Na ministerstvu práce a sociálních věcí vznikl poradní tým, který má za úkol připravit dlouho odkládanou penzijní reformu. O její nutnosti se v Česku hovoří už více než dvacet let, zatím jsme se ale v cestě za ní příliš neposunuli navzdory mnohým důchodovým komisím, které u nás vznikly. Fialova vláda to chce změnit. Do konce příštího roku tak plánuje předložit skutečnou důchodovou reformu, jak avizuje ve svém programovém prohlášení. Co očekávat vzhledem k jeho složení od nově vzniklého poradního týmu, který se poprvé sejde tento týden? Podaří se mu navrhnout takovou reformu penzí, kterou nezruší některá z příštích vlád?
Zakládání dalších a dalších důchodových komisí je už určitý kolorit. Vláda Bohuslava Sobotky tak měla důchodovou komisi pod vedením profesora Martina Potůčka a Babišův kabinet měl pro změnu Komisi pro spravedlivé důchody, v jejímž čele stála profesorka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Poradní tým, který ustanovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, má celkem deset členů. Skládá se jednak z expertní části, kterou tvoří hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, náměstek ministryně pro vědu výzkum a inovace Štěpán Jurajda a zástupce výkonného ředitele think-tanku IDEA při CERGE EI Filip Pertold. Dále zde zasednou zástupci koaličních stran: senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL) a poslanci Jan Bauer (ODS), Viktor Vojtko (STAN), Miloš Nový (TOP 09) a Jakub Michálek z Pirátů.
Posledními dvěma členy poradního týmu jsou zástupci ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí – ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická a poradkyně ministra financí Lenka Kohoutová a náměstkyně ministra práce pro řízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Iva Merhautová.
Na první pohled samozřejmě zarazí, že v týmu nejsou přítomni zástupci opozice, především hnutí ANO. Pokud by penzijní reforma vznikla bez toho, aby do její přípravy bylo opoziční hnutí zapojeno, a ani později by nebylo dosaženo politické shody na úpravě důchodového systému napříč vládou a opozicí, mohlo by to pro dlouhodobou udržitelnost reformy představovat docela velký problém.
Užší akceschopný tým ekonomických odborníků a zástupců politických stran
Na druhou stranu ministr financí Zbyněk Stanjura ještě na začátku března v rozhovoru pro Lidové noviny k úpravě penzí prohlásil: „Co nemáme – a nalezení toho je nejtěžší –, je politická shoda na tom, jak se to má změnit. My jsme si v roce 2011 vyzkoušeli, že když to uděláte jen vládní většinou, je to špatně. Zavedli jsme druhý pilíř a další vláda ho zrušila. Máme dohodu v koalici, že to nebude reforma, respektive změna podle představ jedné politické strany. Budeme se muset domluvit i minimálně s částí opozice a každý bude muset ubrat, aby to bylo stabilní. Bez toho to nemá smysl.“
Zdá se tedy, že představitelé vlády si jsou vědomi toho, že se o důchodové reformě musí bavit i s opozicí. Zároveň ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka u příležitosti ustavení poradního týmu upozornil, že tým naváže na výstupy předchozích dvou důchodových komisí. A na těch se hnutí ANO samozřejmě také podílelo. „Nyní chci již užší akceschopný tým ekonomických odborníků a zástupců politických stran, aby se v relativně krátkém čase mohla důchodová reforma uskutečnit,“ vysvětlil Jurečka.
Dá se očekávat, že pro poradní tým bude nanejvýš obtížné, aby přišel s něčím, co by v současné situaci, kdy Babišovo hnutí nedělá nic jiného, než že kritizuje vládu Petra Fialy, mělo širokou politickou podporu. A to zvlášť, když hnutí ANO v onom týmu vůbec nefiguruje. Nelze ovšem pominout to, co přesně Jurečkou ustavený poradní tým předloží.
To, že jeho členy jsou Helena Horská, Filip Pertold a profesor Štěpán Jurajda, který byl v minulosti ředitelem CERGE EI, mu jistě dodává určitou odbornou relevanci a důvěryhodnost. Pořád ale platí, že v našem penzijním systému bude do budoucna vlivem demografické změny chybět velké množství finančních prostředků (poslední důchodová komise spočítala, že každoroční deficit penzijního systému se v roce 2060 vyšplhá až na 5 % HDP, což v hodnotách současného HDP znamená 280 miliard korun), a hlavní otázka zní, jak je do něj dostat.
Odpovědnost samotných lidí za své stáří
Komise pro spravedlivé důchody odpověď na tuto otázku nedala, pouze její předsedkyně Danuše Nerudová a stejně tak tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová hovořily o nutnosti nových daňových příjmů, respektive o tom, že je potřeba s penzijní reformou spojit i reformu daňovou. V každém případě financování reformy tehdy komise nepředložila, a právě z toho důvodu úprava důchodového systému narazila u ministryně financí Aleny Schillerové a hnutí ANO.
Ministr Jurečka naproti tomu aktuálně zdůraznil následující: „Chceme maximálně podpořit odpovědnost samotných lidí za své stáří, a to už i včetně dnešní mladé generace. S tím souvisí i aktivnější spoření na důchod a výraznější ocenění za počet vychovaných dětí.“
V tiskové zprávě ministerstva práce a sociálních věcí pak stojí, že český důchodový systém je silně závislý na vybraném pojistném, a proto je nezbytně nutné jej stabilizovat dodatečnými příjmy. Takže jsme opět tam, kde jsme byli. Stále jde o to, kde ty dodatečné příjmy nalézt, zda se kvůli nim budou zavádět nové daně a měnit daňový systém, nebo, jak naznačuje Marian Jurečka, zda se spíše bude maximálně podporovat odpovědnost samotných lidí za své stáří, což by ale nutně chtělo specifikovat, a kromě toho, jak ministerstvo říká už teď: „Cílem není zvyšovat důchodový věk, pokud to nebude nutné.“
Kámen úrazu je tedy v dodatečných příjmech penzijního systému; o to se s největší pravděpodobností povede ten hlavní politický spor a na to zřejmě také narazí snaha nalézt shodu o reformě napříč politickým spektrem. Naděje přitom spočívá právě v odborných kapacitách přítomných v poradním týmu, které by nakonec mohly přispět k tomu, aby výsledkem byl návrh, který bude po všech stránkách vyvážený a který bude ony dodatečné příjmy hledat v mnoha různých oblastech, a ne pouze v jedné, což je právě to, co bychom potřebovali.