KOMENTÁŘ / Zatímco v souvislosti s nástupem sociálních sítí a ruskou hybridní válkou proti Evropě se začala v Česku více zdůrazňovat potřeba mediální gramotnosti, v jejím stínu poněkud zůstává gramotnost finanční. A to i přesto, že je v současné době klíčovým faktorem pro úspěšné fungování jednotlivců i celé společnosti v moderní ekonomice. Jaký je reálný stav finanční gramotnosti v ČR a ve kterých oblastech lze identifikovat největší nedostatky? A jaké kroky mohou přispět k rozvoji znalostí a schopností Čechů v nakládání s penězi?

Finanční gramotnost se v České republice začala systematicky zkoumat a podporovat s přelomem tisíciletí. V té době se Česko začalo v důsledku ekonomické transformace a s přípravami na vstup do EU integrovat do globální ekonomiky a obyvatelstvo čelilo novým finančním výzvám, jako jsou úvěrové produkty, investiční možnosti a nutnost dlouhodobého finančního plánování.

V roce 2010 byla vládou schválena „Národní strategie finančního vzdělávání“, která stanovila cíle a opatření pro zvýšení finanční gramotnosti obyvatelstva. Jak už to však u nás nezřídka bývá, od koncepcí na „papíře“ k reálným krokům je daleko.

Jak je na tom mládež?

Současný stav finanční gramotnosti Čechů bude vhodné demonstrovat na datech z několika výzkumů. Letos zveřejnila Česká školní inspekce tzv. národní zprávu z mezinárodního šetření PISA věnovanou úrovni finanční gramotnosti patnáctiletých žáků. Ve zprávě jsou představeny výsledky žáků z České republiky a dalších 19 zemí, které se šetření v roce 2022 zúčastnily. Toto testování nahlíží na finanční gramotnost jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století.

Při zjišťování výsledků vzdělávání žáků PISA sleduje nejen znalost a porozumění základním finančním konceptům, ale především schopnost žáků uplatnit nabyté znalosti a správně se rozhodovat v běžných situacích každodenního života zahrnujících finance.

Na jedné straně je potěšující, že celkově dosáhli čeští studenti lehce nadprůměrného výsledku, varující je však naopak skutečnost, že druhé dovednostní úrovně, která je považována za základní, nedosáhlo 15 % českých žáků, což je o pět procentních bodů více než v roce 2012. Tito žáci nedovedou samostatně uplatnit svoje znalosti běžných finančních produktů a konceptů v situacích, které se jich přímo týkají.

Mezi akciemi a spořícím účtem

Ideální není ani úroveň finanční gramotnosti dospělých. Z průzkumu Indexu finančního zdraví Čechů, který pro Evropu v datech a Českou spořitelnu uskutečnil Ipsos, plyne, že třetina Čechů má nízkou úroveň finanční gramotnosti. Platí to zejména pro ženy a lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy, přitom ale tři čtvrtiny Čechů pokládají svou finanční gramotnost za minimálně průměrnou. 

Zhruba 70 % Čechů sice na základní úrovni rozumí tomu, co se v praxi skrývá za pojmy jako inflace či úročení, u složitějších pojmů však začínají tápat. To platí zejména pro spoření a investování, jen třetina Čechů například ví, jaký je rozdíl mezi nákupem akcie a podílu v akciovém fondu. Pětina lidí je mylně přesvědčena, že má na spořícím účtu nárok na státní podporu, a zhruba stejný podíl dokonce nezná rozdíl mezi spořícím a běžným účtem.

Stabilní finanční (ne)gramotnost

Z dlouhodobého hlediska se finanční gramotnost Čechů výrazně neproměnila a je stabilní. Česká bankovní asociace měří každý rok Index finanční gramotnosti a již dva roky po sobě zůstal index na úrovni 56 bodů.

Ve zmíněném výzkumu dosáhla nejslabšího výsledku věková skupina 18–34 let, ale za důležitou zprávu lze označit, že zejména právě mladí lidé si význam finanční gramotnosti začínají uvědomovat a chtějí, aby je školy v této oblasti více vzdělávaly. Právě mladé lidi také láká investování a jsou ochotni se této oblasti věnovat i ve svém volném čase.

Mimochodem, z této části mladé generace by si mohl vzít příklad současný český premiér, který kdysi uložil své životní úspory do podivné kampeličky s nulovým výnosem. Inspirovat by se mohla i generace „Husákových dětí“, často právě rodiče dnešních studentů, která má nezřídka investované peníze v netransformovaných penzijních fondech, charakteristických takřka žádným, či v době zvýšené inflace dokonce záporným zhodnocením. O majitelích stavebního spoření nemá smysl se ani zmiňovat.    

Co je to finanční gramotnost?

Pro lepší uchopení problematiky finanční gramotnosti je nutno vymezit její čtyři základní oblasti:

1/ Základní finanční pojmy, do kterých lze zahrnout koncepty jako úrok, inflace, riziko a výnos, diverzifikace a další.

2/ Plánování a správa osobních financí, což představuje vytváření rozpočtu, sledování příjmů a výdajů, a plánování na nečekané události. Nedávný kvalitativní výzkum České spořitelny například ukazuje, že pouhá čtvrtina z nízkopříjmových osob má finanční rezervu pro neočekávané výdaje, zbytek žije od výplaty k výplatě.

