Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 17. července oznámil, že Rusko pozastavilo svou účast na Černomořské dohodě o dodávkách obilí zprostředkované OSN a podepsané v létě 2022. Záhy poté se na jižní města Ukrajiny snesly ruské rakety a bezpilotní letouny, které zasáhly zemědělskou exportní infrastrukturu a zničily 60 000 tun obilí, které čekalo na expedici. Jaké má nyní Ukrajina možnosti, aby mohla v exportu důležitém pro něj i zákaznické země pokračovat?

Jak uvádí článek na Euromaidanpress.com, možnosti jsou v podstatě tři. Černomořský koridor bez Ruska, export po pevnině a využití přístavů na Dunaji.

Černomořský koridor bez Ruska

„Pokud to Ukrajina dovolí a Turecko je nechá proplout, všichni jsou připraveni pokračovat v dodávkách obilí,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s africkými novináři. Mykola Horbachov, šéf Ukrajinské obilné asociace, považuje nezávislé fungování obilného koridoru za reálnou možnost, pokud ukrajinské ozbrojené síly dokáží zmírnit bezpečnostní rizika, která představují potenciální ruské útoky na lodě, ukrajinské námořní přístavy a hrozba min.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Artem Volkov, vedoucí oddělení námořního práva v právní kanceláři „ANK“, tvrdí, že ačkoli je útok Ruska na zahraniční lodě raketami nepravděpodobný, může se zaměřit na zakotvené lodě v terminálech nebo vytvořit hrozbu min, jak dokazují nedávné ničivé útoky na Oděsu a Mykolajiv.

„Pojišťovny budou tato rizika zvažovat,“ dodává Volkov, „hodně bude záležet na Turecku a dalších zemích, včetně Bulharska a Rumunska, které jsou členy NATO a mohou z různých důvodů zajistit bezpečnost tohoto obilného koridoru.“ Odborníci se však domnívají, že Bulharsko a Rumunsko nemají zájem se na této iniciativě podílet a pozornost by se měla soustředit na Turecko.

Ukrajinská vláda na své straně zřídila garanční fond ve výši 547 milionů dolarů, který má majitelům lodí kompenzovat škody vzniklé při plavbě v ukrajinských teritoriálních vodách.

Cesta po zemi

Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznytsia nedávno podnikla kroky k usnadnění většího pozemního vývozu ukrajinského obilí, když otevřela společnost v Polsku, a plánuje totéž na Slovensku a v Maďarsku. Očekává se, že usnadní vývoz tří milionů tun obilí ročně. Cílem je přepravovat více obilí do přístavů v Baltském moři v Polsku a Litvě a také do španělských přístavů. Španělsko loni přijalo 4,6 milionu tun ukrajinského obilí, což představuje čtvrtinu jeho celkového dovozu obilí. Toto obilí bylo dodáno nejen nákladními automobily, ale také prostřednictvím železničních kontejnerů, a to železničním vlakem vytvořeným španělským provozovatelem Renfe Mercancías, který jezdí z Barcelony do polského Chełmu přes německý Duisburg.

Dunajské přístavy

Podle novinářů portálu Liga.net Andrije Zajky a Sergeje Golovnova je klíčem k tomuto přístupu zřízení „suchých přístavů“ (překladišť na hranicích), z nichž dva byly zřízeny v severozápadní ukrajinské Volyňské oblasti. Očekává se, že usnadní vývoz tří milionů tun obilí ročně.

Dále čtěte

Rusko oznámilo námořní blokádu Ukrajiny. Za rukojmí si zase bere nejchudší

NÁZOR / Tak už je to tady zas. Rusko ke čtvrtku zablokovalo dopravu ukrajinského obilí, když předtím vybombardovalo sklady s…

Jak bylo zmíněno, Španělsko loni přijalo 4,6 milionu tun ukrajinského obilí a v důsledku toho zvýšil rumunský přístav Konstanta své příjmy z překládky obilí o třetinu (a proto pro Rumunsko nemá finanční smysl investovat do černomořského obilného koridoru, který obchází jeho přístav).

Zajímavé je, že v květnu letošního roku poprvé od srpna vyvezly dunajské přístavy více ukrajinského obilí než přístavy námořní. Přístavy podél Dunaje v současné době vyvážejí více než dva miliony tun měsíčně a tento objem by se mohl potenciálně zvýšit na tři miliony tun.

Faktem nicméně zůstává, že námořní doprava je nákladově nejefektivnější metodou. I s ohledem na zpoždění, ke kterým dochází ve frontách v Bosporské úžině, zůstává námořní doprava výrazně levnější než využívání dunajských přístavů a pozemní doprava a železnice.