Chudáci, ty všechny generace buldočků, které musely přežít bez teplých slušivých oblečků na zimu. Napadlo mě, když se na Facebooku někdo pochlubil dárkem pro svého čtyřnohého kamaráda. Pak jsem si ale uvědomil, že zase ty generace buldočků žily bez petard o Silvestru. Zkrátka, každá doba má něco. Je potřeba se s tím naučit žít. Kdo ví, co ty pejsky čeká za dvacet let, že? Před silvestrovskými oslavami se objevily výzvy pejsků a kočiček, ať nikdo nehází petardy, že „oni se toho bojí“. Některé výzvy podpořili jejich lidští kamarádi až nevybíravými komentáři o stupidních blbech, co si tak prý hojí svoje ego. Říkal jsem si, tak to je konec s novoročním ohňostrojem na Letné, protože tam je těch psů v Praze asi nejvíc.

No nic, na ty komentáře o stupidních blbech zase petardéři, respektive spíš jejich lidští kamarádi, reagovali třeba tak, že za každý jeden psí exkrement, do něhož v roce 2016 šlápli, odpálí jednu petardu. Minimálně na Facebooku se debata rozhořela do děsivých rozměrů, kdy si dvě skupiny vyčetly ostře i dědu syfilitika a babičku nevěstku.

I na tak hloupém a v podstatě dětinském sporu se ukázalo, že jsme vážně rozštípnutí vedví. Taky si o svém dědovi a babičce kriticky myslím svoje, nakonec kdo nikdy nezhřešil (?), ale pořád je mám rád a žijí v mých vzpomínkách pro jiné věci. Nicméně zaráží ta pitomost, se kterou jsme se poslední rok do sebe pouštěli v lítých bojích kvůli kdečemu. A to se do sebe pouštějí lidé, kteří se vůbec neznají.

Jenže ono to není o těch petardách. Je to o naší společnosti, která si, bůhví proč, odvykla diskusi, demokratické diskusi. Serveme se i kvůli hovadině, nestavíme argumenty, jen toho druhého ostouzíme. Jako by výrok „nesouhlasím s tvým názorem, ale budu se vždycky prát za to, abys jej mohl říkat“ už neplatil. Jsem už asi ze staré školy, píšu, říkám názory, čekám na ně relevantní argumenty. Místo toho mi chodí sprosté a útočné e-maily a zprávy. Když jsem tuhle psal o klukovi motorkáři, kterého bezdůvodně napadl policista a kterého za to neodsoudili, dokonce přáli smrt mým dětem. Že to bych se pak na vše díval jinak.

To už je zlé. Jenže to není o těch psích výkalech. Je to o tom, že se na nás valí neomalenost marxistických elit, kdy jedna parta jim fandí a druhá ne, přitom elitám jde jen o uzurpaci moci, na obě party zvysoka. Jenže na tomhle světonázoru jsme štíplí a ono to tak nějak prochází všemi sociálními skupinami. Pejskaři versus rodiče s dětmi, cyklisti vs automobilisté, gayové vs všichni, kdo nesouhlasí s Janisem, městští půlmaratónci vs turisti, úředníci vs podnikatelé, soudy vs lidé, a tak dále a tak podobně, dalo by se pokračovat donekonečna.

Možná je načase vše zase srovnat. Pejskaři nebudou pouštět v parku psy na volno, když se to tam nemá, cyklisti a automobilisté si podají ruku v mír, Janise neřešme, u soudů se slušný člověk dovolá spravedlnosti a úředníci se budou nejen k podnikatelům chovat jako k těm, co jim vydělávají na plat a penzi. Nikdo nikomu nebude říkat, co má a nemá, pojďme to vzít jako ti buldočci. Kdysi jsme žili bez slušivých oblečků, ale i bez petard, dnes máme slušivé oblečky, no, a i ty petardy. Na každé době je něco.

No, a nakonec to pánbůh rozsoudil po svém, novoroční ohňostroj zakryl inverzí, která utlumila i razanci dělbuchů. „Pravdu má náčelník!“ Čímž neříkám, že příští Nový rok bude bez inverze.