Sobota 4. června je 156. dnem roku 2016, do konce roku zbývá 210 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 1947 (32,6 stupně C) a nejnižší v roce 1810 (3,8 stupně C).

Svátek má Dalibor. Je to jméno slovanského původu, které znamená „vzdaluj boj“. K jeho známým nositelům patří zpěvák Janda a herec a moderátor Gondík.

* * *

Tenorista Ivo Žídek, který se narodil před 90 lety, 4. června 1926, patřil k nejzářivějším hvězdám „zlaté éry“ české poválečné opery. Svůj profesní život spojil v roce 1948 s pražským Národním divadlem. Na jeho scéně rozdával své pěvecké i herecké umění plných čtyřicet let a po listopadu 1989 zde také dva roky řediteloval.

Pro lyrický tenor zajímavého světlého témbru byl Žídek vyhledávaným představitelem zejména operních milovníků – s bravurou ale ovládal i obor hrdinný. Jeho nejznámější rolí byl furiantský chasník Jeník ze Smetanovy Prodané nevěsty; v sedmi různých nastudováních jej ztvárnil více než pětsetkrát. Další jeho parádní rolí byl Princ z Dvořákovy Rusalky.

K Žídkovým milovaným operám patřila ale i Její pastorkyňa Leoše Janáčka a postavy Števy i Laca. Pro mimořádnou muzikálnost a technickou vyspělost býval často obsazován i do obtížných partů soudobých skladeb. Celkem nastudoval přes 60 rolí a v březnu 1998 obdržel prestižní Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Zemřel 20. května 2003 ve věku 76 let.

* * *

Před 85 lety, 4. června 1931, se v Herálci u Humpolce narodil jeden z nejuznávanějších českých poválečných překladatelů, ale i básník a prozaik Jan Zábrana. Do jeho života krutě zasáhl komunistický režim. Oba rodiče mu poslal do vězení – otce na deset a matku na 18 let – a on sám nemohl dostudovat. Navzdory tomu se stal vynikajícím překladatelem. Do češtiny převedl desítky děl z ruštiny a angličtiny, například práce Ivana Bunina, Sergeje Jesenina nebo tvorbu básníků americké beatnické generace.

Vedle překladatelské činnosti se Zábrana věnoval vlastní literární tvorbě, především poezii. Jako básník debutoval časopisecky v roce 1957, za života vydal tři sbírky: Utkvělé černé ikony (1965), Lynč (1968) a Stránky z deníku (1968). Psal i hrabalovsky laděné prózy. S Josefem Škvoreckým napsal několik detektivek a dětskou knížku Táňa a dva pistolníci (1965). Velmi oceňované jsou jeho deníky z let 1970 až 1984, které vyšly posmrtně ve dvou svazcích pod titulem Celý život (1992).

Zábrana těžce nesl srpnovou invazi vojsk v roce 1968. V polovině 70. let onemocněl cukrovkou, na psaní ale nerezignoval. Zemřel 3. září 1984 na rakovinu v 53 letech. Zůstala po něm žena Marie a dcera Eva.

* * *

Sochařka, fotografka a architektka Magdalena Jetelová, která se narodila 4. června 1946, patří mezi nejúspěšnější české umělce současnosti. Je mimo jiné autorkou mnoha konceptuálních prostorových instalací pro prestižní galerie v Evropě a Spojených státech. Od roku 1985 dlouhodobě žije v Německu, kde v roce 2006 získala Cenu Lovise Corintha. V Praze se proslavila plastikou Židle na Vltavě před Museem Kampa v Sovových mlýnech, instalovanou v březnu 2006.

Jetelová pochází ze Semil, na začátku normalizace absolvovala v roce 1971 Akademii výtvarných umění v Praze. Účast na několika výstavách mimo oficiální galerie ji ale postavila mimo tehdejší oficiální kulturu. V 80. letech tak realizovala land artové konceptuální projekty (dočasné projekty pod širým nebem) jenom pro přátele, známá je její Realizace v Šárce. Její projekty i později vždy vycházely z aktivní práce s konkrétním místem definovaným architekturou, městským prostředím a krajinou.

Před emigrací zanechala Jetelová v Praze projekt podzemního zahradnictví pro Jižní Město. Jejím nejznámějším projektem je pak Domestikace pyramid, uskutečněná na několika místech Evropy. V letech 1990 až 2004 učila na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, od roku 2004 působí na akademii v Mnichově. Po vzniku samostatné České republiky byla Jetelová tři roky konzultantkou Rady Pražského hradu. A už v roce 1993 byla poprvé v ČR oficiálně k vidění její instalace v Letohrádku Belveder.

* * *

Rozhledna postavená na Velkém Blaníku, který je s 638 metry nad mořem přirozenou dominantou Chráněné krajinné oblasti Blaník, byla oficiálně zpřístupněna před 75 lety, 4. června 1941. Dřevěná věž ve tvaru husitské hlásky, krytá šindelem, je vysoká 30 metrů a na vyhlídku ve výšce 25 metrů se stoupá po 107 schodech.

Rozhledna už je třetí v pořadí. První vyhlídku nechal na vrcholu Velkého Blaníku postavit roku 1835 kardinál František hrabě Schönborn a kromě poskytování výhledu na podblanickou krajinu návštěvníkům také sloužila jako triangulační bod.

V roce 1914 zbudoval pražský arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště na Blaníku novou rozhlednu – 20 metrů vysokou věž dřevěné otevřené konstrukce, na kterou se dalo vystoupat pouze po žebřících. Ta ovšem rychle zchátrala a v roce 1936 se pod náporem větru zřítila.

Současnou rozhlednu připravoval Klub českých turistů v roce 1939 a její návrh vypracoval Alexander Hanuš. Byla dostavěna za protektorátu v roce 1941, ale válečné události ovlivnily její vzhled, když z rozhodnutí ministerstva obchodu bylo upuštěno od výstavby zvonice nad vstupem.

* * *

Narozeniny slaví:

spisovatelka Valja Stýblová (1922)

violista Milan Škampa (1928)

řecký prezident Karolos Papulias (1929)

americký herec Bruce Dern (1936)

americký spisovatel Robert Fulghum (1937)

kytarista a pedagog Milan Zelenka (1939)

flétnista Jiří Válek (1940)

výtvarnice, režisérka a choreografka Zdeňka Čechová (1944)

sochařka Magdalena Jetelová (1946)

bývalý rakouský kancléř Viktor Klima (1947)

rockový kytarista a skladatel Otakar Petřina (1949)

herečka Sylva Talpová (1955)

německý politik Bernd Posselt (1956)

maďarský politik Ferenc Gyurcsány (1961)

herečka Veronika Jeníková (1964)

italská mezzosopranistka Cecilia Bartoliová (1966)

bývalá italská sjezdařka Deborah Compagnoniová (1970)

konžský prezident Joseph Kabila (1971)

americká herečka Angelina Jolie (1975)

jamajský hudebník Julian Marley (1975)

německý fotbalista Lukas Podolski (1985)