Vážený pane předsedo,

tímto dopisem reaguji na Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 1602 ze dne 15. března 2017.

Nejprve shrnuji, co výše uvedenému Usnesení předcházelo. Podělím se s Vámi o moje pochopení důvodů, které k přijetí tohoto bezprecedentního Usnesení Poslanecké sněmovny vedly. Zároveň se vyjádřím ke všem lžím, které při projednávání tohoto Usnesení zazněly.

Hon na Babiše

Celá tato kauza, týkající se dluhopisů Agrofertu a mých příjmů, je jen pokračováním mediálního honu na mou osobu od mého vstupu na českou politickou scénu. Po vymyšlené kauze StB, po účelové kauze s biopalivy, kauze Čapí hnízdo a o střetu zájmů, je toto jen další pokus, jak se mě zbavit a vyhnat z politiky. Všechny lži a útoky, týkající se nákupu dluhopisů a jejich financování, se snažím vysvětlit v následujícím dopise, na kterém pracovali auditoři, právníci a daňoví poradci, protože je logické, že nejsem dokonale informován o všech detailech těchto finančních operací. Každopádně jsem si jistý, že jsem v žádném případě neporušil zákony této země a vše v rámci mého podnikání bylo vždy legální a v souladu se zákony této země.

Jako první se objevilo obvinění, že jsem si levně půjčil peníze od AGROFERTU, abych za získané prostředky obratem pořídil dluhopisy vydané AGROFERTEM. Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se zřejmě o trestný čin. Vůbec jsem tomuto absurdnímu obvinění nerozuměl. Přeci každému, kdo by se chtěl přesvědčit o tom, že jsem si žádné peníze od AGROFERTU nepůjčil, stačilo nahlédnout do účetních závěrek AGROFERTU zveřejněných ve sbírce listin dostupné na internetu. Zjistil by, že AGROFERT za mnou nemá ani neměl žádné pohledávky z titulu půjčky nebo úvěru. Prostě jsem si od něj nepůjčil ani korunu. Přesto jsem udělal další krok a již 20. února 2017 jsem zveřejnil potvrzení banky dokládající, že platba za dluhopisy proběhla z mého bankovního účtu.

Jenže tato předem připravená kampaň se rozvíjela dál. Když se ukázala absurdita tvrzení o tom, že nákup dluhopisů financuje AGROFERT, objevila se další lež. Prý jsem neměl dost finančních prostředků, abych za dluhopisy zaplatil. Jako jediný politik v České republice jsem následně zveřejnil údaje z daňových přiznání za posledních 20 let. Požádal jsem 2 renomované auditorské firmy, aby údaje o mých příjmech ověřily. Obě zprávy – zveřejněné 10. března 2017 v českých médiích – jasně potvrdily, že jsem na nákup dluhopisů měl dostatek finančních prostředků. Vyvrátil jsem druhou lež. Pro jistotu Vám obě zprávy a potvrzení banky přikládám k tomu dopisu.

Hon na Babiše však pokračuje. Nepůjčil jsem si, to už bylo jasné. Měl jsem dost peněz na zaplacení dluhopisů, to se také prokázalo. Tak zkusme něco jiného: AGROFERT prý dluhopisy vydal za příliš vysokou úrokovou sazbu. Jenže úroková sazba vycházela ze znaleckého posudku a nijak se neodlišovala od srovnatelných emisí. Jednalo se o standardní nezajištěný dluhopis se splatností 10 let. Jaké překvapení pro mé oponenty! Srovnávat tento dluhopis se zajištěným krátkodobým bankovním úvěrem je absurdní, ekonomický nesmysl. V pořadí třetí vyvrácená lež.

