Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. FOTO: KDU-ČSL
FOTO: KDU-ČSL
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka je jednou ze tří hlavních tváří koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). „Chceme šetřit tam, kde se to negativně nedotkne občanů v klíčových oblastech – sociální a zdravotní oblast, kvalita školství,“ uvedl Jurečka ve velkém rozhovoru pro deník FORUM 24 jeden z úkolů příští vlády.
Jsou podle něj Piráti předvídatelní? Jak budou vypadat případná povolební vyjednávání s prezidentem Milošem Zemanem? V jaké kondici se nachází česká společnost? A má již koalice SPOLU připraveny kandidáty do jednotlivých resortů?
Pane předsedo, na sociálních sítích zástupců koalice SPOLU vídám heslo „pískej konec“. Řekněte mi, prosím, komu nebo čemu chcete odpískat konec?
Chceme odpískat konec této vládě a způsobu, jakým vládne. Nekoncepčnímu, chaotickému zvládání pandemické situace, předraženým nákupům, chceme pískat konec netransparentnosti, střetu zájmů, toho, že se neřeší palčivé problémy země, například sociální otázky. Za čtyři roky se pro ty, kteří by pomoc nejvíce potřebovali, situace nezlepšila. U seniorů zůstávají nůžky stále rozevřené.
Zmiňoval jste problémy při řešení pandemie. Častým argumentem Andreje Babiše je, že každá vláda na světě se potýkala s problémy…
Já netvrdím, že situace byla jednoduchá. Všechny vlády se s tím musely vypořádávat. Je tady ale jasná vizitka vlády Andreje Babiše. Jsme zemí, která bohužel patří ke smutné špičce počtu nejvíce obětí za dobu covidu, a vidíme to ve statistikách ČSÚ, pokud jde o nárůsty počtu mrtvých.
Pak je tady druhý moment – efektivnost a hospodárnost. Když se podíváme do Rakouska, tak loňský rakouský deficit šel ze 75 procent na pomoc podnikatelům, živnostníkům a rodinám zasaženým covidem. U nás to bylo 37 procent. Z letošní rekordní sekery (leden až květen) šla jenom polovina na řešení problematiky covidu. Celkově se součet bude dostávat na částku vyšší než 600 miliard korun deficitu loňského roku a deficitu ledna až května letošního roku. Jenom necelá polovina peněz šla na přímou covidovou podporu. Zbytek se rozpouštěl neefektivním hospodařením státu, ve výdajích resortů.
V průzkumech veřejného mínění koalice SPOLU posiluje. Čím to podle vás je?
Jsme pro lidi čitelní, dokázali jsme v kritických momentech – třeba při kauze Vrbětice – jasně formulovat náš názor z hlediska obhajoby našich zájmů, naší bezpečnosti.
Pak tu byla otázka vyslovení nedůvěry vládě. Věděli jsme, kde je naše úloha jako opozičních politiků, poukázat na chyby a nabízet řešení. Snažíme se pracovat napříč regiony a s naší základnou komunálních krajských politiků. Chceme být srozumitelní, aby lidi věděli, že u nás kompetence je.
Neseme si problémy z minulosti a ne vždy jsme byli spokojeni s tím, jak je naše strany řešily, ale zase jsme se z toho dokázali poučit. Já si troufám říct, že to je výsledek toho, jak komunikujeme, jak politiku děláme nejenom teď, ale i v delším časovém horizontu.
Zmínil jste tu schůzi k vyslovení nedůvěry vlády. Stála opozici za to?
Určitě ano. Je právo opozice ve volebním období takové hlasování vyvolat a otestovat, jak si vláda stojí. Udělali jsme to potřetí za toto volební období a nijak jsme tímto institutem neplýtvali.
Je to i důležité z pohledu ústavy, aby se řeklo, jestli vláda důvěru má, nebo nemá, a kdo za její kroky ponese odpovědnost.
Třetí důležitá věc byla samotná debata, aby si občan udělal obrázek o tom, jak kdo z politiků ve sněmovně nejenom mluví, ale jestli mají empatii, jsou si vědomi těžkostí a problémů, nebo je to politik typu pana premiéra, který předvedl projev ve stylu „já, já, já jsem nejlepší“ a všichni ostatní si mohou za problémy sami. Nedovedu si představit, že by takto vystoupila třeba Angela Merkelová nebo Sebastian Kurz.
„Odpovědnost, snižování dluhů, pořádek v daních.“ To je vaše vize pro bohaté a prosperující Česko. Zkuste, prosím, voličům co nejjednodušeji vysvětlit, jak tohoto chcete dosáhnout?
