Ač premiér Andrej Babiš vehementně přesvědčoval českou veřejnost o tom, že pozice České republiky v Evropské unii je silná, výsledky vyjednávání o obsazení Evropské komise jsou pro naši zemi tragické. Nezískali jsme žádné významné portfolio a důvod je jasný: Zátěž v podobě trestně stíhaného předsedy vlády ve střetu zájmů je zásadní.

Věra Jourová bude eurokomisařkou, která bude dohlížet na transparentnost a evropské hodnoty ve státech Evropské unie. Post na hony vzdálený jakýmkoli ekonomickým či alespoň bezpečnostním otázkám. A je to logické.

Regionální rozvoj jsme získat nemohli, protože právě k němu se váží dotace, největší problém České republiky. Nejde zdaleka jen o Čapí hnízdo, ale zejména o střet zájmů premiéra jakožto konečného beneficienta holdingu Agrofert, který z evropských peněz žije.

Samozřejmě jsme rovnou mohli zapomenout na bezpečnostní a zahraniční politiku, to je nesmyslné ve chvíli, kdy jsme pro evropské partnery naprosto nečitelní, odmítáme jakoukoli solidaritu a jsme známí tím, že pouze kritizujeme.

Finanční stabilita, finanční služby a euro, které ani nehodláme přijmout? Ani to nebylo portfolio, na které bychom mohli byť jen pomýšlet. Česká republika je v tomto ohledu úplně mimo.

Hospodářské a měnové záležitosti, evropská sousedská politika, migrace, vnitřní trh, malé a střední podniky, hospodářská soutěž, zemědělství a rozvoj venkova… O jakoukoli možnost ovlivňovat tyto otázky jsme přišli a stejné to bude, dokud nás bude brzdit premiér, který je sám podnikatelem a zároveň člověkem, který na evropské scéně říká něco jiného než doma.

Fakt, že se Jourová stane místopředsedkyní Evropské komise, Českou republiku nespasí. Jde hlavně o ústupek zemím střední a východní Evropy, které nakonec nejsou na nejvyšších postech vedení Evropské komise ani europarlamentu.

Prohráli jsme. Jourová bude hlídat právní stát, což je samo o sobě směšné vzhledem k tomu, co se v České republice děje. A jde o další prohru české zahraniční politiky, za kterou můžeme poděkovat vládě vedené Andrejem Babišem.