Za této situace se Poslanecká sněmovna dne 15. března 2017 (tedy po zveřejnění zpráv auditorů a po předložení potvrzení banky) usnesla, že bude projednávat „Daňové podvody ministra financí“. Již samotný název bodu, který byl zařazen na jednání Poslanecké sněmovny, dokládá, že některé politické strany jsou připraveny lhát a urážet bez ohledu na jakákoliv předložená fakta. Absurdní na tom je to, že ve zmiňovaném Usnesení Poslanecká sněmovna požaduje, abych vysvětlil, zda jsem měl dostatečné prostředky na nákup dluhopisů, a to i přes to, že jsem 10. března 2017 zveřejnil ověření příjmů renomovanými společnostmi, která jasně konstatují, že jsem na nákup dluhopisů měl dostatek svých vlastních finančních prostředků. Proč asi? Je třeba, aby kampaň pokračovala!

Další lži a fakta

Lež čtvrtá

Podle pana poslance Kalouska měla společnost AGROFERT spáchat daňový únik tím, že si o pořizovací cenu akcií společnosti Profrost snížila daňový základ. To byla další brutální lež! Zákon o daních z příjmů totiž uplatnění pořizovací ceny akcií v daňových nákladech vylučuje [viz § 25 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů]. K žádnému uplatnění pořizovací ceny tedy dojít nemohlo. Následně zřejmě i pan poslanec pochopil lživost svého tvrzení. Lež čtvrtá padla. Již vyřčené však zůstalo vyřčeným. Pan poslanec Kalousek se neomluvil.

Lež pátá

Další lež na zcela totožné téma však překvapila i v politice zběhlejší kolegy. Pan poslanec Kalousek shora uvedené obvinění změnil tak, že by AGROFERT daňový únik mohl spáchat v budoucnu, pokud by podíl ve společnosti Profrost prodával.

Ani tato konstrukce však není vzhledem k platné právní úpravě možná. Příjmy z prodeje podílu v dceřiné společnosti jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů. Toto osvobození vychází z evropské směrnice a do zákona o daních z příjmů bylo implementováno s účinností od roku 2008 (za ministrování pana poslance Kalouska). Pokud by AGROFERT společnost Profrost prodal, pořizovací cenu akcií by v daňovém základu uplatnit nemohl, neboť v daňových nákladech nelze uznat náklady vynaložené na příjmy od daně osvobozené [podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů]. Padla i pátá lež. Pan poslanec Kalousek se neomluvil.

Lež šestá

Podle pana poslance Kalouska jsem v roce 2010 prodal AGROFERTU téměř bezcenné akcie společnosti Profrost.

Fakta jsou následující.

Společnost Profrost byla založena v roce 2006. Nikdy by nevznikla bez tehdejšího managementu, se kterým jsem již na počátku uzavřel opční smlouvu, na základě které získal právo na 20% podíl ve společnosti. Toto právo bylo managementem využito v roce 2010.

Profrost provozuje jeden z nejmodernějších evropských závodů na výrobu hluboko zmrazeného pečiva.

Dne 11. května 2010 jsem AGROFERTU prodal 80% podíl v této společnosti (nikoliv 20%, jak zaznělo při jednání v Poslanecké sněmovně) za cenu 527.468.800 Kč, což byla částka stanovená podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku znaleckým ústavem jmenovaným soudem (usnesení Nc 4488/2010 – 20). Za jinou cenu, než cenu stanovenou znalcem, jsem akcie prodat nemohl. Flodnota společnosti byla stanovena s ohledem na její aktuální a odhadované hospodářské výsledky. Budoucí vývoj hospodaření společnosti jednoznačně potvrdil předpoklady, na kterých bylo ocenění založeno.

Současná tržní hodnota společnosti Profrost přesahuje 1 mld. Kč. Každý, kdo si ve zveřejněných finančních výkazech této společnosti dokáže najít ukazatel EBIDTA (119 miliónů Kč v roce 2016), to pochopí. Kdo nechce pochopit, nepochopí.

V roce 2010 došlo k využití práva podle výše uvedené opční smlouvy (a jejího dodatku ze dne 9. dubna 2010). Veškerá práva a povinnosti vyplývající z opční smlouvy byly převedeny na nově založenou společnost RAPACES GROUP, a.s. vlastněnou tehdejším managementem. Tato společnost následně koupila zbývající 20% podílu na společnosti Profrost za částku odpovídající nominální hodnotě akcií. S ohledem na opční smlouvu jsem společnosti RAPACES GROUP, a.s. prodával akcie za cenu, která byla stanovena v této smlouvě. Prodej akcií proběhl až po zvýšení základního kapitálu Profrostu a celková prodejní cena činila 20.400.000 Kč. Za jinou cenu jsem prodat nemohl, protože tyto akcie od počátku existence společnosti Profrost ekonomicky vlastnil management, měl právo je za nominální hodnotu koupit.

