KOMENTÁŘ MINISTRA / Za pár týdnů začne v České republice topná sezóna, denní spotřeba plynu oproti dnešku vzroste minimálně čtyřikrát a až v praxi se ukáže, jak jsme se během léta dokázali na zimu připravit. Upřímně, nechtěl bych, aby situace v Česku dnes byla taková jako před dvěma lety, kdy končila Babišova vláda. Zásobníky s plynem byly naplněny jen na 70 procent, byli jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu z Ruska a nevlastnili jsme žádnou infrastrukturu, která by nám tyto dodávky umožnila nahradit. Byli jsme opravdu bezbranní.

Letos je to úplně jinak. Značnou část dovozu plynu do České republiky nám zajišťuje LNG terminál v holandském Eemshavenu, ve kterém jsme loni získali podíl. Tímto terminálem nesmí procházet ruský plyn. Ačkoliv jsme se plně zbavili závislosti na ruském plynu, současné zásoby před zimou jsou oproti minulosti rekordní. Můžeme si tedy věřit, že nadcházející zimu zvládneme.

Dále čtěte

Kupte si knihu Bohumila Doležala: Jak ubránit normální svět

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy…

Naším cílem je ale již nikdy nedopustit, abychom se museli cítit zranitelní vůči agresorovi zneužívajícímu proti nám energetiku jako zbraň. Proto podnikáme i další kroky k posílení energetické bezpečnosti.

Rusko bylo do zahájení své agrese proti Ukrajině zdaleka největším dodavatelem plynu do Evropy. Situace z hlediska dostatečných zásob v Evropě je proto stále velmi křehká. Například kdyby došlo k úplnému ukončení dodávek plynu přes Ukrajinu, rázem by chybělo 40 milionů kubíků plynu za každý den. Něco takového přitom ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko nedávno avizoval.

Tato situace je navíc ještě výrazně komplikovanější pro vnitrozemské státy, jako je Česká republika. Když jsme tedy měli jedinečnou příležitost koupit za dobrou cenu plynové zásobníky s firmou RWE Gas Storage, příliš jsme neváhali. 

Toto rozhodnutí totiž není jen krátkodobé. Jeho důsledky budou mít vliv na energetickou bezpečnost České republiky v řádech desetiletí. Jde o ukázkovou investici do národní bezpečnosti. Jedním z největších přínosů těchto zásobníků je jejich významná kapacita – celkem 2,7 miliardy kubíků plynu. Ta nám pokryje spotřebu plynu na tři zimní měsíce.

Význam zásobníků je ale třeba vidět i v širším kontextu. Zemní plyn sehraje důležitou roli v dekarbonizaci energetiky, protože výroba elektřiny z něj bude doplňovat výrobu z méně stabilních obnovitelných zdrojů, podobně ve výrobě tepla částečně nahradí uhlí. Zemní plyn tedy bude i v dalších mnoho let hrát zásadní roli v energetickém mixu. 

Dále čtěte

Ministr Síkela se kvůli poště pustil do Babiše. Kde berete tu drzost kritizovat, rozohnil se ve sněmovně

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) si nenechal líbit kritiku z úst Andreje Babiše (ANO), který se ve…

V budoucnosti by měl navíc zemní plyn doplnit či úplně nahradit vodík. Aby bylo možné vodík využívat, bude nutné v infrastruktuře potřebné pro zemní plyn realizovat zásadní investice. O to ale nemusí mít soukromý vlastník zájem. 

Podobně to je s úpravou infrastruktury tak, aby se dala využívat k zachytávání oxidu uhličitého a jeho ukládání pod zem. To umožní snižovat emise CO₂, ale také vyžaduje výrazné investice do výzkumu a do vzdělání, do kterých se soukromé firmě, která bude chtít plynovou infrastrukturu využívat pouze na zisk, nemusí chtít.

Proto je vlastnictví státu, pro který je energetická bezpečnost stejně důležitá jako zisk, vhodné. Nejde tedy jen o energetickou bezpečnost, ale stejně tak i o energetickou budoucnost. 

A právě zodpovědná opatření pro lepší budoucnost naší země jsou tím, o co nám jde především. Ne o krátkodobé zisky politických bodů, ne o plnění poptávky vycházející z marketingových průzkumů, ale o to, abychom si za pár let mohli říct, že tato investice se opravdu vyplatila.

Autor je ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN