Poradce premiéra Petra Fialy a ředitel Odboru strategie a analýz úřadu vlády Jakub Kajzler FOTO: Jakub Kajzler / se souhlasem
FOTO: Jakub Kajzler / se souhlasem
ROZHOVOR / Když obchodníci extrapolovali své hodnoty na celý trh, protože každý má trochu jiné ceny, byť se zásadně neliší, tak jsme v prvních deseti zemích s nejnižšími cenami, komentuje poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a ředitel Odboru strategie a analýz úřadu vlády Jakub Kajzler data Eurostatu, podle kterých náklady na energie v Česku vzrostly nejvíc v Evropě. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, proč data Eurostatu nesedí, a radí, jak se připravit na další zimu.
Eurostat ve středu zveřejnil průzkum, který mapuje ceny energií v jednotlivých státech sedmadvacítky. Podle jeho dat vycházelo Česko jako jedna ze zemí, kde občané platí za elektřinu a plyn úplně nejvíc. Dodavatelé i premiér tvrdí, že čísla nesedí. Z vašeho pohledu ty údaje, které Eurostat přinesl, také nesedí?
Předvolali jsme si kvůli tomu jak největší obchodníky s elektřinou a s plynem, tak Český statistický úřad a Energetický regulační úřad, abychom zjistili, jak to opravdu je. Problém je v tom, že čísla, která vydal Eurostat, v podstatě neodpovídají tomu, co zákazníci platí.
Eurostat neporovnává porovnatelné údaje v jednotlivých zemích. Čísla z České republiky se týkají jen necelých dvou procent odběratelů, protože data, která poskytoval Český statistický úřad, se týkají jen nových zákazníků, kteří v daném termínu uzavírali smlouvy. Těch ale byla naprostá menšina.
Premiér Fiala (ODS) na tiskové konferenci prohlásil, že ten, kdo dělá chyby, musí být odhalen. Odhalili jste už, kdo tu chybu udělal?
Je to takový soubor chyb a dlouhodobě špatného přístupu. V době, kdy spotové ceny odpovídají průměrným cenám, za které se elektřina dodávala, nijak to ve statistikách nevyčnívalo. V momentě, kdy došlo k nárůstu spotových cen, za které ale běžní uživatelé v Česku v podstatě nenakupují, nesoulad reportovaných cen s těmi průměrnými vzrůstal.
Dohodli jsme se na tom, že vznikne pracovní skupina obchodníků, Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu, která se domluví na přesné výměně dat o prodané energii, aby měl Český statistický úřad lepší data k reportování, která by lépe odpovídala skutečnosti.
Chyba je v nejednotné metodice Eurostatu, kdy není zřejmé, jaké údaje státy mají reportovat.
Vy jste zmínil, že Eurostat počítal s cenami na spotovém trhu. Mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort tvrdí, že ERÚ nemá zákonnou pravomoc od dodavatelů energií získat informace o aktuálně hrazených cenách pro statistické účely. Není tedy celá tato situace chybou státu, který nedal svému úřadu dostatečné pravomoci, a ten tím pádem musí reportovat Eurostatu tato čísla?
Chyba je v nejednotné metodice Eurostatu, kdy není zřejmé, jaké údaje státy mají reportovat. Nezaznamenali jsme ani žádnou snahu jednotlivých státních úřadů, aby ta data získaly.
Obchodníci se dnes sami přihlásili k tomu, že ta data budou dobrovolně poskytovat, protože v nějaké formě, byť neúplné, už Českému statistickému úřadu tato data poskytují pro jiný druh šetření. Jen je doplní a změní strukturu tak, aby to bylo využitelné i pro toto reportování. Problém byl spíš v tom, že spolu jednotlivé instituce a objekty nemluvily, a mohlo se to vyřešit už dávno, aniž by se musel nějakým způsobem měnit zákon.
Metodika je ale ale stejná každý rok a mezi lety 2020 a 2021 měla Česká republika u elektřiny nárůst do jednoho procenta. Proč je i přes stejnou metodiku letos ten nárůst tak extrémní?
Problém je v prudkém výkyvu spotového trhu, ke kterému došlo v průběhu minulého pololetí. Tím, že dlouhodobě kontrakty, které byly uzavřené na roční fixaci a tak dále, odpovídaly spotovým cenám. Ty ceny byly zhruba pořád stejné. Když ale došlo k tomu, že spotové ceny vystřelily, tak museli dodavatelé pro nové zákazníky nakupovat za v tu dobu extrémně vysoké ceny. Byl tam extrémní nesoulad mezi novými a stávajícími zákazníky, což dříve nebylo.
O nejvyšších cenách energií v České republice mezi státy Evropské unie nemluví jen Eurostat, ale také rakouská HEPI Energie Control. Ta uvádí, že ceny elektřiny v Praze jsou pro domácnosti s přepočtem na kupní sílu nejvyšší mezi hlavními městy všech států sedmadvacítky. Tím také argumentuje Karel Havlíček z hnutí ANO.
Všechno to počítá stejnou věc – nové smlouvy, které jsou v danou dobu uzavírány. Samozřejmě, že v době, kdy Česká republika musela v podstatě stoprocentně nahradit ruský plyn za jiný, protože minulá vláda s touto závislostí nic nedělala, jsou náklady vyšší a cena nových kontraktů je vysoká.
Tyto ratingy ale vůbec nepoměřují to, jaká část spotřebitelů má uzavřené dlouhodobé smlouvy. Porovnávají pouze nově uzavírané smlouvy v daný moment, kterých bylo ale v České republice minimum.
Jak bychom na tom tedy byli, pokud bychom Eurostatu dodali data, která by byla porovnatelná s daty ostatních států?
Když obchodníci extrapolovali své hodnoty na celý trh, protože každý má trochu jiné ceny, byť se zásadně neliší, tak jsme v prvních deseti zemích s nejnižšími cenami.
Pro nové zákazníky ke zdražení docházelo. U těch, kteří měli dlouhodobě uzavřené smlouvy, k tak razantním nárůstům, jak je uváděno v tabulce Eurostatu, nedocházelo.
Tudíž se v Česku nezdražovalo tak, jak tvrdí například opozice?
Pro nové zákazníky ke zdražení docházelo. U těch, kteří měli dlouhodobě uzavřené smlouvy, k tak razantním nárůstům, jak je uváděno v tabulce Eurostatu, nedocházelo. Ke zdražení ale dochází, protože cena energií rostla. To je jasné.
O cenách energií se mluvilo dlouho, teď se zdá, že kdyby nepřišla data Eurostatu, tak se o nich zase dlouho nemluví. Byla tady energetická krize, je už za námi?
Doteď to vypadalo, že jak rychle ta krize přišla, tak díky opatřením, ke kterým česká vláda a Evropská unie přistoupily, odeznívá. Daří se budovat nové kapacity LNG terminálů, daří se uzavírat nové smlouvy, daří se vracet zpátky do provozu elektrárny. Situace se stabilizuje mimo jiné tím, že Rusko už nemá v ruce nástroj, kterým by mohlo ovlivňovat trh a hrát si s obavami.
Situace se stabilizuje a ceny postupně klesají. Když se podíváme na nabídky dodavatelů, tak u plynu i elektřiny jsou výrazně nižší. Pokud by za toto pololetí byly dělány statistiky stejnou metodikou, tak se dostaneme zase na daleko lepší příčky.
Nebudou nám chybět dodávky ruského plynu během letošní zimy? Hodně se mluvilo o tom, že větší problémy než během minulé zimy můžeme mít v té letošní.
Bylo riziko v tom, že pokud se vyčerpají zásobníky plynu minulou zimu do nuly, tak bude problematické je za to léto doplnit. To se nestalo, protože se podařilo zprovoznit LNG terminály a přicházel nový plyn. Tím pádem se průběžně podaří zbylé zásobníky doplnit. Zároveň už fungují nové kontrakty, takže ani tato zima by neměla být nijak problematická.
Kdybyste měl obyvatelům České republiky poradit, jak se bránit před nějakou budoucí energetickou krizí, co byste jim řekl?
Důležitá je předvídatelnost. To znamená, že když uvidí nějakou dobrou nabídku na roční kontrakt, který dává jistotu toho, že nebudou platit extrémně víc, než by se v případě krize mohlo stát, tak ať tu smlouvu uzavřou.
Nadále platí, že nejlevnější je energie a plyn, která je ušetřená. Pokud tedy můžou investovat do úsporných opatření – zateplení, lepších kotlů a tak dále – ať to udělají. Stát v tomto ohledu nabízí řadu dotačních programů. Snižování spotřeby energií, aby nedocházelo k plýtvání, je asi nejlepší rada v této oblasti.
