Oživování vyhynulých zvířat je tématem vědecko-fantastických děl už odnepaměti. Nejznámější je z této kategorie asi knižní a filmový Jurský park, v němž vystupuje široká škála dinosaurů. Jenže pokroky v genetice došly tak daleko, že oživování vymřelých druhů zvířat je najednou reálné. Vědci už dokázali naklonovat ohrožené živočichy a svedou sekvenovat DNA získanou z kostí či těl dávno vyhynulých zvířat. A jeden tým expertů si tak teď dal za úkol přivést zpátky k životu mamuta srstnatého. A to už za pár let.

Skupinu genetiků vede George Church z lékařské fakulty Harvardovy univerzity a jejím cílem je oživit právě mamuty, kteří zmizeli z povrchu Země asi před čtyřmi tisíci let. Experti počítají s tím, že zvíře s masivními kly z doby ledové dokáží vrátit do jeho přirozeného prostředí, píše americká CNN. Jejich snahy nyní dostaly pořádnou dávku pomyslné živé vody, toto pondělí bylo oznámeno, že ambiciózní projekt získal investici ve výši 15 milionů dolarů (asi 323 milionů korun).

Dále čtěte

Jak fungoval systém Babiš: Máme důkaz toho, jak současný premiér platil Zemanovu ČSSD

Týdeník FORUM se v aktuálním vydání věnuje popisu "SYSTÉMU BABIŠ", tedy způsobu, jakým český předseda vlády přišel ke svému bohatství.

Podporovatelé projektu zmrtvýchvstání tvrdí, že oživení mamuta, byť v pozměněné formě, může pomoci obnovit křehký ekosystém arktické tundry, bojovat s klimatickými změnami a vést k záchraně ohroženého slona indického, který je blízkým příbuzným mamutů srstnatých. Cílem genetiků přitom není mamuta přímo naklonovat, na to jsou vzorky DNA, které se jim podařilo získat, příliš poškozené uplynulým časem.

Místo toho chtějí pomocí genetického inženýrství stvořit živoucího, chodícího křížence mezi mamutem a slonem, který by na první pohled ovšem byl od svého prehistorického předobrazu k nerozeznání. „Naším cílem je mít první mláďata v časovém horizontu čtyř až šesti let,“ nechal se slyšet mecenáš Ben Lamm, který spolu s genetikem Churchem založil společnost stojící v pozadí ambiciózního podniku.

Aktuální mnohamilionová investice je přitom podle profesora genetiky Churche pro projekt obrovským krokem kupředu. „Upřímně řečeno to byl až do letoška jenom takový můj vedlejšák. Ale teď to opravdu můžeme dokázat. Tohle změní úplně všechno,“ domnívá se uznávaný odborník na genetiku Church, který stojí i za projektem genetické úpravy prasat, po níž je možné orgány ze zvířat transplantovat lidským pacientům. Modifikovaná prasata už se množí a jejich orgány už zkoumají odborníci v Massachusettské všeobecné nemocnici v rámci předklinických zkoušek.