Dopis Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska předsedovi České biskupské konference arcibiskupovi olomouckému Janu Graubnerovi a dalším biskupům vyvolá jistě u mnoha lidí negativní reakci. Objeví se námitky, jací jsou tohle katolíci, když se Schwarzenberg chová jako socialista a Kalousek je Kalousek a ještě nedávno prohlašoval, že z církve, kde je kardinál Duka, by snad vystoupil.

Kalousek a Schwarzenberg ale jen vyjadřují, co napadá mnoho katolíků a dalších křesťanů i nekřesťanů. Jak je možné, že čeští biskupové vyslali do Rady České televize osobu, jako je Hana Lipovská. Ta samá Lipovská, která náš vstup do Evropské unie považuje za něco horšího, než byla invaze armád vedených Moskvou 21. srpna 1968. Tatáž Lipovská, která prohlásila, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Tatáž, která doporučovala volit prokremelského kolaboranta Miloše Zemana za prezidenta a založila si takzvaný Institut svobody a demokracie s politickou chameleonkou Janou Bobošíkovou a Ladislava Jakla považuje za odborníka na média. Lipovskou, která je hvězdou Parlamentních listů.

Odpověď ale nebude složitá. Lipovská byla vyslána spíše kardinálem Dominikem Dukou než všemi biskupy. Některé možná uspokojilo, že má pověst „konzervativní katoličky“, a to jim stačilo. Jiní se snad nechtěli dostat do nějakého konfliktu s kardinálem, nebo jim to celé nepřipadalo důležité. Pokud to tak bylo, věc podcenili.

Kardinál Dominik Duka dělá dojem, že mentálně žije ve světě katolictví někdy v roce 1936. To už katolíci zase nabrali sebevědomí, ale uchovali si obranný postoj. Mělo to dobré důvody i špatné důvody. Reagovali někdy dobře, někdy špatně. Vytvořili hodnoty i podivnosti. Chtěli stát na straně národa a také stáli, jen někdy mysleli, že národ má vypadat podle nich. Ano, to si myslí mnoho lidí, nejsou jediní, tak to v životě chodí.

Teď ale nežijeme ve 30. letech. Primas český nemusí dělat ozdobný fíkus na státních oslavách, zvláště na těch, které pořádá Miloš Zeman, člověk pochybné pověsti a úmyslů. Jenže v tom je jádro problému.

Když si někdo myslí, že je se společností ve válečném stavu, vysílá podivné bojovníky a hledá si podivné spojence. Tak se Dominik Duka najednou dostává do stejné společnosti, jako jsou zemanovci, babišovci, okamurovci, brněnští takzvaní Slušní lidé. Jako by kardinál nechápal, že nemá v popisu role utíkat z natáčení, když nějaký evangelický představitel říká věci, které se mu nelíbí, že nemá chtít soudně zakazovat divadelní hry, že nemá být arogantní, když se ho někdo ptá na problémy sexuálního zneužívání v církvi a finanční problémy církevního hospodaření. Nedošlo mu, že o problematice uprchlíků má mluvit jako křesťan, a ne jako nějaký obránce římského valu před barbary. A také že nemá udělovat církevní tresty duchovním, kteří na společenské a politické problémy mají jiný názor, než má on.

Tomáš Halík popsal své znepokojení z volby nových členů Rady ČT už 28. května: „Skandální volba odborně nekompetentních a politicky zaujatých kandidátů z určitého okraje politického spektra je nebezpečným útokem na jeden ze základních pilířů demokracie – svobodu a stranicko-politickou nezávislost veřejnoprávních médií. Odporuje duchu zákona o veřejnoprávních médiích, který požaduje politickou nezávislost členů mediálních rad. Režiséři této volby zneužili situaci, v níž platí omezení velkých veřejných demonstrací, protože tento krok směrem k autoritativním režimům by jistě právem takové demonstrace vyvolal. Zejména mne znepokojuje volba Hany Lipovské, protože její úzké spojení s Janou Bobošíkovou, komunistickou kandidátkou na prezidenta a zároveň souputkyní klausovských protievropských nacionalistů, vzbuzuje nepříjemné vzpomínky na televizní krizi a ostudnou pseudonormalizační „bobovizi“ před 20 lety; stydím se za to, že tuto osobu pomohly do rady dosadit jisté církevní kruhy. Snahy politiků ANO, KSČM, SPD a Trikolóry zničit liberálně-demokratickou politickou kulturu a posunovat krok za krokem náš stát nebezpečným směrem, kterým se vydalo Maďarsko a Polsko, nesmí zůstat bez odezvy.“

(Konec citátu.)

Plzeňský biskup Tomáš Holub napsal 20. srpna: „Veřejně se distancuji od výroků členky Rady ČT paní Lipovské, nominantky ČBK, jež pronesla na adresu otců zakladatelů EU, tedy i na adresu Roberta Schumana, jehož proces blahořečení je v běhu. Citace ‚ve svém elitářství pohrdal člověkem‘ je zcela absurdní!“

Biskup Václav Malý napsal koncem ledna na svém facebooku: „Sílí útoky a zpochybňuje se existence nestranných veřejnoprávních médií. Bez nich by bylo ohroženo dobré fungování demokracie. Pokud mediální trh ovládnou jen soukromá média, hrozí změť zpráv a pořadů upřednostňujících zájmy jednotlivců či dílčích skupin veřejnosti. Odolnost vůči informační manipulaci a podpora všech, kdo se snaží nezaujatě a věcně hledat a šířit pravdu, je výzvou přítomného času.“

Hana Lipovská ovšem dělá v Radě ČT nejspíš to, co od ní kardinál Duka (a jemu blízké politické kruhy) očekává. Pokud by vyslyšel nějaké výzvy k napravení stavu a zabránil své kandidátce dál v Radě ČT řádit jako černá ruka, byl by to spíš zázrak. Možná by mohl couvnout jen z pocitu trapnosti, který tady vznikl. Možná se mohou ozvat biskupové, kterým se počínání Hany Lipovské a Maxe Kašparů nelíbí. Třeba zafunguje aspoň smysl pro pragmatičnost. Kdyby se jednou k ještě větší moci dostaly síly, které se pokoušejí televizi zlikvidovat, nebudou to síly procírkevní. Jsou to ty samé, co mu hned po volbách chtěly zdanit církevní restituce. Měl by si na to vzpomenout. Také na to, jaké „liberální“ síly tehdy stály na straně církve a kdo z „vlastenců“ byl proti ní.