Zvýše uvedeného je naprosto zřejmé, že podíl ve společnosti Profrost nakoupený v roce 2010 společností AGROFERT nepředstavoval bezcenný majetek, jak tvrdí pan poslanec Kalousek. Naopak, současná hodnota společnosti Profrost potvrzuje, že původní znalecký posudek vycházel z konzervativních předpokladů.

Se společnostmi AFEED to bylo úplně stejné. Snad s tím rozdílem, že budoucí vývoj hospodaření byl ještě výrazněji lepší, než předpokládalo ocenění. Z tohoto pohledu jsem akcie naopak prodal levně.

A ještě vysvětlení ke zvýšení základního kapitálu společnosti Profrost: Poté, co AGROFERT koupil 80% podíl na původním základním kapitálu ve výši 2 mil. Kč, byly ve stejný den uzavřeny smlouvy o úpisu 10 nových akcií, každá o jmenovité hodnotě 10,000.000 Kč. Vlastníkem 2 těchto akcií jsem se stal já, 8 těchto akcií upsala společnost AGROFERT, aby podíly obou společníků na základním kapitálu zůstaly zachovány i po jeho zvýšení. Zvýšení základního kapitálu o 100,000.000 Kč bylo v obchodním rejstříku zapsáno ke dni 19. května 2010 (na základě rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu ze dne 29. dubna 2010; lhůta k úpisu byla 60 dní). AGROFERT tedy koupil 80% podíl na základním kapitálu společnosti Profrost a následně upsal nové akcie. Ani teorie o „naředěném“ nákupu se tedy nezakládá na pravdě. Šestá lež padla.

Lež sedmá

AGROFERT prý dlouhodobé financování nepotřeboval.

O emisi dluhopisů společnosti AGROFERT bylo rozhodnuto vzhledem k potřebě zajistit dlouhodobé financování společnosti nezbytné na uvažované investice.

V roce 2012 plánoval AGROFERT jenom do chemických podniků investovat v letech 2012 – 2015 částku převyšující 22,6 miliard Kč. Celková výše investic skupiny AGROFERT (bez finančních investic) v letech 2012 – 2016 přesahovala 54 miliard Kč. Plánovaná výše těchto investic jenom v roce 2017 je 17,7 miliard Kč. Konsolidovaný objem bankovních úvěrů skupiny AGROFERT vzrostl od roku 2012 do roku 2016 o více než 7 miliard Kč. Nelze snad jasněji vysvětlit, že potřeba dlouhodobého dluhopisového financování skupiny AGROFERT byla zcela odůvodněná. V pořadí sedmá lež byla vyvrácena.

A několik poznámek na závěr

Financování společnosti ze strany akcionáře je v praxi naprosto běžné. Samozřejmě musí být za tržní úrok, což v případě AGROFERTU potvrdil znalec. Možnost takového financování přímo předjímá zákon o daních z příjmů. Zjednodušeně řečeno: od základu daně lze odečíst úroky z úvěrů od spřízněných osob pouze za předpokladu, že úhrn těchto úvěrů nepřevyšuje čtyřnásobek vlastního kapitálu společnosti. Z účetní závěrky je zřejmé, že hodnota dluhopisů emitovaných společností AGROFERT ani zdaleka nedosahovala hodnoty vlastního kapitálu společnosti, natož jejího čtyřnásobku.