Musíme umět efektivně šetřit. Stát nemůže jet v režimu, ve kterém jedeme poslední dva roky. Když se podívám na návrhy rozpočtů resortů na příští rok, tak kromě čtyř ministerstev mají všechny resorty nárůst výdajů. V situaci, kdy jdeme do rekordního zadlužení této země, to není normální. Chceme šetřit tam, kde se to negativně nedotkne občanů v klíčových oblastech – sociální a zdravotní oblast, kvalita školství.
Je pro nás důležité umět nastartovat růst ekonomiky a držet nízkou nezaměstnanost, to je nejzákladnější klíč k tomu, jak zastavit zadlužování. Pokud budeme mít růst nad 3,5 procenta, tak se dá postupně mluvit o konsolidaci. Nikdo nemůže říkat, že zvýšením daní sníží deficit státního rozpočtu, který bude ve výši 200–400 miliard korun; takové zvýšení daní by rodiny a firmy neunesly.
My potřebujeme dát jasný signál: naše cesta není zvyšování daní, chceme vám dát prostor, ať se nadechnete, a pojďme všichni společně roztočit kola ekonomiky.
V jaké kondici bude nová vláda přebírat Českou republiku z hlediska společnosti?
Společnost je a bude dost rozdělená, což vytvořila část politiků. Nemalá část společnosti je frustrovaná ze svého sociálního statusu. Vidím i ve svém okolí, že se rozhádají rodiny kvůli politice, kvůli názorům na premiéra nebo na prezidenta a jsou schopné se nebavit na dlouhou dobu – to je něco, co bych nechtěl.
Chtěl bych, abychom tu měli do budoucna prezidenta i premiéra, a i když jsem ho třeba nevolil, tak budu moci říct, že v základních principech je to můj prezident. To dnes mnoho lidí říct nemůže.
Jak z toho ven?
Je to hledání řešení sociálních jizev ve společnosti. Pořád řešíme otázky exekucí a insolvencí. Jak jezdím po republice, tak jsem byl v jednom ORP na severu. 14 % dětí tam končí svoje vzdělání základní školou. To je strašně velké číslo. S tím musíme efektivně pohnout, jinak to bude vytvářet velké sociální pnutí do budoucna. V tom vidím velký závazek.
Často se poslanců demokratické opozice ptám na tuto stejnou otázku: Máte pocit – a případně proč – že se vám, demokratickým stranám, nedaří tak dobře oslovit voliče populistických a extremistických subjektů? Tito voliči přece nemusí být přímo extremisté, jen prostě uvěřili narativům, které ty strany šíří.
To je velmi správná otázka. Když se bavíme o tíživém sociálním postavení, tak z našich průzkumů vyplývá, že naši voliči mají s exekucemi nejmenší problém. Já to téma neřeším, abych tím zvyšoval svůj elektorát, ale řeším to, protože tím chci vyřešit problém nějaké části společnosti, aby byla soudržná.
Nejsem populista ani lhář. Tomio Okamura těm lidem rétoricky vytvoří nějakou naději, ale reálně ji on a jeho strana není schopna naplnit. Nejvíce odpracovaných a dotažených návrhů dokázal předvést Marek Výborný a, ať jsem korektní, tak Patrik Nacher.
Neviděl jsem, že by Tomio Okamura nebo někdo z jeho klubu s takovou intenzitou řešil do detailu legislativní návrhy. Je to antisystémová strana, která řekne, že je všechno špatně a může za to vláda, ale potom spolu potichu hlasují klíčová hlasování, protože jim to vyhovuje a mají spolu kamarádské vztahy. Jsou to řeči u pultíku. Složité věci se většinou nedají popsat jednou krátkou větou.
Jim se ale daří ty problémy mnohdy popisovat jednoduše.
Jim se je daří komentovat. Ale kdyby volič šel do důsledků a hledal řešení, tak je nenajde. Žádné nepřinesli.
Po volbách se možná dostanete do vlády. Jak teď zpětně hodnotíte to období, kdy jste působil v kabinetu Bohuslava Sobotky? Udělal jste nějaké chyby?
Jsou věci, které by dnes člověk udělal jinak. Byly to čtyři roky, kdy jsem v zemědělské oblasti udělal velký kus práce – ať už z pohledu nastartování podpory pro živočišnou výrobu, dlouho opomíjené sektory pěstování ovoce a zeleniny v ČR, nastartování označení „česká potravina“. Podařilo se najít řešení dvojí kvality potravin. Nastartovali jsme potravinové banky, je to 250 milionů korun v potravinách, které se nevyhodí.
A teď ta reflexe, ty chyby?
