Evergreenem českého školství je neustálá nespokojenost učitelů s platovým ohodnocením. Minimálně v tomto roce nejednomu kantorovi vysvitla naděje na zlepšení aktuální situace po přečtení programového prohlášení vlády. V sekci vzdělání a sport stojí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání.“ Zdá se to být velmi líbivé, je to však dosažitelné?
Jsou stížnosti proti platům oprávněné? Ve třetím čtvrtletí roku 2021 dosáhla průměrná mzda v České republice 37 499 Kč. Učitel spadající do 12. platové třídy s praxí do 2 let si dle tabulky přijde na 32 820 Kč hrubého, což je pod celorepublikovým průměrem. Na průměrný plat učitel dosáhne až na 5. platovém stupni, tedy při praxi od 19 do 27 let, což je alarmující.
V tuzemsku méně než v zahraničí
Příležitost vydělávat v zahraničí více než u nás je běžným jevem obzvlášť, když zprvu vše přepočítáváme na naši kupní sílu. OECD provedla průzkum a srovnala platové podmínky učitelů prvních a druhých stupňů základních škol ve všech zemích, které jsou jejími členy. Průzkum zaznamenávající data z roku 2019 odhalil, že průměrný plat za odučeného žáka prvního stupně základní školy dosahoval 3 196 amerických dolarů, přičemž v České republice byl tento plat pouhých 1 395 dolarů. Za učení žáka druhého stupně si kantoři v tuzemsku přišli na 2 093 dolarů, přičemž průměr OECD dosahoval 3 680 dolarů.
Na první pohled patrné nerovnosti jsou ještě prohloubeny v metrice platů za odučeného žáka/HDP na hlavu. V tomto ohledu skončila Česká republika o 0,5 % hůře u učitelů mladších žáků oproti Slovensku a u učitelů starších dětí jsme byli o 0,2 % HDP na hlavu horší než naši východní sousedé, přičemž výsledek 3,2 %, resp. 4,9 % je tristní a tuzemské školství se v tomto srovnání umístilo na poslední příčce. Je tedy zřejmé, že naše školství je minimálně z pohledu platů podfinancované.
Důvody nezvyšování platů
Minulá vláda Andreje Babiše si dala ve vládním programu závazek, že bude zvyšovat platy učitelů kontinuálně o 15 % ročně až do roku 2021. Platy byly v posledním roce zvýšeny pouze o 10 %, což bylo v rozporu se závazkem a tripartita žádala vládu o zvýšení v rozsahu slibu, marně. Celý problém tkvěl v tom, že tripartita naléhala na Babišovu vládu s přesunutím pěti miliard korun do rozpočtu ministerstva školství, ten měl však jiné zájmy v podobě rozdávání omluvného za povinnost nosit roušky.
Nyní přichází vláda Petra Fialy, která zastává diametrálně odlišný postoj. Zatímco Andrej Babiš rozdával, ale neefektivně, Fialova vláda nemůže a šetří. Vše z důvodu rozpočtové odpovědnosti, která nám při vládě populistů z ANO a ČSSD 8 let chyběla.
Rozpočtová odpovědnost a provizorium
Schodek státního rozpočtu České republiky činil při předání vládní štafety neuvěřitelných 420 miliard korun. Státní rozpočet, který je tvořen primárně neinvestičními výdaji, tak zažívá nejhlubší deficit v dějinách samostatné České republiky. Mimo jiné z důvodu nepřipravenosti rozpočtu pro rok 2022 jsme ještě před jeho začátkem vstoupili do rozpočtového provizoria, které neumožňuje zvyšovat platy ve státní sféře a schvalovat tarifní tabulky, dle nichž se suma na výplatní pásce učitelů primárně řídí. Podle bývalého ředitele odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí Michala Žurovce měly platy pedagogických pracovníků původně vzrůst o 9 %, což je nižší meziroční růst než v minulém období.
Vliv zvýšení platů na ekonomiku
Kromě vysokého zadlužení sužuje českou ekonomiku i vysoká inflace a s tím související restriktivní kroky ze strany České národní banky. Zvýšení úrokových sazeb je hlavním nástrojem, jak zkrotit inflaci, jež v prosincovém meziročním srovnání dosáhla 6,6 %. To pro učitele znamená, že pokud by byla schválena dřívejší podoba rozpočtu, získali by reálné navýšení 3 %. Ve skutečnosti ovšem Fialova vláda nakonec rozhodla o zvýšení platů pedagogických pracovníků o 2 %. Nejen učitelé, ale i ostatní státní zaměstnanci se dožadují pravidelného zvyšování platů. Situaci s vysokou inflací řeší vláda zmrazením platů státních zaměstnanců. Na první pohled se jedná o logický krok vzhledem k nechuti roztáčet inflační spirálu, na druhou stranu je nutno zmínit, že náklady na živobytí rapidně rostou.
Krátkodobě zpřetrhané odběratelsko-dodavatelské řetězce zapříčinily zvýšení cen komodit, čímž se zvýšily vstupy pro výrobu elektrické energie. U tříleté fixace mohou ceny v letošním roce vyrůst až o 50 %. Další výrazný aspekt pro zachování životní úrovně je bydlení, které se od dubna 2022 stane ještě méně dostupným. Kromě stagnující výstavby a s tím spojené inflace v sektoru stavebnictví totiž ČNB zvýšila požadavky pro nové zájemce o hypotéky. Nyní již nestačí 10 % z hodnoty nemovitosti, nýbrž je nutné složit minimálně 20 %, což státním zaměstnancům a zejména učitelům v kombinaci s méně rostoucími platy ztíží situaci.
Motivace pro učitele
Učitelem se v Česku opravdu nemůže stát někdo, jehož primární motivace je dobré platové ohodnocení. Práce a vážnost učitele ve společnosti je degradovaná platovými podmínkami, i přestože průměrný plat ve výši 48 204 Kč nevypadá na první pohled špatně.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.