Někteří poslanci se stali experty na ty nejsložitější daňové otázky. Vydání korunových dluhopisů je prý zneužitím práva. Zjednodušeně: při zneužití práva se jedná o situaci, kdy daňový poplatník postupuje podle textu zákona, ale úmyslně vytvoří konstrukci, která vyústí v daňovou výhodu v rozporu se smyslem zákona. Na výklad zákonů a složité transakce jsem používal právníky. Ani mně však hlava nebere, proč by měl být výnos ze 100 dluhopisů s nominalem jedna koruna zdaněn jinak, než když stejný investor drží jeden dluhopis s nominalem 100 korun. To ví jenom bývalý ministr financí pan Kalousek, který na základě této konstrukce prý chtěl osvobodit státní dluhopisy od daně. Proč prostě do zákona nevložil větu „výnosy ze státních dluhopisů se nedaní“, ví také jenom on. Jeho tehdejší první náměstek pan Minčič se 7. října 2011 pro Hospodářské noviny vyjádřil, že neví, proč by se emise korunových dluhopisů neměly stát předmětem masivního opakování. Pokud ministerstvo financí propaguje nějakou daňovou výhodu, nelze zároveň tvrdit, že tato daňová výhoda zneužívá zákon.

A snad úplně nakonec. Od roku 1996 jsem na daních v České republice jako fyzická osoba zaplatil 311,473.785 Kč. Další částky v řádech desítek milionů korun jsem odvedl na sociálním a zdravotním pojištění.

Společnosti skupiny AGROFERT odvedly za posledních 10 let do státního rozpočtu více než 23 miliard Kč. AGROFERT je největším příjemcem dividend placených zahraničními dceřinými společnostmi svým českým matkám. Moje bývalé společnosti neplatily dividendy na Kypr nebo do Holandska. Moje bývalé společnosti naopak do České republiky inkasovaly dividendy z Německa a ze Slovenska (jenom v letech 2006 až 2015 se jednalo o více než 22 miliard Kč).

A pan premiér se pořád obává, že jsem se jako akcionář AGROFERTU vyhýbal vyplácení dividend, které podléhají dani 15%. Zřejmě si ale neuvědomuje, že jsem jako předseda představenstva AGROFERTU inkasoval od roku 1996 do odchodu z funkce odměny, z nichž byla odvedena daň z příjmů převyšující částku 300 mil. Kč. Na rozdíl od dividend tyto odměny podléhaly nejen dani, ale také sociálnímu a zdravotnímu pojištění. V důsledku toho bylo zdanění těchto příjmů vždy vyšší než 15%, v některých obdobích vyšší než 30%. Vyhnul jsem se tak prý dani 15%, abych zaplatil daň vyšší… To je přeci nesmysl!

Babiš je nebezpečný

V roce 2012 bylo v České republice 75.138 hracích automatů. V roce 2016 jich bylo 47.017 a daňové zatížení hazardu je proti roku 2012 zásadně vyšší. Vybrali jsme o 3,2 mld. Kč více na daních z hazardu. Regulace hazardu zachraňuje tisíce lidí od závislostí, které ničí nejenom hráče, ale především jejich rodiny a v podobě zvýšené kriminality i jejich okolí. O smyslu regulace nepochybuje nikdo s výjimkou hazardní mafie, která mi vyhrožuje fyzickou likvidací, a s výjimkou politiků, kteří v České republice 20 let drželi zdanění a regulaci hazardu na nejnižší úrovni v civilizovaném světě!

Předpis o prokazování původu majetku pro daňové účely účinný od minulého roku mimo jiné korupčníkům zásadně komplikuje, aby si v klidu užili za dlouhá léta naspořenou hotovost. Za to se na mě korupčníci hodně zlobí!

Kontrolní hlášení zničilo český ráj pro karuselové podvody s DPH a přináší miliardy korun do státního rozpočtu. Stejné miliardy chybí organizovanému zločinu, který tyto podvody organizuje!

Elektronická evidence tržeb srovnává podmínky na trhu a zvyšuje daňové příjmy. Zvýšený daňový příjem pro někoho znamená povinnost začít platit daně (které měl platit vždycky). Těm, kteří doposud podváděli, se to nelíbí!

