RECENZE / Pokud někdo jako Alex Garland, autor fenomenální Pláže a režisér znepokojivého Ex Machina, natočí film o občanské válce v USA, nemůže to filmového fanouška nechat v klidu. Zázrak se ale nekoná.
Když se v médiích skutečného světa začínají objevovat nesmělé náznaky, zda nezačíná třetí světová válka, získávají válečné filmy nový rozměr. Občanská válka je pak něčím, co je ještě hrozivější než konflikt přeshraniční. Mohlo by se opravdu stát, že se Amerika rozdělí na dvě různé Ameriky, třeba na demokraty a republikány, a ty spolu začnou válčit? Je možné, že film Občanská válka vznikl i kvůli tomu, aby se to nestalo.
Jenže – lze vůbec jakoukoliv válečnou katastrofu odvrátit? Jedním z hrdinů filmu Občanská válka je válečná fotografka Lee Smithová (Kirsten Dunstová). Emocionálně okoralá, jezdí po celém světě a fotí válečné konflikty. Pak vypukne válka přímo v její zemi a ona si uvědomuje, že její oceňované fotografie nepomohly vůbec ničemu. Ve filmu padne i poznámka o její skorojmenovkyni, slavné válečné fotografce Lee Millerové, nechybí dokonce ani odkaz na její nejznámější snímek (fotografovaný kolegou Davidem Schermanem), na kterém se koupe ve vaně Adolfa Hitlera po porážce Německa. Horká vana ale trauma neodstraní.
Prostě někdo střílí
Brit Alex Garland (je režisérem i autorem scénáře) natočil po hororu Men další snímek pro progresivní filmové studio A24. Navzdory tématu občanské války se scénář prakticky nepouští do politiky, byť jeho filmový prezident nese jisté rysy Donalda Trumpa. Ve filmu se neřeší, kdo válku začal a proč. V malém to ilustruje jedna ze scén, kde po hrdinech začne pálit neznámý střelec z rodinného domu. Padne dotaz, kdo to v tom domě může být. Vojáci, kteří drží dům na mušce, odpovídají, že to je jedno. Prostě někdo, kdo střílí.
Je to vlastně film o tom, jak lidé na válku reagují. Od snahy tvářit se, že se nic neděje, až po vzrušení z toho, že se něco děje. Nejvíc je to ale film o válečných novinářích, té zvláštní sortě lidí, kteří se snaží být u těch nejhroznějších věcí… a vlastně se také tvářit, že se jich to netýká, že tam jsou hlavně od toho, aby psali nebo fotili.
Vojska západní části USA tedy táhnou vítězně na Bílý dům a skupina novinářů se vydává na nebezpečné území, aby se pokusili udělat poslední rozhovor s prezidentem. Sledujeme road movie po válkou zničené Americe, poetické pasáže se střídají s opravdu syrovými bojovými sekvencemi. Nakonec však ta největší hrůza nevyskočí ze zákopu, ale vypadá jako xenofobní nácek v maskáčích, který v zázemí zabíjí lidi pro zisk a potěšení. (S gustem si ho zahrál Jesse Plemons, v reálném světě partner Dunstové). Realitu občanské války ilustruje dialog, kde se ústřední hrdinové hájí, že jsou Američané. Muž s útočnou puškou se ušklíbne a ptá se: „Ale jací Američané?“
Jak vznikne válka?
Film ukazuje statečnost válečných novinářů, ale silněji zaznívá jejich kritika. Službou lidstvu se sice ohánějí, ale nakonec jen mezi sebou soutěží, kdo získá lepší příběh. Zejména kolegové Lee Smithové se postupně mění v jakési až karikatury lačnící po adrenalinu a dobrém citátu od umírajícího.
Na to, jak schopný umí být Garland jako spisovatel, je scénář až podivuhodně plochý a nenápaditý. Vlastně téměř vše se tu zplošťuje a zjednodušuje, veškerá poselství jdou na první dobrou, filmu chybí komplexita. A co víc, ještě se snaží násilí estetizovat, znovu na první dobrou. Když se ostřelovaní hrdinové tisknou do trávy, kamera přeostří na květinky kolem nich. Když jeden z hrdinů umírá postřelený v automobilu, objektiv zálibně klouže po poletujících jiskrách hořícího lesa. Film se tak moc snaží působit umělecky a nekomerčně, až je to směšné. Garland se začal nebezpečně přibližovat M Nightovi Shyamalanovi, který zabředl do podobné manýry.
Něco ve vás ale snímek přece jen rozčeří. Pokud chodíte na sociální sítě, dobře víte, jak tam jsou lidé polarizovaní na nesmiřitelné tábory. Co kdyby vznikla občanská válka právě z těchto uměle vyhrocených konfliktů? U finále, když se hrdinové skutečně dostanou do Bílého domu společně s vojáky, pak diváka zamrazí. Někdo se zeptá, co se stane s americkým prezidentem, až ho vojáci najdou. Ozbrojenec se zasměje a říká, že prezidenta zastřelí ten z vojáků, který se k němu dostane jako první. Ve stínu zpráv o tom, že by Ukrajina mohla ruské invazi nakonec i podlehnout, se na to nekouká zrovna lehce.