Pondělí 20. června je 172. dnem roku 2016, do konce roku zbývá 194 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v letech 2002 a 2013 (34,6 stupně C) a nejnižší v roce 1821 (7,2 stupně C).

Svátek má Květa. Je to novější české jméno, které znamená „kvetoucí“. Považuje se za českou obdobu původem latinského jména Flóra a užívá se také jako domácí podoba jména Květoslava. Ke známým nositelkám tohoto jména patří herečka Fialová, která však při narození dostala jméno Květoslava, grafička a ilustrátorka Pacovská nebo bývalá běžkyně na lyžích Jeriová-Pecková.

* * *

Poslední Škoda Felicia sjela z výrobních pásů automobilky 20. června 2001. Ve stejný den jako poslední felicii přitom ve Škodě Auto vyrobili i jubilejní třímiliontý vůz od spojení s německým Volkswagenem. Tím byla stříbrná Škoda Octavia, model, který začal v roce 1996 definitivně psát novou éru největší české automobilky. Už dva roky před octavií se ale světu představila felicia, první výsledek česko-německé spolupráce.

Nový typ automobilu sice na první pohled připomínal jen poněkud kulatější Škodu Favorit, se kterou sdílel i řadu dílů podvozku a základní motor, uvnitř ale bylo změn více. Nová škodovka byla pevnější, zákazníci se dočkali airbagů i dvou nových motorů z produkce VW včetně dieslu.

Nadcházející lepší éru mladoboleslavské firmy předznamenával také název, který automobilka převzala od jedné z nejkrásnějších škodovek všech dob, kabrioletu Škoda Felicia vyráběného v letech 1959-1964. Ve výrobním programu vydržela nová felicie sedm let, poslední dva roky se vyráběla souběžně s podstatně modernější (ale uvnitř menší) fabií, své zákazníky však stále ještě měla. Její osud pak zpečetily nové ekologické předpisy, kterým už její motory nevyhovovaly a investice do výměny pohonné jednotky neměla pro továrnu smysl.

* * *

Charismatický slovenský herec Vlado Müller zůstává i 20 let po smrti nezapomenutelnou postavou. Umělec, který zemřel 20. června 1996, vytvořil na divadle i před kamerou desítky rolí. Děti jej znají třeba jako samotářského hajného Horynu ze seriálu Přátelé zeleného údolí, dospělým mohl utkvět v paměti jeho neústupný kaprál Hoferik z protiválečného filmu Signum Laudis (1980).

Müller se narodil 19. března 1936 v Bratislavě. Původně měl být horníkem, vystudoval ale divadelní kurz na bratislavské konzervatoři a po angažmá v Nitře a armádním souboru zakotvil v roce 1966 na Nové scéně SND. Tam hrál až do vážného úrazu, který jej v roce 1990 přiměl opustit jeviště. Ve filmu na sebe Müller poprvé upozornil začátkem 60. let ve filmu Smrt si říká Englechen (hrál přitom už ve starší televizní adaptaci tohoto Mňačkova románu) a Ján Kádár a Elmar Klos jej poté obsadili i do titulní role ve snímku Obžalovaný.

V 70. a 80. letech hrál Vlado Müller kromě divadla v řadě televizních inscenací. Před kamerou se naposledy objevil v roce 1994, to už žil v ústraní na chalupě a vystupoval hlavně v rozhlase. V polovině 90. let mu lékaři diagnostikovali rakovinu a z mohutného chlapa zbyl jenom stín. „Nikdy nezapomenu na poslední setkání s otcem v nemocnici. Seděl tam člověk, který zhubnul třicet kilo, byl pokorný a ochotný poslouchat i jiné lidi. Úplně jiný člověk než ten, kterého jsem znal celý život,“ vzpomínal na poslední setkání s otcem zpěvák Richard Müller.

„Oba jsme byli dvě stejně tvrdohlavé palice… a první krok neudělal žádný z nás,“ přiznal také. Vztah Müllerových, dvou velkých slovenských umělců, byl velmi komplikovaný. Kromě otcovy nepřístupnosti v tom sehrálo roli i to, že Vlado opustil svou první ženu v době synova dospívání. „Pro mě byl táta … cizí člověk. Neumím si představit, že v otcovsko-synovském vztahu může být něco krutějšího, než když vám zbude takový pocit,“ řekl k tomu před lety Richard Müller.