3/ Úvěry a dluhy, protože správné používání úvěrů a řízení dluhů je klíčové pro dlouhodobou finanční stabilitu. V České republice je nezanedbatelné procento lidí, kteří mají problémy se splácením dluhů. Podle dat České národní banky z roku 2020 měla přibližně třetina domácností problémy se splácením svých finančních závazků.

Pandemická a energetická krize tento problém ještě zesílila. Nebezpečné jsou i spotřebitelské úvěry, 11 % Čechů se při nich chová podle výzkumu společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci rizikově. Každý desátý Čech má dvě a více půjček. A řada z nich tyto dluhy nezvládá. Ke konci roku 2023 bylo 645 724 osob v Česku v exekuci, a protože řada lidí má více exekucí najednou, jejich celkový počet dosáhl ke stejnému datu 4 059 035.

4/ Investování a spoření jakožto klíčové nástroje pro zajištění finanční budoucnosti. Mnoho Čechů však stále dává přednost tradičním spořicím produktům, jako jsou spořicí účty, a méně využívají investiční možnosti, které by mohly přinést vyšší zhodnocení jejich peněz.

Zde je vhodné připomenout neustálá varování ekonomických odborníků před problémy, do kterých nezadržitelně směřuje současný český důchodový systém, a jejich apel na převzetí osobní odpovědnosti za zabezpečení jedince na důchod. A právě investování je jedním z nástrojů, jak zajištění na stáří dosáhnout.   

Nízká finanční gramotnost Čechů má několik příčin

Jednou z příčin problému je nedostatečné vzdělávání, a to nejen ve školách. Ačkoliv se situace postupně zlepšuje, finanční gramotnost není dostatečně zařazena do vzdělávacích plánů na všech stupních českých škol. Stejně jako u mediální gramotnosti bude třeba zapracovat na přípravě budoucích pedagogů a kompetencích těch současných.

A zejména je nutno vytvořit systém metodické a materiální podpory učitelů, kteří se chtějí výuce finanční gramotnosti věnovat. Hlavně pro potřeby středních škol totiž chybí moderní výukové materiály.

Neměli bychom však činit školy a učitele jedinými odpovědnými za schopnost nakládat s penězi. Nedílnou část odpovědnosti nese i rodina, která má řadu možností, jak finanční gramotnost dětí posilovat, třeba už jen tím, že se rodiče s dětmi budou o penězích, rodinném rozpočtu, smyslu spoření či případných půjčkách bavit. A bylo by jistě vhodné si uvědomit, že finanční gramotnost by měla být i objektem celoživotního vzdělávání.

V souvislosti se vzděláváním je nutno uvítat, že stejně jako kdysi u mediální gramotnosti začínají do této oblasti vstupovat různé subjekty, které se snaží finanční dovednosti Čechů rozvíjet. Jedná se jak o neziskové organizace, státní instituce, jedince, banky či média. A jsou to právě také média, která by měla význam finanční gramotnosti více akcentovat.

A nejen ona, pochvalu zaslouží například i Česká národní banka. A to nejen za sadu materiálů pro výuku finanční gramotnosti, publikovaných na jejím webu, ale také za to, že předloni odstartovala udílení ceny guvernéra ČNB pro učitele za přínos pro ekonomické a finanční vzdělávání.

Dobrý příklad a historická zátěž

Nedostatečná informovanost o finančních produktech a jejich rizicích. Mnoho lidí neví, jak efektivně vyhledávat a vyhodnocovat finanční informace, což vede ke špatným rozhodnutím. Tato nedostatečně rozvinutá kompetence jde opět částečně na vrub školám, které by se měly trénování této dovednosti více věnovat.

A nutno opět ocenit kroky některých subjektů, pomáhajících lidem orientovat se skrze vytváření srozumitelných přehledů a doporučení. Pro ilustraci budiž zmíněn například index odpovědného úvěrování od neziskové organizace Člověk v tísni.

Na finanční gramotnost mají vliv i historické a kulturní faktory. Například zkušenosti z období transformace ekonomiky po roce 1989 mohou ovlivňovat důvěru ve finanční instituce a neochotu investovat. Připomeňme, že po čtyřech dekádách komunistické totality se během kupónové privatizace rychle stali Češi národem akcionářů, aniž by však drtivá většina z nich problematice cenných papírů elementárně rozuměla.

Nebylo divu, že řada z nich uvěřila „expertům“ typu Viktora Koženého a v kombinaci s nedokonalým právním prostředím o peníze záhy přišla. Tento příběh dobře ilustruje, jak je kromě vzdělání důležitý i funkční právní stát a důvěra občanů v něj.

Finanční gramotností chráníme demokracii

Nízká finanční gramotnost má významné důsledky pro jednotlivce i společnost jako celek. Pro jednotlivce to znamená vyšší riziko zadlužení, nízkou úroveň úspor a slabší schopnost čelit finančním krizím.

Pro společnost to může znamenat větší zatížení sociálního systému a nižší ekonomickou stabilitu. A také ohrožení demokratického systému a ústavního pořádku. Stačí se jen podívat na regionální rozložení exekucí v Česku a porovnat ho s volebními zisky populistických a antisystémových stran.

Schopnost porozumět základním finančním pojmům, efektivně spravovat osobní finance, plánovat budoucí finanční potřeby a chránit se před finančními riziky je nezbytná pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu. A ta je jedním z pilířů fungující demokratické společnosti. Je evidentní, že podpora a rozvoj finanční gramotnosti je v zájmu nás všech.

PhDr. Radek Aubrecht je učitelem dějepisu a základů společenských věd na pražském Gymnáziu Na Zatlance.