Neděle 19. června je 171. dnem roku 2016, do konce roku zbývá 195 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 2013 (34,4 stupně C) a nejnižší v roce 1985 (7,3 stupně C).

Svátek má Leoš. Podle některých badatelů je to jméno řeckého původu a znamená „lev“, podle jiných se jedná o osamostatnělou domáckou podobu jmen německého původu Leonard („silný, tvrdý jako lev“) nebo Leopold („pro lid statečný, smělý“) či jména řeckého původu Leontýn („lví, lvův; lvovský“). K jeho známým nositelům patří moderátor Mareš, flétnista a dirigent Svárovský nebo již zesnulí hudební skladatel Janáček a herec Suchařípa.

Katolický kalendář připomíná svatého Gervasia a Protasia.

* * *

Pranostika:

Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.

* * *

Před 90 lety, 19. června 1926, se v Praze narodil nestor české science fiction Josef Nesvadba. Vzhledem k povolání lékaře – psychiatra byla častým tématem jeho tvorby psychofikce, sci-fi žánr, který bádá ne v hlubinách vesmíru, ale v hlubinách lidské duše.

Od mládí tíhnul k filozofii i k medicíně, nakonec na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy vystudoval psychiatrii, souběžně také několik semestrů estetiky. Pracoval pak v civilním i vojenském lékařství. Do literatury vstoupil po válce jako překladatel anglické poezie a drobné prózy psal už za svých studií. Do výčtu jeho aktivit patří i rozhlasové hry a seriály.

Ve svých prózách prokazoval kombinační schopnosti a fantazijní vynalézavost zaměřenou na zkoumání problémů člověka a proti zneužití vědy a intelektu. V žánru sci-fi patřil spíše ke škole H. G. Wellse, jenž zobrazoval současné problémy ve vypouklém zrcadle fantazie a „nevymýšlel si“ jako například Jules Verne. Navazoval na nejlepší českou i světovou tradici žánru od Jakuba Arbese až právě po Wellse a Karla Čapka.

Klasikou české sci-fi jsou dnes Nesvadbovy soubory povídek Tarzanova smrt, Einsteinův mozek, Výprava opačným směrem a knihy Dialog s doktorem Dongem či generační román s tajemstvím První zpráva z Prahy (původní necenzurovaná verze vyšla v roce 1992).

Po Nesvadbových prózách sahali často také filmaři. Dodnes jsou divácky oblíbené filmy režiséra Jindřicha Poláka Zítra vstanu a opařím se čajem či Upír z Feratu Juraje Herze. Sám Nesvadba se podílel na scénářích ke známým filmům Blbec z Xeenemünde a Tarzanova smrt režiséra Jaroslava Balíka. Rovněž spolupracoval na komedii o výpravě z budoucnosti do minulosti Zabil jsem Einsteina, pánové… nebo na filmu Slečna Golem. Často využívané téma záměny identity použil ve filmu Ztracená tvář. V 80. letech byl populární televizní seriál Bambinot, k němuž napsal scénář spolu s Milošem Macourkem.

Zemřel 26. dubna 2005 v Praze ve věku 78 let. Jeho dcerou je spisovatelka Barbara Nesvadbová.

* * *

Švédský král Carl XVI. Gustaf míval v mládí pověst sukničkáře, nakonec ale i on našel tu pravou a 19. června 1976 se oženil s dcerou německého podnikatele Silvií Sommerlathovou. O dva roky starší krásku s brazilskou krví v žilách potkal ještě jako následník trůnu na olympiádě v Mnichově v roce 1972. Silvie tehdy byla zadaná, nakonec ale po utajených schůzkách se v prosinci 1975 nový pár poprvé ukázal i na dvorním plese.

Urozenou veselku si sice nenechaly ujít tisíce lidí, v porovnání s jinou královskou svatbou, kterou o pět let později slavili britský následník trůnu Charles a Diana Spencerová, to ale byla komorní událost. Tedy až na vystoupení populární skupiny ABBA na slavnostním představení v divadle den před svatbou. Podobně vyznívá i srovnání loňského sňatku dcery Carla a Silvie, princezny Victorii, s nedávnou londýnskou slávou, při které si anglický princ William bral Kate Middletonovou.

