Úterý 31. května je 152. dnem roku 2016, do konce roku zbývá 214 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 2008 (32,5 stupně C) a nejnižší v roce 1864 (3,8 stupně C).

Svátek má Kamila. Je to jméno přejaté z latiny, patrně orientálního původu, ženská podoba mužského jména Kamil, které znamená „urozený mladý obětní služebník, chrámový sluha“. K jeho známým nositelkám patří hlasatelka Moučková, výtvarnice Ženatá, herečka Špráchalová nebo její slovenská kolegyně Magálová.

* * *

V pátek 31. května 1996 začaly první parlamentní volby v historii samostatné České republiky, které skončily velkou změnou na politické scéně. Díky intenzivní kampani vedené Milošem Zemanem v nich výrazně uspěla do té doby spíše okrajová sociální demokracie a vládní strany, tedy ODS, ODA a KDU-ČSL, přišly o většinu v Poslanecké sněmovně. Občanští demokraté získali 29,62 procenta hlasů a 68 mandátů, ČSSD jen o tři procenta a sedm mandátů méně.

Po složitých povolebních jednáních – dosavadní vládní koalice měla jen 99 poslanců – opoziční sociální demokracie výměnou za podporu vlády získala křeslo předsedy Sněmovny, kterým se stal Miloš Zeman. Druhá vláda Václava Klause ovšem nepřežila ani dva roky, její takříkajíc vrozenou nestabilitu začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy země. Ekonomická krize postupně přerostla i v krizi politickou, kterou urychlila aféra okolo financování ODS.

V listopadu 1997 představitelé ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, aby odstoupil z čela strany. Klaus rezignoval na premiérské křeslo, pozici předsedy ODS však uhájil. Od ledna do července 1998 pak zemi vedla úřednická vláda vedená guvernérem České národní banky Josefem Tošovským a v červnu 1998 se konaly předčasné volby. V nich zvítězila Zemanova ČSSD, která uzavřela s ODS opoziční smlouvu, díky níž sociální demokraté vládli celé čtyřleté období. Klaus se stal předsedou Sněmovny.

* * *

Dublinský rodák Colin Farrell, který 31. května oslaví čtyřicetiny, se na přelomu tisíciletí zařadil mezi nejznámější hollywoodské představitele drsných mužů. Poprvé na sebe upozornil v roce 2000 ve filmu Tábor Tygrů režiséra Joela Schumachera, o pár let později už zářil v hlavni roli thrilleru Telefonní budka. Oliver Stone jej obsadil do titulní role svého Alexandra Velikého (2004), za výkon ve filmu V Bruggách (2009) získal Zlatý globus.

Snad ještě více než hereckým nadáním ale na sebe Farrell upozorňoval svými alkoholovými a drogovými eskapádami, má za sebou i pobyt v léčebně. Proslul také jako sukničkář, chodil s řadou hereček a modelek. V posledních letech se ale dvojnásobný otec (každé dítě má ovšem jinou matku) uklidnil – i kvůli tomu, že starší James trpí genetickou poruchou zvanou Angelmanův syndrom. A podobně jako řada kolegů naskočil na seriálovou vlnu, objevuje se v Temném případě na stanici HBO.

* * *

Londýnské letiště Heathrow, které bylo otevřeno 31. května 1946, je nejrušnějším vzdušným přístavem v Evropě. Loni odbavilo 75 milionů cestujících, což jej řadí na šesté místo na světě. Ještě před lety přitom bývalo největší ze šestice londýnských letišť pravidelně mezi třemi nejvytíženějšími na světě. Nástup asijské konkurence ale přinesl změnu, dnes se musí Heathrow sklonit nejen před letišti v americké Atlantě či Chicagu, ale i Dubají a Pekingem.

Historie létání se v Heathrow, které leží asi 25 kilometrů západně od centra Londýna, začala psát už koncem 20. let minulého století, ve velký vzdušný přístav pro stroje mířící na Dálný východ se začala původní louka měnit v roce 1944. Dříve, než stačilo Královské letectvo nové letiště dokončit, ale druhá světová válka skončila. Pod vojenskou správou zůstalo ještě rok, první civilní let se na něm ale uskutečnil už v lednu 1946, cestující mířili přes Lisabon do argentinského Buenos Aires.

