Zástupce Ruské federace při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov v rozhovoru pro agenturu Ria Novosti nepokrytě vyhrožoval sousednímu Finsku, kterému vzkázal, že „bude prvním, kdo bude trpět“, pokud mezi Ruskem a NATO dojde ke zhoršení situace.

„Nechápu, jak z toho Finsko těží. Žili si klidně, mírumilovně, a najednou se ocitli mezi Ruskem a NATO jako nedílná součást aliance, ale jsou s námi sousedé a nedej bože, aby došlo k nějakému zhoršení vztahů. Pak v první řadě utrpí samotné Finsko,“ vyslal jasnou výhrůžku směrem k NATO Uljanov.

Podle něj však Moskva svého souseda tradičně vnímá jako „neutrální a obecně přátelskou zemi“, se kterou má dobré sousedské vztahy. „Vstup Finska do NATO však podnítil Rusko k odvetným krokům – zejména k rozhodnutí obnovit Leningradský a Moskevský vojenský okruh,“ poznamenal Uljanov, aniž zmínil důvody, proč Finsko do NATO vstoupilo, především tedy ruskou agresi proti Ukrajině.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Pak v rozhovoru zmínil jeden z hlavních důvodů, proč Kremlu leží vstup Finska do NATO v žaludku. USA a Finsko totiž podepsaly dohodu o obranné spolupráci, podle níž bude mít americká armáda přístup k vojenským objektům na území svého spojence. „To už je vážná výzva,“ zdůraznil ruský zástupce.

Uljanov také prohlásil, že neexistují „žádné předpoklady pro obnovení dialogu mezi USA a Ruskem o kontrole zbrojení, protože politika Washingtonu je zaměřena na zhoršování bilaterálních vztahů.“ Podle Moskvy je totiž celá americká politika zaměřena výhradně na zhoršování těchto vztahů, což Kremlu nedává možnost k návratu k diskusi o rizicích jaderné války.

Jako další výhrůžku vůči Finsku rozmístí Rusko v dohledné době své nejnovější houfnice v Severním vojenském okruhu. Kromě Finska tento okruh hraničí i s Norskem, které je rovněž členem NATO. Tuto hrozbu přidal k Uljanovovou prohlášení šéf státního zbrojařského konglomerátu Rostec Sergej Čemezov. Podle něj bylo již dokončeno testování nových verzí samohybných dělostřeleckých systémů Koalicija-SV a začala jejich sériová výroba.

Finsko se stalo členem NATO na počátku letošního dubna. V polovině prosince pak došlo k podpisu smlouvy o posílení obranné spolupráce mezi USA a Finskem. Následně byl kvůli tomu předvolán finský velvyslanec v Moskvě na ruské ministerstvo zahraničí. Tam mu bylo „sděleno“, že Kreml „nenechá bez odezvy budování vojenského potenciálu NATO na své hranici“ a že přijme „nezbytná opatření, aby čelila agresivním rozhodnutím z Helsinek“.

Zmiňované „agresivní rozhodnutí z Helsinek“ však bylo důsledkem ruského vpádu na Ukrajinu. Přesto již v době, kdy ruská vojska ničila ukrajinská města a vesnice a snažila se Ukrajinu dobýt, obvinil Putin Západ ze zahájení „zástupné války“.