Když si podrobněji přečtete průzkum agentury STEM/MARK z letošního července, tak z něj doslova mrazí. Výzkumníci se ptali na prohřešky, které jsou českou společností obecně tolerovány, ale tolerovány by být neměly. Co všechno Češi dělají, i když nemají?

Nejvíce je prý tolerován alkohol za volantem – 57 procent lidí si myslí, že veřejnost to připouští, i když je to nepřípustné.

Podplácení – 55 procent.

Neplacení daní – 51 procent.

Šikanování kolegů a spolužáků – 48 procent.

Okrást starého člověka – 44 procent. Zde je to skutečně šokující číslo.

Neuklízet po psech – 40 procent.

Nevěra – 39 procent.

Jsou tedy Češi skutečně takoví „zločinci“, jak by se mohlo podle těchto výsledků zdát? Nikoli. Je to podobné, jako s dlouholetým dotazováním organizace Transparency International, které se pak ve výsledku jmenuje Index vnímání korupce. V něm Česká republika končí na nelichotivých místech, vedle některých málo demokratických a daleko více zkorumpovaných pseudorežimů. Je to prostě tím, že si sice něco myslíme, ale tak to úplně není. Není například pravdivá známá otřepaná fráze, že u nás „všichni kradou“. To je nesmysl.

A tak je to i s tím, co prý tolerujeme, ale nemáme tolerovat. Většina lidí totiž, když se podíváte na podrobnější výsledky toho průzkumu, říká, že sama to nedělá, a jen málo lidí připouští, že se chová tak, jak si myslí, že to vidí ostatní.

Takže klid, nejsme ve srovnání s cizinou až o tolik horší. Je to u nás jako vždy – lepší průměr.