Dlabajová a Charanzová, která tehdy vedla kandidátku ANO.
Charanzová nahradila Pavla Teličku, jenž kvůli odklonu ANO od původních hodnot ukončil spolupráci s hnutím s kolegou Petrem Ježkem už v roce 2017. O tři roky později se ze stejných důvodů přidala europoslankyně Radka Maxová. Není možné se tvářit, že dnes ANO řeší problém náhle spadlý z nebe.
Poslední výroky Jourové jsou natolik silné, že je spíš s podivem, na co ještě čeká. Představa, že se Babiš před kampaní převleče do liberálního a eurofederalistického kabátu, je iluzorní. Už dnes musí tušit, že se svými názory nebude mít v ANO žádnou šanci.
Do této doby se ovšem česká eurokomisařka chovala jinak. Při prvním slyšení v Evropském parlamentu byla konfrontována se svými úzkými vazbami na Andreje Babiše, jehož holding čerpá největší unijní dotace. Tehdy ho lživě hájila, že údajně prodal Agrofert.
Krátce po zahájení vyšetřování Čapího hnízda úřadem OLAF prohlásila, že farma splňuje nároky malého podniku na přidělení dotace. Babiš o ni údajně nepožádal kvůli obohacení své rodiny, ale za účelem rozvoje regionu. Za to si vysloužila kritiku kolegů z Evropské komise a dostala se do rozporu se závěry vyšetřovatelů OLAF.
Dvojí metr
Jourová, jež by se ve funkci eurokomisařky měla chovat nezávisle, prokázala dvojí metr i dnes v souvislosti s evropským mediálním zákonem, který navrhuje. Měl by zarazit ovlivňování médií pomocí státní inzerce nebo ovládání médií kmotry a oligarchy.
U Babiše problém nevidí. Vše podle ní transparentně vyřešil svěřenským fondem, což je v rozporu s momentálně měněnou legislativou střetu zájmů. Nevadily jí ani stovky milionů korun státní inzerce do médií vydavatelství Mafra v době, kdy byl Babiš ve vládě. V letech 2015 až 2020 v něm jen státní České dráhy utopily rekordní sumu 112 milionů korun.
Věra Jourová si připravuje půdu pro odchod. Zařadí se tak k mnoha známým „obelhaným“ tvářím, které pomáhaly rozjet popularitu ANO. Využily protestní hnutí jako výtah k moci, a když později ztratily vliv, demonstrativně za sebou práskly dveřmi. Zdaleka nebude první ani poslední.