Jedna z prvních změn, kterou jsem jako ministr financí zavedl, bylo povinné hlášení příjmů osvobozených od daně správci daně, pokud tyto příjmy přesahují 5 miliónů Kč. Že jsem prodal akcie Profrostu společnosti AGROFERT, si každý může zjistit na internetu ve výroční zprávě společnosti AGROFERT za rok 2010 (str. 7 a 8). Prodeje akcií v daňových rájích si každý zjistit nemůže. Od roku 2016 o nich ví – díky mnou navržené novele – alespoň daňová správa. To se ale opět některým (a politicky dobře napojeným) vykukům nelíbí!

Také to, co stát uspoří v důsledku existence veřejného registru smluv, na základě kterých stát nakupuje, bude někomu jinému v kapse chybět. Rozčílil jsem proto i pijavice přisáté na státní rozpočet!

Mohl bych dlouho pokračovat, ale nebudu dále hovořit například o ekologických zakázkách, privatizaci OKD, prohraných arbitrážích atd. Ptám se ale, proč tyto jednoduché legislativní změny, které byly za méně než 3 roky uvedeny do praxe, nezavedly již předchozí vlády.

Vrátím se ale k Usnesení Poslanecké sněmovny, jehož jediným smyslem je dostat mě z politiky za každou cenu a odstranit bariéry, které jsem za svého krátkého působení ve vládě a na ministerstvu financí mnoha zájmovým skupinám vytvořil.

Vážený pane předsedo, podělím se s Vámi o můj pohled na důvody, které k takovému zcela bezprecedentnímu jednání Poslanecké sněmovny vedly. V poslední době běžné spojení pánů Sobotky a Kalouska má velmi jednoduché vysvětlení. Babiš je (pro ně) nebezpečný.

Varování všem, kteří něco dokázali

Vážený pane předsedo, jedna věc se kolegům z Poslanecké sněmovny nakonec povedla. Beztrestnost, s jakou mohou někteří poslanci bezdůvodně a zjevně účelově napadat kohokoliv, bude mít pro kariérní politiky alespoň nějaký efekt. Mnoho úspěšných podnikatelů, kteří své firmy řídí transparentně z České republiky, si dobře rozmyslí podílet se na politickém životě naší země.

Čelím bezprecedentní kampani založené zčásti na naprostých lžích, které jsem vysvětlil výše, a zčásti na zavádějících otázkách, jejichž jediným cílem je přesvědčit veřejnost stylem „na každém šprochu je pravdy trochu“, že s mým podnikáním něco nebylo v pořádku. Na všechny otevřené otázky jsem odpověděl. Nepochybuji o tom, že se objeví další lži a manipulace.

Demagogie, se kterou jsou útoky na mě vedeny, přesáhla jakoukoliv představitelnou mez. Poslední kauzou, kterou jsem zaznamenal, je financování společnosti Hartenberg Holding s.r.o. Kde jsem na něj vzal? Je to miliardový majetek. Na ten jsem přeci nemohl mít. Abych ušetřil čas věnovaný dalším Usnesením Poslanecké sněmovny, upozorňuji, že jsem ve společnosti Hartenberg Holding s.r.o. jako fyzická osoba nikdy nevlastnil žádný podíl, protože jsem do této společnosti neinvestoval ani korunu. Opět každý, kdo nahlédne do účetních závěrek volně dostupných na internetu, si může přečíst, kdo společnost vlastní, jak je financovaná, co se rok od roku změnilo atd.

Každý úspěšný podnikatel pochopí, že kariérní politik udělá cokoliv, aby se v politice úspěšní podnikatelé nevyskytovali. Politický konkurent, který se dokáže uživit i jinak než v Poslanecké sněmovně, je prostě nebezpečný.

Závěrečný návrh

Vážený pane předsedo, je jasné, že řada poslanců považuje problematiku korunových dluhopisů za významnou. Navrhnu tedy jako poslanec novelu zákona o daních z příjmů, která zavede standardní zdanění úroků z těchto dluhopisů (s výjimkou dluhopisů státních a bankovních) od 1. ledna 2018. S ohledem na názory, které v Poslanecké sněmovně na toto téma zazněly, pevně věřím, že návrh najde při hlasování širokou podporu.

S pozdravem

Andrej Babiš