Vedoucí oddělení správy budov olomouckého magistrátu Vladislava Mašková s vlajkou Evropské unie ve skladu vybavení do volebních místností pro volby Evropského parlamentu. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Evropané začali vybírat své zástupce v Evropském parlamentu. Od čtvrtka do neděle má možnost přijít k urnám 373 milionů voličů ze všech 27 členských zemích Evropské unie. Volit budou 720 europoslanců.
Volby v České republice probíhají tradičně v pátek a v sobotu. V pátek 7. června jsou volební místnosti otevřené od 14 do 22 hodin, v sobotu 8. června od 8 do 14 hodin.
Výsledky se začnou zveřejňovat až v neděli večer po 23. hodině. V jednotlivých členských zemích se totiž volí v různých dnech v závislosti na místní tradici. V některých státech se volí až v neděli a s výsledky se zpravidla čeká na moment, kdy se zavřou všechny volební místnosti. Hlasy v Česku sice budou sečteny v sobotu, ale s jejich zveřejněním se tedy bude čekat.
Volby oficiálně zahájilo Nizozemsko, které volí už od čtvrtka.
Celkově Evropané do Evropského parlamentu volí 720 europoslanců, přičemž počet křesel závisí na velikosti země. Čím větší je země, tím více míst v jednací komoře jí náleží. Například němečtí europoslanci mají 96 křesel a Francouzi 81, zatímco Malta, Kypr a Lucembursko jen po šesti.
Češi do europarlamentu volí 21 europoslanců. Dostane se do něj každé politické uskupení, které překročí hranici 5 procent a mandáty se rozdělí podle zásady poměrného zastoupení.
Europoslanci ovšem na rozdíl od těch v národních parlamentech nemohou sami navrhovat nové zákony. Takové právo iniciativy má totiž Evropská komise, která píše první návrhy všech nových zákonů, což jí dává velkou moc. Poslanci mají vliv na novelizaci legislativy a o zákonech, které dohadují se zástupci Rady EU a Evropské komise, rozhodují při závěrečném hlasování.
Evropský parlament je jednou ze tří hlavních institucí EU a je jediným, který je volený přímo. Dalšími dvěma institucemi jsou Rada, kde se scházejí ministři a předsedové vlád, a Evropská komise, výkonná složka bloku.
V europarlamentu v současnosti existuje sedm uskupení, frakcí. Je to Evropská lidová strana (EPP), Obnova Evropy (Renew Europe), Evropští konzervativci a reformisté (ECR), Socialisté a demokraté (S&D), Levice (GUE/NGL), Evropská svobodná aliance (Zelení/EFA) a Identita a demokracie (ID).
Vítězem voleb je ta skupina, která získá nejvíce křesel, což je důležité, protože lídři EU, například německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský Emmanuel Macron, jsou podle smluv EU povinni vzít výsledky voleb v úvahu při návrzích jmen na předsedu Evropské komise, což je všeobecně považováno za nejsilnější roli v Evropě.
Právě složení Evropské komise se bude týkat první zásadní úkol nově zvoleného parlamentu. Bude totiž schvalovat 27 lidí, kteří budou Evropskou unii příštích pět let řídit. To znamená podpořit nebo nepodpořit aktuální předsedkyni Evropské komise Němku Ursulu von der Leyenovou, která bojuje o druhé funkční období, a její tým komisařů.
Očekává se, že se po volbách politické směřování europarlamentu promění a posune doprava, a to zejména silnou pozicí francouzského Národního shromáždění Marine Le Penové, německé sociální demokracie SPD kancléře Olafa Scholze a populistické Alternativy pro Německo. To by pro příštích pět let mohlo znamenat odklon od environmentálních priorit unie směrem k větší podpoře výroby, bezpečnosti a zemědělství a k tvrdšímu postoji k migraci.