Švédské pojetí monarchie je vůbec skromnější a civilnější než to britské. „Zatímco britská královská rodina bývá cosi jako televizní drama na pokračování, švédská panovnická rodina je mnohem jednodušší a mnohem otevřenější. Krále a jeho lid nedělí žádná opona,“ tvrdí švédský tisk. Popularitu královského páru, který má ještě syna Carla Philipa a dceru Madeleine, nenarušila ani králova dyslexie, odhalení jeho románků nebo Sofiina obhajoba otcova členství v nacistické straně.

* * *

Před 90 lety, 19. června 1926, se narodil novinář a publicista Jiří Ješ. Byl mimo jiné dlouholetým úspěšným organizátorem koncertů vážné hudby, působil i v kanceláři prezidenta republiky. V roce 1996 se stal prvním držitelem novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky.

Do českého veřejného života vstoupil hned po skončení druhé světové války. Jako student tehdejší Vysoké školy obchodní a funkcionář Svazu vysokoškolského studentstva byl asistentem zástupce šéfredaktora Svobodného slova Miroslava Koháka, pozdějšího ředitele českého vysílání Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Pravidelně také přispíval do Peroutkových Svobodných novin a týdeníku Dnešek.

Po únorových událostech roku 1948 byl však vyloučen ze studia na všech československých vysokých školách a brzy nato zatčen kvůli dopisování s uprchlým studentským předákem Emilem Ransdorfem. Podruhé se ve vězení ocitl v roce 1951 za velezradu a pokus o emigraci. Z devíti a půl roku strávil za mřížemi polovinu. Pak působil v různých podřadných zaměstnáních na severu Čech, kam se musela celá jeho rodina odstěhovat.

Po roce 1989 se stal nejdříve komentátorem a moderátorem Radiofóra, pak českého vysílání Rádia Svobodná Evropa a současně autorem pravidelných relací stanice Praha Výročí kulatá a nekulatá a Dialogy nad životem. Podílel se rovněž na vysílání Dobrého jitra z Prahy. V letech 1993 až 1998 byl členem Rady ČTK, které také tři roky předsedal.

Když vysílání Rádia Svobodná Evropa skončilo, pokračoval jako komentátor Českého rozhlasu 6, kde byl autorem pravidelným pondělních komentářů a pátečních zamyšlení na konci týdne. Je autorem i mnoha komponovaných pořadů na různá témata, například Hudby v české politice a dějinách.

Je autorem publikace Jak pořádat koncerty vážné hudby, vzpomínkové knihy Co přines čas, výboru z rozhlasových promluv z let 1992 až 1997 Hovořil Jiří Ješ a kazety a kompaktní desky Naši presidenti. Zemřel 20. července 2011.

* * *

Osmdesáté narozeniny oslaví 19. června bývalý sportovní novinář, redaktor a komentátor Jaroslav Suchánek. Kariéru začal v Československém rozhlase v roce 1962. Později přešel do Československé televize, kde pracoval 25 let. Komentoval především lyžování, cyklistiku a gymnastiku.

Podílel se na sportovních přenosech z olympijských her v Sapporu, Innsbrucku, Moskvě nebo Soulu a na patnácti ročnících cyklistického Závodu míru. Podle svých slov komentoval asi čtyři tisíce hodin sportovních přenosů. Napsal také několik scénářů, podílel se i na knize českého flétnisty a pedagoga Václava Žilky Jak se dělá muzikant. Je autorem knih Odvrácená tvář sportu (2006) a 1500 sportovních tragédií (2001). Jeho synem je moderátor a herec Michal Suchánek.

* * *

Narozeniny slaví:

bývalý sportovní redaktor a komentátor Jaroslav Suchánek (1936)

básník, textař a zpěvák Jan Vodňanský (1941)

bývalý prezident České republiky Václav Klaus (1941)

italský podnikatel Gilberto Benetton (1941)

herec, režisér a scenárista Vít Olmer (1942)

barmská disidentka, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij (1945)

bosenskosrbský politik Radovan Karadžić (1945)

britský spisovatel indického původu Salman Rushdie (1947)

americká herečka Kathleen Turnerová (1954)

ruský hokejista Sergej Makarov (1958)

bývalý německý prezident Christian Wulff (1959)

americká zpěvačka Paula Abdulová (1962)

norský běžec na lyžích a osminásobný olympijský vítěz Björn Dählie (1967)