Neděle 29. května je 150. dnem roku 2016, do konce roku zbývá 216 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 2005 (32,8 stupně C) a nejnižší v roce 1957 (3,1 stupně C).

Svátek mají Maxmilián (Maximilián) a Maxim (Max). Zatímco Maxim znamená „největší, velkého vzrůstu“, jméno Maxmilián údajně vzniklo uměle, když je pro svého syna nechal vytvořit německý císař Friedrich III. Chtěl totiž, aby jeho syn měl vzory ve slavných Římanech Fabiu Maximovi a Scipiu Aemilianovi. Mezi nositele těchto nepříliš běžných jmen patří psychiatr, pedagog, jáhen a spisovatel Jaroslav Maxmilián Kašparů nebo již zemřelí fyzik a astronom Maximilián Hell a malíř a grafik Max Švabinský.

Pranostika:

V máji hřímoty nedělají trampoty.

* * *

Světově uznávaný astronom, geofyzik a polární badatel Antonín Mrkos, od jehož úmrtí uplyne 29. května dvacet let, působil na observatořích na Skalnatém plese a na Lomnickém štítu a od roku 1965 byl po čtvrt století ředitelem hvězdárny na Kleti. Zabýval se zejména studiem a měřením přesných pozic malých těles sluneční soustavy, planetek a komet.

Během svého života objevil nebo byl spoluobjevitelem celkem 273 planetek a 13 komet. Jeho jméno nese planetka číslo 1832, jméno jeho rodiště (Střemchoví v okrese Brno-venkov) zase planetka číslo 2811.

V druhé polovině 50. let a na počátku let šedesátých se Mrkos zúčastnil dvou sovětských expedic do Antarktidy, kde mimo jiné studoval polární záři. Tam také jako vůbec první Čech dosáhl jižního geomagnetického pólu.

* * *

V kruhu uspořádaných 12 žlutých (zlatých) hvězd na modrém poli, to je dnes již světoznámá vlajka Evropské unie. Zástavu, kterou navrhl zaměstnanec poštovní služby Rady Evropy (RE) Arsene Heitz, nejprve užívala pouze tato instituce. Před 30 lety, 29. května 1986, pak byla vlajka poprvé vyvěšena před sídlem Evropského společenství v Bruselu. Z toho poté na základě Maastrichtské smlouvy vznikla Evropská unie, která vlajku převzala.

Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce, 12 hodinám na ciferníku či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s původním počtem členských zemí ES. Rada Evropy měla tehdy 15 členů. Hvězdy symbolizují evropské národy a kruh jejich svazek.

Státy EU nemají pro vyvěšování vlajky jednotná pravidla, ani unie pro její používání nemá vlastní právní předpis. V některých členských zemích je užívání vlajky EU upraveno zákonem, jinde (včetně ČR) se její vyvěšování řídí podle zákona o užívání státních symbolů. Nyní například vlaje na Pražském hradě, na jaře 2013 ji tam vyvěsili prezident Miloš Zeman s předsedou Evropské komise José Barrosem. Zemanův předchůdce Václav Klaus byl naopak odpůrcem vyvěšení vlajky EU nad Hradem.

* * *

Schválení zásad pro sestavení seznamu podniků a majetkových účastí státu určených pro privatizaci, o kterých česká vláda rozhodla 29. května 1991, bývá považováno za zahájení velké privatizace. Jejím základem se stal zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, který nabyl účinnosti 1. dubna 1991. Velkou privatizací, která skončila v roce 1994, prošel majetek v účetní hodnotě zhruba bilion korun.

Vybrané firmy byly odstátněny některou z metod privatizace, které zahrnovaly veřejné aukce a soutěže, přímý prodej určenému vlastníkovi (například Škoda Auto) a kupónovou privatizaci (Tatra či ČZ). V rámci „kupónovky“ byly akcie firem nabídnuty zájemcům prostřednictvím investičních kupónů. Ve dvou vlnách kupónové privatizace (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994) bylo zprivatizováno 1172 podniků v tehdejší hodnotě 367,5 miliardy korun.

* * *

Velký rozruch na české politické scéně vyvolala v roce 2006 takzvaná Kubiceho zpráva. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice před deseti lety, 29. května 2006, předložil sněmovnímu brannému výboru zprávu, která upozorňovala na sílící vliv organizovaného zločinu v Česku. Jelikož část utajovaného dokumentu unikla do médií a bylo těsně před volbami, vzbudila zpráva vlnu nevole především v řadách tehdy vládní ČSSD.

Ve zprávě ÚOOZ byly mimo jiné poznatky útvaru o tom, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů. Zmiňovala například vraždu kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či případ podezření z korupce kolem výroby biolihu.

Podle ČSSD byla zpráva nepravdivá a poškodila její dobrou pověst. Kubiceho, který se později stal ministrem vnitra, proto žalovala jak sociální demokracie, tak i její bývalý předseda Jiří Paroubek. Ten také po volbách, které vyhrála opoziční ODS, zpochybnil jejich platnost a občanské demokraty obvinil z nečistých praktik. Strana nakonec žalobu stáhla. V dubnu 2011 Nejvyšší soud odmítl Paroubkovo dovolání a potvrdil, že Kubice se mu za zprávu nemusí omlouvat.

Kubice podle svých slov předložil poslancům zprávu proto, že se někdo pokoušel zdiskreditovat jeho podřízené a ovlivnit vyšetřování. Informace nebyly určeny pro veřejnost. Národní bezpečnostní úřad později pokutoval poslance ODS Ivana Langera a KDU-ČSL Pavla Severu za to, že nechali tajný dokument bez dozoru, a ten pak unikl do médií.

* * *

Narozeniny slaví:

režisérka a scenáristka Věra Plívová-Šimková (1934)

sportovní střelec a olympijský vítěz Jan Kůrka (1943)

americký filmový hudební skladatel Danny Elfman (1953)

dirigent Hynek Farkač (1954)

americká zpěvačka LaToya Jacksonová (1956)

americká herečka Annette Beningová (1958)

britský herec Rupert Everett (1959)

režisér a scenárista Bohdan Sláma (1967)

britský hudebník Noel Gallagher (1967)

kanadský hokejista Mike Keane (1967)

britská zpěvačka Mel B (1975)

ruský fotbalista Andrej Aršavin (1981)