* * *

Sedmdesáté narozeniny oslaví v pondělí 20. června bývalý prezident Východního Timoru José Alexandro Gusmao, zvaný Xanana. Byl prvním prezidentem od vyhlášení nezávislosti Východního Timoru na Indonésii v roce 2002 a platí stále za charizmatického vůdce odboje.

Bývalý stoupenec marxistické ideologie, kterou zavrhl koncem 80. let, se narodil v Manatutu v učitelské rodině se sedmi dětmi. Do boje proti indonéské armádě se zapojil krátce po její invazi v roce 1975. O čtyři roky později již stál v čele hnutí Fretilin, což bylo národně osvobozenecké hnutí Východního Timoru, a do listopadu 1992, kdy byl zatčen, velel jejím ozbrojeným jednotkám. V květnu 1993 ho indonéské soudy za protistátní agitaci a vzpouru odsoudily k doživotnímu vězení, které mu v srpnu téhož roku prezident Suharto zmírnil na 20 let.

Ve vězení se zabýval strategií odboje, studoval angličtinu, indonéštinu a práva a snažil se zasahovat do jednání o budoucnosti Východního Timoru. V Lisabonu mu vyšla v roce 1994 autobiografie a eseje, v roce 1998 sbírka veršů. Koordinační exilová Národní rada timorského odporu (CNRT) v dubnu 1998 na sjezdu představitelů různých směrů odboje jmenovala Gusmaa a Josého Ramose Hortu, nositele Nobelovy za mír, nejvyššími představiteli odboje proti indonéské vládě.

Po pádu Suharta v květnu 1998, kdy Indonésie zahájila demokratické reformy a přistoupila na smířlivější politiku vůči Východnímu Timoru, byl Gusmao v únoru 1999 přemístěn z vězeňské cely do domácího vězení v Jakartě a pak propuštěn na svobodu. Jeho boj za lidská práva Evropský parlament v říjnu 1999 ocenil Sacharovovu cenou za svobodné myšlení.

V letech 2002 až 2007 byl prvním prezidentem Východního Timoru po vyhlášení nezávislosti a v letech 2007 až 2015 byl premiérem země.

Xanana Gusmao je od července 2000 podruhé ženatý a má pět dětí.

* * *

V historii českého i československého fotbalu je zlatým písmem zapsán 20. červen 1976, kdy českoslovenští fotbalisté vybojovali v Bělehradě po penaltovém rozstřelu ve finálovém zápase proti týmu NSR titul mistra Evropy. Proslavenou se stala zejména rozhodující penalta „klokana“ Antonína Panenky, který poslal míč pomalým obloučkem doprostřed branky, zatímco brankář Sepp Maier se vrhl k levé tyči. Díky Panenkovu „dloubáku“ získali naši fotbalisté jediné zlato ze světového či evropského šampionátu v historii.

Na závěrečný turnaj v Jugoslávii přitom mužstvo trenéra Václava Ježka odjíždělo v roli outsidera, přestože v základní skupině vyřadilo Anglii i Portugalsko a ve čtvrtfinále Sověty. V semifinále po prodloužení přešli i přes favorizované Holanďany v čele s famózním Johanem Cruyffem. Ve finále se čs. fotbalistům skvěle vydařil nástup a během půlhodiny vedli 2:0. Tradičně houževnatí Němci však ještě do poločasu snížili a v posledních vteřinách druhé půle vyrovnali. Prodloužení i díky výbornému výkonu brankáře Iva Viktora, nejlepšího hráče ME, rozuzlení nepřineslo, a tak přišly na řadu penalty.

* * *

Narozeniny slaví:

francouzský politik Jean-Marie Le Pen (1928)

americký herec Martin Landau (1928)

architektka Alena Šrámková (1929)

divadelní kritik a teoretik, bývalý ředitel Národního divadla v Praze Jindřich Černý (1930)

americká herečka Olympia Dukakisová (1931)

britský režisér Stephen Frears (1941)

bývalý východotimorský prezident José Alexandre Gusmao, známý pod jménem Xanana (1946)

americký zpěvák, skladatel, hudebník a producent Lionel Richie (1949)

bývalý irácký premiér Núrí Málikí (1950)

hokejový trenér Alois Hadamczik (1952)

americký herec John Goodman (1952)

slovenský režisér, scenárista, hudební skladatel a producent Dušan Rapoš (1953)

herečka Ilona Svobodová (1960)

australská herečka Nicole Kidmanová (1967)

zpěvák Petr Kolář (1967)

americký režisér a scenárista Robert Rodriguez (1968)

anglický fotbalista Frank Lampard (1978)