Pátek 3. června je 155. dnem roku 2016, do konce roku zbývá 211 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 1947 (31,9 stupně C) a nejnižší v roce 1810 (4,4 stupně C).

Svátek má Tamara. Je to jméno hebrejského původu, které znamená „palma datlová“. K jeho známým nositelkám patří mezzosopranistka Brummerová, baletka a choreografka Černá nebo bývalá ruská výškařka Bykovová.

* * *

Americký herec Anthony Quinn, který zemřel 3. června 2001 ve věku 86 let, se do srdcí diváků zapsal hlavně jako představitel Řeka Zorby. „Já jsem Zorba,“ prohlásil jednou o osudové filmové roli, která ale byla jen jednou z mnoha. Rodák z Mexika dokázal ztvárnit širokou škálu typů i národností. Na plátně byl Američanem, Arabem, Baskem, Číňanem, Angličanem, Francouzem, Židem, Irem, Italem, Mexičanem, Mongolem, Filipíncem, Portugalcem, Španělem i Ukrajincem.

Hrál role malé i velké, oscarovou sošku si Anthony Quinn odnesl za ztvárnění Paula Gaugina v životopisném snímku Žízeň po životě (1956) o geniálním malíři Vincentu Van Goghovi. Poprvé jej akademie ocenila Oscarem už o čtyři roky dříve za výkon ve vedlejší roli filmu Viva Zapata. Jeho talent se neomezoval jen na filmové plátno. Hrál i na divadle, režíroval, psal a maloval, modeloval sochy. A svůj genetický fond předal minimálně 13 potomkům, občas i nemanželským.

* * *

Tanečnice a zpěvačka Josephine Bakerová, která se narodila 3. června 1906 v americkém St. Louis, se mezi světovými válkami stala jednou z největších hvězd evropského kabaretu. Proslulost získala temperamentní černoška v říjnu 1925 během jediného večera, vystoupením v „La Revue Negre“ na pařížské Champs Elysées. Půvabná Josephine, jež tančila v sukýnce z pštrosích per či s trsy banánů kolem pasu, uchvátila publikum i dalších evropských měst, včetně Prahy.

Slávu si vychutnávala jako správná superstar – po pařížských bulvárech se procházela s leopardem na vodítku, oblečení pro ni navrhoval Christian Dior a v zástupu obdivovatelů nechyběli ani spisovatel Ernest Hemingway či malíř Pablo Picasso. V rodné Americe ale takové popularity nedosáhla, proto se ráda vracela do Paříže a později se stala i francouzskou občankou. Za druhé světové války pracovala pro Červený kříž a starala se i o zábavu francouzských jednotek v Africe a na Blízkém východě.

Po válce se jí podařilo prosadit i v Americe, kde se také angažovala ve prospěch hnutí za práva černochů. Za svého turné po USA v roce 1951 třeba odmítala hrát před odděleným publikem nebo bydlet v oddělených hotelech. Vždycky také toužila po velké rodině, vlastní děti ale mít nemohla, tak jich tucet adoptovala, byly různých ras a národností. Postupně se stáhla z showbyznysu a věnovala se svým nejbližším. Zemřela krátce po triumfálním comebacku v dubnu 1975 v milované Francii ve věku 68 let.

* * *

Americký patolog Jack Kevorkian, který zemřel 3. června 2011, pomohl zemřít zhruba 130 lidem a za svou mnohaletou propagaci eutanazie si vysloužil řadu přezdívek. Pro někoho byl „andělem smrti“, který nevyléčitelně nemocným pomohl od utrpení, jiní jej viděli jako vraha, jenž si zasloužil přísný trest. „Umírání není zločin,“ zněl nejslavnější výrok Kevorkiana, přezdívaného nejčastěji „Doktor Smrt“, který za své činy strávil osm let ve vězení.

Proti kontroverznímu patologovi přitom soudy vedly několik procesů, v nichž byl žalován za pomoc k sebevraždě – a nakonec osvobozen. Obžaloba mu nikdy vinu za úmyslné zabití nedokázala. Až v září 1998 Kevorkian svému pacientovi, dvaapadesátiletému Thomasi Youkovi, jenž trpěl nevyléčitelnou degenerativní nervovou chorobou, osobně vpíchl smrtící injekci a pořídil o tom filmový záznam. Ten poskytl médiím, následně byl obviněn z vraždy a odsouzen k nejméně desetiletému trestu.

Smrt byla pro lékaře arménského původu, jehož rodiče prchli před genocidou, životní téma. Už na stáži v detroitské nemocnici v roce 1952 si uvědomil, že „eutanazie za asistence lékaře a sebevražda jsou eticky správné“. A v roce 1987 po návštěvě Amsterodamu, kde se eutanazie tolerovala, začal i v USA nabízet „poradenství ve smrti“. „Eutanazie by měla být legální. To je cíl. Budu bojovat za její legalizaci, ale nechci už při tom porušovat zákony,“ řekl v roce 2007 při propuštění z vězení.

* * *

Narozeniny slaví:

švýcarský mikrobiolog, nositel Nobelovy ceny Werner Arber (1929)

filmový režisér a scenárista Václav Vorlíček (1930)

kubánský prezident Raúl Castro (1931)

dirigent, aranžér a producent Václav Hybš (1935)

německá spisovatelka Monika Maronová (1941)

zpěvák a kytarista Radek Tomášek (1946)

slovenská herečka Soňa Valentová (1946)

americká zpěvačka, baskytaristka a herečka Suzi Quatro (1950)

hokejista František Černík (1953)

výtvarník Jiří Georg Dokoupil (1954)

herečka Dagmar Čárová (1958)

divadelní režisér a herec Petr Kracik (1958)

divadelní režisér Zbyněk Srba (1961)

předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (1961)

běžkyně Helena Fuchsová (1965)

herec Jiří Langmajer (1966)

slovenský podnikatel a finančník Patrik Tkáč (1973)

ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová, olympijská vítězka (1982)

krasobruslař Tomáš Verner (1986)

španělský tenista Rafael Nadal (1986)