Řadu let ale například ještě trvalo, než se cestující i piloti na Heathrow dočkali komfortu v podobě zpevněné vzletové a přistávací dráhy. A teprve v roce 1955 královna Alžběta II. otevřela první opravdovou letištní budovu, Europe Building (pozdější Terminál 2). Během následujících let stále rostoucí Heathrow zažilo řadu významných událostí, právě na něm například v lednu 1970 přistál první komerční let Boeingu 747 v barvách společnosti Pan Am.

* * *

První lanovka v Praze i v českých zemích, která zahájila provoz 31. května 1891, nevedla na Petřín, ale spojovala vltavské nábřeží s Letenskou plání. Teprve o dva měsíce později přivítala první cestující také dodnes fungující dráha vedoucí z Malé Strany na známý pražský vrch. Obě lanovky přitom pracovaly na stejném principu – do nádrže sestupujícího vozu se napouštěla voda, která se dole vypouštěla poté, co její hmotnost vytáhla druhý vagon nahoru. Až později se uplatnil elektrický pohon.

Lanová dráha vznikla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy a na Letné navazovala na Křižíkovu tramvaj, která vozila návštěvníky výstavy. Její 109 metrů dlouhá trať překonávala výškový rozdíl 40 metrů a jízda trvala necelé dvě minuty. V letech 1902 až 1903 byla letenská lanovka elektrifikována. Během první světové války však byl její provoz zastaven a v roce 1926 ji nahradily kryté pohyblivé dřevěné schody připomínající dnešní eskalátory. Tyto schody na Letné fungovaly do roku 1935, dodnes se ale dají ve svahu najít zbytky terénních úprav.

* * *

Jiří Kuběna, který se narodil 31. května 1936, patří k nejvýraznějším básníkům v zemi, sám přitom zdůrazňuje, že k moravským. Za komunismu přitom vycházely jeho básně hlavně jako bibliofilie, strojopisy, samizdaty, případně v časopisech. Prostějovský rodák, vlastním jménem Paukert, spolupracoval už v 50. letech s vrstevníky Václavem Havlem či Josefem Topolem. Po srpnu 1968 ale dlouho vydávat nesměl a normalizační izolaci prožil hlavně v samizdatu.

Větší příležitosti se autorovi, označovanému za nejvýznamnějšího homoeroticky orientovaného básníka v současné české literatuře, otevřely po pádu komunistického režimu. Po listopadu 1989 vydal řadu knih, včetně devítisvazkového Díla. „Kuběnovo úsilí spojit náboženskou exaltovanost a patos katolického řádu s avantgardními postupy dává jeho poezii apelativní gestaci a dramatičnost,“ píše se o něm ve Slovníku české literatury.

Kuběna vyrůstal v Praze, koncem 40. let se ale rodina přestěhovala do Brna, kde vystudoval dějiny umění. Už od poloviny 50. let spojil svůj život s hradem Bítov, kde nejen prováděl turisty, ale také pořádal setkání českých a moravských básníků i výstavy předních výtvarníků. „Dá se říci, že Bítov stvořil mě a já zase Bítov,“ řekl před několika lety Kuběna, který mezi roky 1994 a 2006 působil na hradě i jako kastelán a podílel se na jeho generální obnově.

* * *

Narozeniny slaví:

americký herec, režisér a producent Clint Eastwood (1930)

básník Jiří Kuběna (1936)

americký zpěvák a skladatel Peter Yarrow, člen folkového tria Peter, Paul and Mary (1938)

německá politička Antje Vollmerová (1943)

americký herec Tom Berenger (1949)

rakouský herec, režisér a spisovatel Gabriel Barylli (1957)

německý herec Sebastian Koch (1962)

maďarský politik Viktor Orbán (1963)

americká herečka Brooke Shieldsová (1965)

finský skokan na lyžích, dvojnásobný olympijský vítěz Toni Nieminen (1975)

irský filmový herec Colin Farrell (1976)