Jinak bych řešil vinařský zákon, který pro vinaře přinesl určité komplikace. Dnes bych poslal k šípku Andreje Babiše v dobách, kdy úpěnlivě chodil a říkal, že potřebuje peníze ze státního podniku Lesy ČR pro to, aby dokázal „ještě letos naposledy“ vyřešit deficit státního rozpočtu. To chyba je.
Za celou koalici SPOLU jste odmítli jakoukoli povolební spolupráci s hnutím ANO – s Babišem i bez Babiše. Je to tak?
Ano.
Která z těch současných stran, které budou kandidovat, je pro vás podobně nepředstavitelná?
Pro nás byli vždy nepředstavitelní komunisti, uvidíme, jestli tam budou, nebo nebudou, a pak SPD.
Bude fungovat pětikoalice s Piráty a Starosty?
Myslím, že jsme schopni spolu vytvořit dobrou koalici. Zkušenost máme z drtivé většiny krajů, kde pětikoaliční půdorys funguje. Musím říct, že je tu určitá výhoda, že s Vítem Rakušanem i s Ivanem Bartošem máme velmi korektní vztahy. Když ty věci fungují lidsky, budou fungovat i politicky.
Jak vnímáte ta slova o tom, že „není jasné, co od Pirátů čekat“?
Z hlediska jejich čitelnosti je to někdy složité. Jedna rovina je to, že se na něčem dohodneme s předsedou, a druhá je, jak on tyto věci umí přenést do interních fór z hlediska hlasování. To je problém jejich čitelnosti.
Lidovci čitelní jsou – když tu nebude Jurečka, tak neudělají žádný přemet, že jeden den říkáme to a druhý den o 180 stupňů něco jiného, jak to dělá Andrej Babiš. Já si někdy nejsem jist, jak je to u Pirátů.
Překrývají se vám programy?
Budeme někde narážet, naše programy se nebudou úplně jednoduše překrývat na začátku debaty. To jsme zažívali v roce 2013, já jsem osobně byl u všech jednání tehdy vznikající koalice vlády Bohuslava Sobotky. Je to o tom, kde jsou strany schopné ustoupit a najít kompromis. Předpokládám, že i Piráti pochopí, že první, co musíme udělat, je, že si umíme sami utáhnout opasky tam, kde to dává smysl, a využít ty obrovské zdroje, které tady budou z hlediska modernizačního fondu, plánu obnovy. Abychom tu ekonomiku racionálně nastartovali. Zvyšování daní není normální postup.
Co lze po volbách vlastně čekat od pana prezidenta Zemana?
Určitě to nebude jednoduché, na druhou stranu, já vycházím z toho, jak se stavěl k sestavování vlády, kdy říkal, že je důležité, aby pověřil premiérem toho, kdo je schopen garantovat většinu ve sněmovně. To říkával v roce 2013, 2014 a dokonce měl požadavky na ověřené podpisy. Ve finále má být premiérem ten, kdo nabídne zemi stabilitu a předvídatelnost.
Koalice SPOLU stojí tvrdě za svým lídrem, Petrem Fialou. Zejména slýchávám argument, že je to díky jeho zkušenostem. Opravdu by byl kvůli tomu podle vás Ivan Bartoš horším premiérem? Argument druhé strany hovoří o symbolu generační obměny v politice.
Zdaleka ne jen kvůli tomu. Já už tady nechci experimentovat v pozici premiéra. Byl bych rád, kdyby Česká republika měla po několika letech za premiéra někoho, kdo má zkušenost – ať tu profesní nebo životní, nemá v ní žádné skandály a umí nad věcmi přemýšlet a srozumitelně formulovat, co bude vláda dělat. Myslím, že to Petr Fiala naplňuje. Jako občan nechci mít žádného šoumena.
Je Ivan Bartoš šoumen?
Ne, myslím to obecně. Když se podíváte na některé výstupy Andreje Babiše, tak on nám vytváří show. Premiérem nemá být ten, kdo tady baví davy, ale někdo, kdo umí postavit tuto zemi na nohy. Když se podívám na Petra Fialu, ten vedl dvě rektorská období Masarykovu univerzitu, dotáhl obrovské finanční prostředky do vědecké infrastruktury v Brně a není za ním žádný skandál.
Máte již nějak předběžně jasno ohledně rozdělení resortů politiků koalice SPOLU?
Pro každý resort z koaliční strany máme jména, která považujeme za experty pro danou oblast. Nechci před volbami pálit jména a porcovat medvěda, který běhá po lese. Za ty tři strany jsme schopni na každý resort nabídnout několik odborných kvalitních jmen.
Budete uvažovat o zemědělství?
Dává to logiku. Pro mě osobně je to srdcová záležitost a uvidíme, jak se budou vyvíjet povolební jednání.
